Reklama

Viděla jste už také zbrklé dítko, kterému vše padá z ruky, do každého vrazí, každého přerušuje, ale výzvy a napomenutí nevnímá? Je nešikovné, do všeho je „hrr“, ale u ničeho nevydrží, každou hru pokazí. Na všechno vyleze, odevšad spadne. Máma pro něj přijde do školky, dítě se k ní vrhne, zakopne o rozvázanou tkaničku, umaže jí sukni a přitom roztrhne výkres, který pro ni nakreslilo.

 

Paní učitelka vzdychne, ostatní rodiče kroutí hlavou, děti se smějí. Maminka se stydí, že ho nezvládá. Děti se oblékají, a malý nezbeda mezi nimi skáče a pošťuchuje. Ostatní odchází, on je stále nepřevlečený, válí se po zemi, nemůže najít boty, leze pod skříňku, roztrhne si tričko a odře si svou beztak již jizvami pokrytou hlavu. Máma křičí, na pokraji pláče, slibuje nářez, nebo že to řekne tátovi. Nakonec ho ale obleče, ačkoliv on to už dávno umí sám. Odcházejí, oba nešťastní a naštvaní. „Ty mě nemáš ráda...“, ale než mamka stačí odpovědět, už se cáká v blátě... A když dítko večer po dlouhém boji usne, všichni si oddychnou. Ale jenom na chvilku – zítra vše začne nanovo!

 

Možná si řeknete, že je to jen další rozjívený capart, kterého rodiče jednoduše nezvládli. Nebo také jen tiše povzdechnete nad tím, jak je vám popsaná situace blízká. Pokud ano, je možné, že vaše dítě není ani zlomyslné, nevychované nebo hloupé, ale trpí tak zvanou hyperkinetickou poruchou – ADHD (poruchou aktivity a pozornosti). ADHD se vyskytuje přibližně u 3–9 % dětí, častěji více u chlapců než u dívek, a často již někdo z rodiny předtím měl tuto poruchou.

 

Péče o dítě s ADHD je celodenním problémem nejen pro rodiče. Vše začíná ránem, kdy dítě nechce vstávat z postele a nezvládne se samo vypravit do školy. Ve škole se nedokáže soustředit a často vyrušuje. Nedokáže se zapojit do mimoškolních aktivit či navštěvovat zájmové kroužky Není schopné se připravit na druhý den do školy, udělat domácí úkoly. Zabavit dítko alespoň na chvíli je téměř nemožné. A večer ho vyčerpaní rodiče nemohou uložit k spánku. Vstává totiž ještě několikrát z postele.

 

Být rodičem takového dítěte není vždy jednoduché. Možná jste nespokojeni s jeho chováním a výsledky ve

škole i doma a možná máte pocit, že jde o vaše výchovné nebo rodičovské selhání. Nejde ale o vaše selhání – jde o neurovývojovou poruchu, ADHD. Narušená schopnost soustředěné pozornosti, nadměrná aktivita a impulzivita u těchto dětí je dána odlišnou strukturou a funkcí mozku.

 

Máte-li podezření na ADHD u vašeho dítěte, nebojte se oslovit odborníky, pomohou vám!

 

Pedagog – Učitel ve školce nebo na základní škole dítě s diagnózou ADHD okamžitě pozná a má možnost přizpůsobit své výchovné působení této poruše. Pokud ale výchovná opatření nedostačují, má možnost doporučit rodičům konzultaci v příslušné Pedagogicko psychologické poradně (PPP). Na doporučení PPP a v součinnosti s dětským psychiatrem pak může škola použít individuální učební plán, který lépe odpovídá možnostem a potřebám dítěte s ADHD.

 

Psycholog a Pedagogicko-psychologická poradna – Školní psycholog může zhodnotit intelekt dítěte a posoudit, zda dítě netrpí poruchami učení. Psycholog vysvětlí odlišné reakce dětí s ADHD a poradí rodičům, jak výchovně působit na dítě v rodině. V případě potřeby může také nabídnout rodinnou psychoterapii a informovat školu o vhodných režimových i učebních úpravách.

 

Pediatr – Dětský lékař vyloučí tělesné onemocnění a v případě podezření na ADHD doporučí konzultaci u dětského psychiatra (pedopsychiatra).

 

Pedopsychiatr – Dětský psychiatr dítě vyšetří a posoudí, zda se jedná o ADHD nebo o jinou poruchu V případě potřeby pošle dítě na vyšetření ke specialistům – např. k neurologickému (včetně EEG), foniatrickému nebo logopedickému vyšetření. Pedopsychiatr pak léčí ADHD a koordinuje spolupráci mezi pedagogicko-psychologickou poradnou, školou, rodinou a ostatními specialisty.