Vztahy

Není svatba zbytečný přežitek?

Když jsem se vdávala, tak to pro mě bylo opravdové utrpení.
I přesto, že si uvědomuji, že většina z vás má jiné zkušenosti a pohled na věc, nedá mi to a jen krátce se zmíním o těch svých.

Při vzpomínkách na můj svatební den se mi jako první vybaví, že jsem byla unavená už v jednu odpoledne, bolely mě nohy a byla jsem ve čtvrtém měsíci těhotenství. Únos nevěsty dopadl tak, že obtěžkaná nevěsta hledala ztraceného ženicha. A to v botech, které jí tlačily.

Měla jsem svého manžela stejně ráda před svatbou jako po ní. Po vdávání jsem netoužila, ale když už se  zdálo, že nemám na výběr (okolí mne trvale přesvědčovalo), tak jsem chtěla volit cestu menšího „zla“ a vše pojmout v malém měřítku – např. v kostýmu a jen s rodinou. Nakonec jsem měla bílé šaty s krajkou a na večírku bylo přes sto lidí. A těch sto lidí se mě zeptalo v jakém jsem měsíci a zda máme kde bydlet.

Neměli jsem kde bydlet a jeden kamarád, který se zeptal asi jako padesátýosmý to trochu odnesl. Na otázku „A kde budete bydlet?“ jsem odpověděla s použitím sprostého výrazu. Tento kamarád je ale pašák, pochopil a odešel. Dodnes se mnou komunikuje normálně.

Nedávno jsem se v jednou článku zmínila o kamarádce, která byla manželem informována o blížícím se, a hlavně z její strany zcela nečekaném, rozvodu. Brali se před rokem a teď se zdá, že nakonec půjde o to, kdo se jako první rozběhne se žádostí o rozvod na příslušné úřady.

A proč se tedy bereme a pořádáme nákladné akce jako je půjčování šatů, zvaní již dávno zapomenutých příbuzných a skládáme sliby typu – věrnost do smrti a po boku v dobrém i zlém?

Něco jiného to zřejmě bylo v časech minulých. Existovaly dohodnuté, z majetkového hlediska prospěšné, svatby a žena, která porodila dítě za svobodna byla společností zavrhnuta a její dítě bylo parchant. Rozvody byly ojedinělou záležitostí.

S tím samozřejmě nesouhlasím, ale doba pokročila, lidé částečně zmoudřeli, ale svatba jakožto veliká a finančně náročná (úřady oštemplovaná) akce přežívá stále.
Když vynechám romantiku, tak si nemyslím, že by tento tradiční obřad byl vůbec k něčemu dobrý.
Naopak. Někdy mi přijde, že ten fakt, že o sebe lidi nemusí již usilovat a že mají svůj protějšek jistý, vztahu po svatbě neprospěje.
A jak je vidět, svatba v dnešní době neznamená vůbec nic. O jistotě nemůže být řeč. Lidé se rozvádějí po roce manželství a nastávají jim nekonečné spory, v lepším případě dohadování se jen o majetek. A pak je konec a jede se dál.

Není to tedy zbytečný přežitek? Vím, že téma a můj názor na svatební slib je nezvyklý a pro většinu z vás nepřijatelný. Prosím kamenujte mne s citem.

Ale já se domnívám, že pokud spolu lidé chtějí žít a mít třeba i děti, tak spolu mohou být i bez úředního razítka. Jak vidno, to je u sebe v případě krize stejně neudrží………..

A tak já si tedy myslím – stůjte po boku tomu, kdo ve vašich těžkých chvílích stojí při vás.
Ať je to manžel, přítel nebo milenec..........

Ještě maličkost. Nedávno jsem byla na pohřbu maminky rodinných přátel. Viděla jsem dceru zemřelé jen zezadu. V jedné chvíli se jí začala třást ramena a bylo vidět, že prožívá velice smutnou chvíli. Její partner ji ale podepřel pod rukou, pohladil ji po zádech a podal jí kapesník. Přestala se třást. Žijí spolu dvacet let bez prstýnků. Promiňte, že použiji trochu pubertální výraz – ale o tom to je!  

           
   
12.06.2003 - Láska a vztahy - autor: Jindřiška Kleknerová

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [172] Ťapina [*]

    Vivian: Hele, za tím si stojím ještě i letos, že Jindřiška Klekneorvá byla chodící problém A na svatbu se těším

    superkarma: 0 12.06.2008, 10:28:36
  2. [171] arada [*]

    Svatba bude tenhle rok. Pouze přítel, já a půjčení svědci. Jo a ještě fotograf.

    superkarma: 0 12.06.2008, 09:19:53
  3. avatar
    [168] Vivian [*]

    Ťapina: i ty honibodko

    superkarma: 0 09.03.2004, 02:23:23
  4. avatar
    [167] Ťapina [*]

    Jindřišky život je prostě jedna velká krize, proč by měl svatební den být jiný?

    superkarma: 0 17.11.2003, 22:34:59
  5. avatar
    [157] Irena1 [*]

    Dělo: Psala jsem, že těch 90 % usuzuji ze svých známých a nejbližšího okolí...

    superkarma: 0 14.06.2003, 22:26:34
  6. avatar
    [154] Petraoz [*]

    Jsem s přítelem už 5 let, 4 roky spolu bydlíme a vzít bych si ho asi nemohla. Tedy aspoň zatím ne. Proč?? Je mu 30 mně 24 a já mám pocit, že v takovém mladém věku bych prostě dospělého puberťáka nezvládla.

    superkarma: 0 13.06.2003, 14:47:15
  7. avatar
    [149] Dášule [*]

    Vdávala jsem se z lásky a proto, že tehdy nebylo možné, aby dva spolu bydleli jen tak. Při žádosti o byt by neuspěli, zaměstnavatel vás nastěhoval do svobodárny a nikdo vás nevzal do podnájmu. Na samostatný společný byt zapomeňte. Místo svatby jsme vybrali tak, aby to obojí rodiče
    měli stejně daleko a manželův bratr byl pověřen, aby se v autobuse staral, aby se rodiče různé víry nedomluvili na kostelní svatbě. Zažili jsme spoustu legrace. Město bylo v rekonstrukci, tak jsme šli pěšky, měla jsem téměř mini a šila jsem si je sama z levné látky. Oddávajícímu někdo vyrazil zuby, takže prskal a šišlal, já jsem zapoměla na hotelu rukavice, Manželův otec se pokoušel vyfotit manžela při podpisu, ale neuměl s naším foťákem zacházet, takže jsem si to nakonec nafotila sama. Bylo to jedno, stejně jsme tam měli nějaký blbý film, takže y fotek nic nebylo. U fotografa jsme se pohádali s fotogragem o aranžmá /nechtěla jsem stát frontu na křeslo, navíc pořád chtěl, aby se svědci k sobě měli, když se viděli ten den poprvé/. Po svatbě jsme se šli převléknout, moje svědkyně sháněla tatínkovi citrony a dárek k narozkám, potom si obrátila na vypůjčené šaty večeři, takže jsme v hotelové kuchyni prali. Rodiče odjeli, švagr, kamarádka a já jsme se opili, manžel se o nás vzorně staral. Druhý den jsme se vrátili domů a já pokračovala v rozepsané diplomce. Někdo by řekl, že to byl horor, my na to vzpomínáme už 35 let se smíchem. Pravda, chybělo tam takové to "bum", protože jsme už rok spolu bydleli na černo na koleji, ale nějak nám to nechybělo. Dcera už nějakou dobu žije se svým přítelem. Chybí mi, jako často chybí dcera matce, když odejde z domu, ale to, jestli s někým žije jen tak nebo na to mají papíry, považuji za její soukromou věc. Myslím, že oficiální posvěcení starostou nebo knězem není zárukou štěstí.

    superkarma: 0 13.06.2003, 10:16:01
  8. avatar
    [148] emma [*]

    Lotka: a to je můj případ, čím jsme spolu dýl, tím víc mám ze svatby děs.....

    superkarma: 0 12.06.2003, 21:59:43
  9. avatar
    [147] Lotka [*]

    Spousta lidí kolem mě spolu chodí třeba několik let, ale když se rozhodli pro svatbu, najednou od toho jeden (většinou žena) ucukl. Myslím, že spousta lidí dostan najednou ze svatby strach, že se něco změní.... a že ten, se kterým 10 let chodili, není zrovna ten pravý/á.
    No já to vyřešila svatbou po půl roce, ale po deseti jsem se rozváděla

    superkarma: 0 12.06.2003, 19:57:46

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [142] clarCa [*]

    Annie: to je to jsem se snažila vysvětlit - svatba by měla být DŮSLEDKEM nějakého vztahu, nikoliv jeho PŘÍČINOU. Pokud mám dobrý vztah, tak je jedno jestli mám na něj papír nebo ne. Ale když je ten vztah dobrý, tak ráda učiním ten slib tomu druhému. To vůbec není o tom, že bych si myslela, že mi prstýnek udrží manžela. Naopak. Ten prstýnek pro mě znamená zodpodvědnost za náš vztah, za toho druhého, za naše děti. (čili spoustu "práce"). A svatba je jakési oficiální potvrzení tohoto závazku.

    superkarma: 0 12.06.2003, 17:48:41
  2. avatar
    [141] kubikm [*]

    Letos v srpnu budu vdaná, pokud dožiju, 35 let. Prožili jsme doby krásné i zlé, to když jsem vážně onemocněla a dceři byly 2 roky, ale víme s , že se o sebe vždy můžeme opřít, náš život jde celkem klidně a bez velkých vášní a myslím, že můžu říct, že jsme šťastní. Papír by asi na tom vztahu nic nezměnil, ale jak již někdo z miňoval, nikdo by se s partnerem v nemocnici nebavil, nevím, jak je to s účastí u porodu a pod. Zatím je společnost zavedená na manželství a proto je to praktičtější. Taky třeba je lepší, když partneří + děti mají všichni stejné příjmení. Někde v cizině s tím je problém..

    superkarma: 0 12.06.2003, 17:48:09
  3. avatar
    [139] medved [*]

    mima:
    presne tak to citim ja...vdana pro urady jsem tri roky, ale ve svem uz nejakych sedm let, kdyz jsme si slibili, ze spolu budeme .... naporad ...ten slib (jak o nem psala clarca) byl pro me daleko dulezitejsi a stal by za oslaveni ...ne svatba a ty vopicarny kolem ...ale bohuzel zijeme ve svete, kdy se pravni pomery daleko lip upravuji mezi manzeli nez mezi "cizimi" lidmi...to je neromanticke co ?

    superkarma: 0 12.06.2003, 17:15:51
  4. avatar
    [137] pajda [*]

    Asi bych napsala zkušenost mého kamaráda: při soužití "na hromádce" to byla ta pravá, skvělá ženská, prostě poklad...vydrželo to šest let. Po dvou letech od svatby si rve vlasy: jakmile ho měla "jistého", začala z něj dělat vola...doslova. A zahraniční průzkumy hovoří o tom samém - pokud se vezmou páry, žijící spolu dlouho na psí knížku, skoro z 80% se rozvedou, protože dokud věří, že ten druhý může kdykoliv prásknout dveřmi a odejít, chovají se jinak. Připadá mi to silně pokrytecké, protože "připoutání" do páru není zdaleka jen o svatbě - je to taky třebas příchod dítěte, kdy ženská je uvázaná a chlap ne. A pak chudák dítě...

    superkarma: 0 12.06.2003, 16:46:02
  5. avatar
    [135] emma [*]

    werka: díky, to si někam schovám, kdybych to někdy potřebovala
    a myslím, že změny se chystaj: zvýšení dědické daně!

    superkarma: 0 12.06.2003, 16:17:11
  6. avatar
    [134] emma [*]

    Irena1: pracující mámy od dětí na to nemaj čas!! sakra......

    superkarma: 0 12.06.2003, 16:14:50
  7. avatar
    [133] werka [*]

    Irena1: Manželka mezi neopomenutelné dědice nepatří, děti ano - nezletilé musí dostat tolik, kolik činí jejich dědický podíl, zletilé min. polovinu. Nevím, jestli se v rámci nového občanského zákoníku, který se teď připravuje, nechystají nějěké změny (myslím, že jo, ale nevím to určitě - musela bych se kouknout).
    Takže modelový příklad - umře někdo, kdo má manželku a dvě děti (19 a 15 let)a barák. Nejdřív se vypořádá společné jmění manželů - pokud to neměli smluvně ošetřené jinak, tak předmětem dědictví ubde půlka baráku. Děti a manželka dědí v první dědické skupině rovným dílem tj. každý 1/3 poloviny, takže jednu šestinu baráku - tak to bude při dědění ze zákona. Pokud by dotyčný chtěl sepsat závěť, tak musí odkázat jenomu dítěti 1/6 baráku (tomu 15tiletému), druhému 1/12 baráku (tomu 19tiletému), pokud tak neučiní, je záveť v tomto rozsahu neplatná. Manželce nemusí odkázat nic. Pro volnou dispozci v závěti mu tedy zbude 3/12 tj. 1/4 baráku - tu pak může odkázat komu chce.
    Snad jsme to právní okénko (kombinované s matikou) napsala srozumitelně.

    superkarma: 0 12.06.2003, 16:14:18
  8. avatar
    [132] Irena1 [*]

    Capelucita: proč by potřebovali nevěrnou ženu proboha? Obvykle si hledají milenky o dost mladší a ještě svobodné, proč by si užívali se stejně starou udřenou maminou (holky, to neberte osobně)? Pokud nehledají nějaký cit nebo podobně, tak chtějí spíš reprezentativní sexuchtivou dračici, která je nezatěžuje tím, že musí ještě dětem na aktiv a manželovi uvařit večeři

    superkarma: 0 12.06.2003, 15:56:31
  9. avatar
    [127] Irena1 [*]

    werka: Máš pravdu. Ale nic to nemění na tom, že se mi to nelíbí. Nevím třeba, proč po sobě lidi musí dědit jen proto, že jsou příbuzní! Dřív se psaly závěti a mohl jsi někoho vklidu pominout a odkázat grunt třeba Máně od naproti..dneska musíš koukat na manželku, děti a apk teprve můžeš odkázat něco někomu cizímu a te z toho ještě platí daň, ze které se mu protočí panenky... Nebo ne?

    superkarma: 0 12.06.2003, 15:07:41
  10. avatar
    [126] werka [*]

    Irena1: Ty máš stejné právo jako ostatní - máš právo rozhodkout se jestli do manželství vstouíš nebo ne. A důsledky tohoto svého rozhodnutí pak poneseš - zvolíš-li manželství, budeš mít komplikovanější rozchod, zvlolíš-li volný svazek, tak prostě zas nebudeš moci třeba dědit ve stejné dědické skupině jako kdybys byla manželka.

    sarobrouk: Právní postavení manželů a právní postevní druha a družky rozhodně není totožné. Je to tak, že v některých případech se třeba druh posuzuje podobně jako manžel - např. za osamělou matku se považuje, žena, která je neprovdaná (ovdovělá, rozvedená) a nežije s druhem; druh a družka se považují (stejně jako manželé) za společně posuované osoby pro účely sociálních dávek ...
    Ale druh a družka třeba nemají majetek (nabytí za trvání jejich vztahu) ve společném jmění (zatímco manželé majetek nabytý za trvání manželství ano, pokud si to tedy smluvně neošetří jinak), neplatí domněnka (vyvratitelná), že druhje otcem dítěte, které porodila jeho družka (zatímco v manželství tato domněka platí ...) ...

    superkarma: 0 12.06.2003, 14:58:50
  11. avatar
    [125] Irena1 [*]

    Lucimo: a jak vyřešíš tohle? Vdávala jsem se z lásky, která už je fuč, dva roky bydlím pryč od manžela,mám ráda někoho jiného (a on jinou), ale nejsem rozvedená, protože podle zákona nemáme vypořádaný majetek (děti naštěstí nemáme, to už by byla úplná katastrofa)... Pořád myslíš, že je takové terno, že jsem vdaná a mám na manžela papír?

    superkarma: 0 12.06.2003, 14:56:46
  12. avatar
    [124] Lhasa [*]

    sarobrouk: To je ale ta odpovědnost. Vzali jsme se, řešme problém a snažme se. Nevzali jsme se, jakýpak řešení problému, vezmu kufírek a nazdar.

    superkarma: 0 12.06.2003, 14:52:53
  13. avatar
    [123] Lucimo [*]

    sarobrouk: Takze ty si myslis, ze rozchod po 10 letech je min bolestivy nez rozvod? Majetek ti lide maji take spolecny, takze se musi take delit, musi se dohodnout na vychove deti a pod... Mne to prijde stejne zle. A pokud prijdes k rozvodovemu soudu s vyresenym majetkem i detma, jsi rozvedena do 10 minut... Takze jako bys sbalila kufr. Ale to je jedno, koncim diskuzi na tohle tema, jedu si vybirat boty...na svatbu...takze moje momentalni stanovisko je jasne. Laska ano, svatba, jak kdo chce - ja ano a malinka.
    Preju hezky zbytek dne vsem, kteri maji nekoho radi.

    superkarma: 0 12.06.2003, 14:52:18
  14. avatar
    [122] Irena1 [*]

    Lucimo: Myslím, že dřív se za lidmi pouštěl kdokoli, jelikož je předpoklad, že když mě jde někdo navštívit,asi mu na mě záleží... Jestli on to není přežitek ze socialismu - plánované manželství, děti a sociální jistoty Pamatuješ třeba na "Volskou daň"? Tím se taky lidi hnali do manželství a do dětí - proč?
    A aby bylo jasno, nemám nic proti svatbám, kdo chce, ať se vdá - mám námitky proti právům a logice práv.

    superkarma: 0 12.06.2003, 14:49:57
  15. avatar
    [121] Lucimo [*]

    Irena1: To si nemyslim, ze ho mas min rada, ale kdyz bude muj pritel v nemocnici, tak jak budou overovat, jestli jsem vazne jeho pritelkyne?
    Ja to beru zkratka tak, ze kdyz chcete mit urcite vyhody, tak se zkratka vezmete...

    superkarma: 0 12.06.2003, 14:45:53
  16. avatar
    [120] sarobrouk [*]

    Lucimo: Protože jsem realista. Vím že se všichni (nebo většina) berou z lásky a doufají, že jim to vydrží. Ale když to tak není, tak nastává pláč a skřípění zubů a soudní tahanice. Takhle se prostě sbalí kufírek a nazdar.

    superkarma: 0 12.06.2003, 14:44:34
  17. avatar
    [119] Lucimo [*]

    sarobrouk: Ja si nemyslim, ze se nechces vdat a i to je tvoje pravo, ale nechapu, proc delat pro heteraky neco jako svatbu. Prijmeni si stejne muzes nechat sve, takze proc pridelavat dalsich tisic byrokratickych vymyslu, formularu...

    superkarma: 0 12.06.2003, 14:41:49
  18. avatar
    [118] Irena1 [*]

    a ještě jedna věc, nemyslím, že by to ženy uměly líp tutlat (pokud nejde vyloženě jen o sex, což u žen není tak obvyklé). Pokud je v tom totiž cit, tak naopak žena pálí mosty a svou lásku hlásá na plné pecky...

    superkarma: 0 12.06.2003, 14:41:17
  19. avatar
    [117] Irena1 [*]

    Lucimo: mám hodně kamarádů a kamarádek, se kterými si hodně řekneme..děsí mě, kolik kluků podvádí své partnerky. Můžu ti říct, že na 1 holku (která to třeba zkusila i jednorázově) připadá tak 15 kluků, kteří podvádí nejen jednorázově, ale i dlouhá léta! Je to docela hnus. Samozřejmě to nemusí platit, je to jen můj pohled.

    superkarma: 0 12.06.2003, 14:39:34
  20. avatar
    [116] Mersi [*]

    Veď vo svete, keď je tam ten trend žitia bez svadby existujé nejaké potvrdenie, že sú druh a družka, majú rovnaké práva a povynnosti ako manželia.
    Len u nás to nevedia dotiahnuť do konca

    superkarma: 0 12.06.2003, 14:35:40
  21. avatar
    [115] Irena1 [*]

    Lucimo: nejde o obřad, jde o to, že někdo si vymyslel pravidla a neptal se, jestli je takhle chceme, všichni lidi mají mít stejná práva a ne rozlišovat, jestli jsem vdaná nebo ne... Jestliže s někým žiju a mám ho ráda, tak proč nemám stejná práva jako jiný pár, který spolu taky žije (třeba už se ani rádi nemají), ale jsou manželé, takže po sobě dědí, mohou do nemocnice apod.? Jakou to má logiku? Nesmím za přítelem jen proto, že si někdy někdo vymyslel zákon, který mi to zakazuje? Mám ho snad míň ráda a záleží mi na něm míň a míň se s ním trápím, když na něj nemám papír?

    superkarma: 0 12.06.2003, 14:35:32
  22. avatar
    [114] Lucimo [*]

    Irena1: Jo a odkud cerpas to, ze 90% neverniku jsou muzi? Spis to zenske umi lip tajit...

    superkarma: 0 12.06.2003, 14:34:35
  23. avatar
    [113] sarobrouk [*]

    Lucimo: Ten registrovaný vztah je přesně to co popsala werka. Že MNV vydávalo papír jako doklad. Znamenalo to neměnit si příjmení, mít nárok na majetek a informace z nemocnice, ale prostě to bylo bez svatby.
    Myslím si, že je to zkrátka o tom, co umožňuje stát po právní stránce a ten párům, které se nevezmou nijak nenahrává.
    Doufám, že nikdo z mého vyjadřování se k věci nepochopil, že se nechci vdávat. Chci, ale ne prostě teď. Myslím si, že muž s kterým žiji 4 roky, z toho 2 ve společné domácnosti, je ten PRAVÝ. Jenom jsme ještě nedozráli k tomu kroku se vzít (on je rozvedený, takže ho chápu, nenutím a nespěchám). Jsem už dost stará, takže miminko si pořídit chceme, i on o tom mluví stále častěji, ale dítě má, takže zas pro změnu nechává uzrát on mě a čeká, až se rozhodnu. A abychom mu nemotali hlavičku, tak se určitě vezmem, než pochopí, že se nejmenujeme stejně. Ale v tom taky vidím tak trošku v sobě problém. Jsem třicet let zvyklá na své příjmení a nějak se mi ho nechce měnit. Asi to stejně udělám, ale nerada.
    Přeji všem, kterým to vychází, aby byli dlouho šťastní v manželství. Já jsem zatím hodně šťastná, tak jak jsem. Určitě si myslím, že vztah prochází různými rovinami a jednou z nich je manželství. Moje kamarádka se svým přítelem, teda vlastně manželem se vzali po desetiletém soužití a mají se rádi pořádf stejně. Jen prostě nějak později dozráli k tomu kroku svatba.

    superkarma: 0 12.06.2003, 14:31:42
  24. avatar
    [112] Lucimo [*]

    Irena1: Proc, pokud chteji mit prava jako manzele tak at se vezmou. PRoc vymyslet "necojakosvatbu", kdyz je bud partnerstvi, nebo svatba. Kazdy at si vybere jak chce. A nikde neni psano ze svatba musi byt s hostinou, Staci 10 minutovy obrad.

    superkarma: 0 12.06.2003, 14:29:17
  25. avatar
    [111] Irena1 [*]

    Tygrik: na tomhle názoru asi něco je, ale zapoměl jsi dodat, že 90% nevěrníků jsou muži, nikoli manželky, takže:
    a) by svatbu měly chtít jako pojistku (ikdyž pochybnou) spíš ženy a
    b) kdyby muži nezanášeli, nemuseli by se strachovat, že nejsou otci svých dětí! Předpokládám, že tady platí "Podle sebe soudím tebe", takže muž-záletník vidí v každém jiném muži potenc. soupeře-manželčina milence..to je ale kolotoč

    superkarma: 0 12.06.2003, 14:21:44
  26. avatar
    [110] Irena1 [*]

    já myslím, že druh/družka pořád existuje, alespoň u nás v práci jsou pro to vymezené nějaké předpisy, třeba kvůli volnu, ošetřování apod., tak předpokládám, že je to všude. A dřív to opravdu existovalo, když jsem se chtěla přihlásit k přiteli do bytu, museli jsme oba potvrdit, že jsme partneři - byl pak třeba levnější nájem, možnost přechodu práv k bytu apod....byla bych pro obnovu, přece jen by partneři měli mít práva jako manželé!

    superkarma: 0 12.06.2003, 14:09:59
  27. avatar
    [107] Lucimo [*]

    sarobrouk: No a jaky byl teda rozdil mezi svatbou a zaregistrovanim se jako druh a druzka?

    superkarma: 0 12.06.2003, 13:30:59
  28. avatar
    [106] Ťapina [*]

    werka: Taky mi přijde zbytečné zavádět registrované partnerství pro heterosexuály. Dneska se přece dá uzavřít manželství s minimem lidí, jen jako ta registrace - když někdo nechce velkou svatbu a o výhody manželství stojí. Já osobně pro svatbu jsem, jako přežitek mi to nepřijde a na tu svoji se těším.

    superkarma: 0 12.06.2003, 13:30:35
  29. avatar
    [104] werka [*]

    No nazdar, tam je překlepů

    superkarma: 0 12.06.2003, 13:25:23
  30. avatar
    [103] werka [*]

    Ad diksuse "druh - družka". Uvedený výraz se používá pro faktické soužití muže a ženy, kteří žijí jako manželé, ale manželé nejsou. Pokud vím, není nikde obecně upravený (možná někde je definice pro účely konkrétního zákona, ale ani o tom nejsem přesvědčená). S postevením druha a družka jsou určité následky pojené určité následky (v zákoníku práce, v zákoně o st. sociální podpoře, v zákoně o vojácích z povolání atd.). To o té registraci, co tu někdo psal možná vychází z toho, že tuším kdysi vydávaly tehdejší MNV potvrzení o tom, že někdo s někým žije jako druh a družka. Dneska se to tuším už nepotvrzuje a záleží na konkrétním případě jak se taková situace posoudí (jistá si nejsem, nedělám praktickou aplikaci práva, takže s takovými tonkrétními případy přímo do styku nepřijdu).
    Co vím uričtě - cca před 2 nebo 3 roky jsme se podílela na přípravě zákona o registrovaném partnerství (který nakonec neprošel v Parlamentu) - ten měl rešit právní postavení soužití osob téhož pohlaví. V rámci té přípravy nakousla i mostnost i registrované partnerství osob různé pohlaví, ale nijak se to nerozvíjelo - právě proto, že muž a žena, pokud chtějí svůj svazek legalizovat, mají pro to institut manželství a jevilo se jako zbytečné zavádět jakési manželství "druhé kategorie". registrované partnerství mě zůstat vyhrazeno pouze homasexuálním párům, které jinou možnost jak svůj svazek "zúřednit" nemají. No nakonec "pod stolem" skončilo i to homosexuální partnerství ...

    superkarma: 0 12.06.2003, 13:23:10

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme