Na dovolené ráda čtu a také tak trochu bilancuji. A k čemu že jsem dospěla na té letošní? Většinu už prozradil titulek, ale v následujících řádcích vám vysvětlím, proč jsem si zvolila téma, které možná opět rozpoutá bouřlivou diskusi… Za svým tvrzením si však stojím silou svých skoro padesáti let.

Nedávno jsem se z víceméně anonymních komentářů na internetu dočetla, že dnešní puberťáci spíš než knížky „čtou“ sociální sítě. Znělo to dost opovržlivě. A já měla chuť okamžitě reagovat. Ale pak jsem si uvědomila, že je to zbytečné plýtvání energií. Normální lidé nemají na pročítání podobných věcí moc času. A nechala jsem tedy tu věc ustát a ponechala si ji na celý článek.

  • Dovolím si tedy zde s tím názorem částečně nesouhlasit. A situaci, kterou jsem si pro zajímavost tak trochu mapovala, vysvětlit.

kniha

Tak za prvé: Mladí čtou knihy poměrně hodně. Své o tom koneckonců ví nejedno renomované vydavatelství knih, které s každým novým titulem rozdá řadu výtisků mladým blogerům, protože jejich „recenze“ jsou ta nejlepší reklama, jakou si mohou přát.

Dnešní puberťáci totiž nekoukají na televizi, neposlouchají rozhlas a také nečtou časopisy (mimochodem, pro ně dnes už prakticky vlastně žádné nevycházejí), ani dospělácké internetové magazíny, ale čtou stránky, které tvoří jejich vrstevníci.

  • A že jich není málo.

Aby se zorientovali v kvalitě, k tomu jim právě slouží ony výše zmíněné sociální sítě. Kdo má nejvíc lajků na Facebooku, je cool. Tam také tvůrci blogů loví nové čtenáře, své fanoušky... V obrovské konkurenci jich zvítězí opravdu jen pár. Založit si internetovou stránku si dnes umí každé desetileté dítě, ale dlouhodobě uspět - to je výsadou jen několika vyvolených. A knihy kupodivu táhnou víc, než bychom si mysleli...

Je IN informovat svět o svých myšlenkách, o životě, o knihách, zkrátka přiměřeně svému věku si tak trochu filozofovat a zanechávat po sobě nějakou stopu... Každá generace to dělala jinak. Jednou se sedělo v hospodách, dnes se sedí na těch výše zmíněných sociálních sítích... Ale v obou případech bylo a je za tím i něco jiného.

kniha

Samozřejmě, že ani zde nejde zobecňovat. Vždycky budou mladí takoví a makoví. Nicméně téměř všechny čeká ono prozření.

  • Jednoho dne se probudíme a jsme tak divně dospělí a máme potřebu soudit ty mladší. Dnes jsou těmi největšími mravokárkyněmi ty ženy, které v šedesátkách poslouchaly „hrozné“ kapely, kouřily a vyznávaly zakázanou svobodu. Domů si tahaly „máničky“ a jejich rodiče z toho šíleli. Historie se stále opakuje. A je to asi dobře. A měli bychom se z ní poučit (jak praví klasik).

Proto se na dnešní mládež snažím dívat pozitivně. Vlastně se ani tak moc snažit nemusím. V mých očích jsou skvělí. Umějí zacházet s moderními technologiemi a využívat je ku svému prospěchu. A když jim to nekazíme, získají k nim zdravý přístup, protože je považují za přirozenou součást svého života. Nestáhnou si omylem kdejaký internetový virus (na rozdíl od nás), vědí, že svým způsobem je tam stále někdo sleduje a chovají se podle toho.

Mobil zapínají, jen když to uznají za vhodné. A nekontrolují x krát za minutu zprávy (jako my). Klidně řeknou NE na kdejakou trapnou nabídku a nemají z toho špatný pocit. Vlastně je obdivuji a myslím, že se máme se od nich co učit. A tak to je, co svět světem stojí. Nebo se mýlím?

P. S. A kdybyste náhodou chtěli pár aktuálních knižních tipů pro své dcery, vnučky a neteře, tak tady jsou:

  • Kiera Cassová: Koruna
  • Lauren Jamesová: První konec
  • Ally Carterová: V tajných službách 2 - Čestný špionský
  • Victoria Schwabová: Divoká píseň

Přečtěte si také:

Reklama