Novinky

Není nutno vše nazývat katastrofou

píše ve svém příspěvku naše čtenářkas nickem Lenig. Je-li domnělá katastrofa zažehnána, často zjistíme, že to byla vlastně jen „maličkost“, která nám sice znepříjemnila život, ale zase odkryla mnoho pozitivního. Třeba to, že v takových chvílích drží lidé pohromadě.

Milá redakce, milí čtenáři ženy-in! Myslím si, že mnohým z nás se přihodily nějaké nepříjemnosti, ale není nutno vše nazývat katastrofou. Je jasné, že vyhoření, vytopení, přepadení nebo třeba zloději v bytě nebo domě, to už je katastrofa, kterou nikomu nepřeju. A jen doufám, že většina z Vás, koho nějaká podobná záležitost někdy v životě potkala, se již z toho ve zdraví dostala.

O čem Vám dneska napíšu já, to jsou spíš drobné nepříjemnosti a svízele, které nám život nastavuje docela často. Ráno vstanu, zapnu PC, uymju se, obleču se, uvařím kávu a jdu usednout ke své ranní hodince ke compu a ejhle.... Nejde internet. No to by mě naštvalo, mohla jsem si ještě poležet.  Takže aspoň hraji karty na PC. Maličkost, že? Vypiju kávu a jdu do práce.

Přijdu do práce, tam tma....nejenom, že nejde proud, ani topení, ale nejdou ani počítače a já pracuji v obchodě. Myslím si, že tedy šéf zavolá do elektrárny, zjistí, co se stalo a podle situace se rozhodneme, co dál. Venku je nevlídný prosincový mlhavý den, v obchodě tma a tak si naivně myslím, že nám třeba dají na dvě hodinky volno, abychom si zašli nakoupit nebo zařídit svoje věci, hlavně, abychom nemrzli v prodejnách.

Jenže nee, elektrárna sice řekne, že by to za dvě hoďky mohli opravit, ale je to také třeba na celé dopoledne, přesto se prodejny otevřou. Mrzneme tam, dovnitř proudí zákazníci, kteří mezi dveřmi zvolají: „Vy jste tu po tmě?“ a jdou bloumat po krámě a hledat své kýžené zboží. Jsme na našem oddělení dvě, tak se snažíme jim pomoci vše rychleji najít. Na každém zboží máme obyčejnou tužkou nebo centrofixem napsaný kód a cenu zboží právě pro tyhle případy.

S baterkou na pultě zapisujeme nákupy do bloku a jen tiše s kolegyní doufáme, že příležitost nedělá zloděje a část lidí nám v krámě nerabuje. Prodávám v papírnictví, takže v předvánoční době chodí hodně lidí, díky tomu nám ani nestihne být větší zima. Kmitáme. V 11 hodin nás oslepí prudké světlo, hurá je opraveno. Jenže technici nám vzkazují, abychom počítače ještě nepouštěli, že se musí provést nějaká opatření, a tak ještě zhruba další hodinu zboží zapisujeme do bloku.

Kolem poledního PC spuštěny, a tak honem všechny nákupy zanášíme do pokladny. Mezitím prodáváme dalším zákazníkům, ale snažíme se, aby všechno bylo v co nejlepším pořádku. Když už si konečně myslíme, že je krizovka za námi, bum a zase je tma. Tato situace naštěstí trvá jen asi půl hodinky. K večeru nás šéf pochválí, že jsme krizovou situaci zvládli. Všem nám poděkuje, což mě, jako nováčka, jistě potěší. Domů přijdu totálně vyčerpaná a ke svému compu již ani nejdu. Tuto situaci neberu jako katastrofu, ale jen jako krizovku.

Jiný den, již je leden, kolegyně  si čerpá starou dovolenou a já jsem tam sama. Slyším, jak mi v zásuvce vrčí telefon, leč mám lidi, tak se ani nepodívám, kdo to je. Až asi za půl hodinky mrknu a byl to manžel. Ví, že mi do práce nemá volat, takže si říkám, že se asi něco stalo. A honem využívám toho, že nemám lidi a volám mu. On, že je už pozdě.

Prý pustil pekárnu a za nějakou dobu na něho začala pískat. Nevěděl, co s tím, tak mi volal. Jelikož mně se to nikdy nestalo, neuměla bych mu stejně poradit. On si už mezitím našel manuál a podle něho chybu „opravil“, bohužel, pekárna již žádný chleba neupekla, ještě jsme to 2x zkusili a vždy jsme ho museli dopéct v troubě. Pekárna odjela na reklamaci, ale my jsme doma bez ní jako bez ruky. Pekli jsme skoro obden a teď už pár týdnů chleba kupujeme, pro nás skoro „katastrofa“ :-). Jistě, jen s nadhledem. Horší by myslím bylo, kdyby krachla pračka nebo lednice. I když dnes, kdy píšu tento příspěvek, by lednici nahradil náš studený kumbál a mrazák by se dal hravě udělat z balkonu (-10°C).

Koncem listopadu minulého roku sousedkám nad námi prasklo topení, tak k nám proteklo trochu vody. Nebýt toho, že máme běžně žaluzie stažené, ale otevřené, nic by se nestalo, jenže sousedka přišla se podívat, jak jsme na tom a já okoukla okno, říkám jí, dobrý, zbudou jen nějaké mapy, ale to nebude vidět a chytla jsem za šňůrku k žaluzkám a vyhrklo na mne pár litříků vody. Pěkně se tam držela. No tak jsem aspoň neplánovaně umyla okno. Ani jsme nehlásili škodu pojišťovně, fakt to nestálo za řeč. Zato sousedky musely vyměnit postele i plovoucí podlahy. Ty sice nepluly po pokoji, ale nafoukly se a udělaly pěkně (spíš teda nepěkné) vlny. Dobrá, toto se dá nazvat katastrofou, ale u sousedů.

Ovšem minulé pondělí nastala pěkně prekérní situace :-). Ráno jsem si v klidu prožila svou hodinku na PC, vše klapalo, jak mělo, v práci taky všechno dobré, ale přijdu večer domů a hotová k a t a s t r o f a. Pustím PC, jako první vždy najedu na ženu-in a NIC se neděje. Zkouším to znovu a znovu, když to trvalo asi půl hodinky, žena mi nenaskočila ani na prohlížeči IE ani na Mozille, tak píšu mailíka do redakce....a odepsala mi tuším Dana, co se stalo a hlavně milou větu, abych zachovala serveru přízeň :-). To mě potěšilo, další den stále žínka nešla, takže jsem několika kamarádkám přeposlala mail z redakce.

Jak je vidět, skalním žínkám chyběla žena-in každý den. Jak to bylo po celý týden, víte samy. Nu a v pátek přijdu z práce, první jako každý den, najedu na ženu a ejhle, už jsem tam :-)! Zmizela stránka o tom, proč server nešel. A druhou věc, kterou vždy udělám na PC, otevřu maily a tam - několik vzkazíků typu: „Leni, žena už fachčí, hurá!!!!“  A tak vím, že nejsem jen já závislák, ale i moje kamarádky a jejich kamarádky a všechny vaše kamarádky a příznivkyně....a taky pár mužských kamarádů, abych na ně nezapomněla.

Pěkný den i nový týden bez katastrof Vám přeje Lenig

Milá Lenig, díky nejen za pěkný příspěvek , ale i milá slova na adresu Ženy-in

Text nebyl redakčně upraven

Potkala vás v práci nebo doma nějaká technická katastrofa?

  • Rozbil se vám nějaký důležitý přístroj, či spotřebič?
  • Vloupali se k vám zloději?
  • Vytopil vás soused?
  • Hořelo? Nešel vám proud?
  •  Jak dlouho trvalo, než se daly věci do pořádku?
  • Našly jste nějaké náhradní řešení?
  • Kdo vám nejvíce pomohl a stál na blízku, když jste potřebovaly pomoc?
  • Pokud se vám nic shora uvedeného nestalo, můžete nám třeba napsat, jestli vám Žena-in chyběla.

Na vaše příspěvky se moc těšíme na adrese: redakce@zena-in.cz

A na co se můžete těšit zase vy?

Čajíček v krásné plechové dóze a sušenky k němu. To jde, ne?

cena

   
27.01.2014 - Čtenářské příspěvky - autor: Dana Haklová

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme