Slavná inscenace Petrolejové lampy má po šesti a půl úspěšných letech v Divadle Na Jezerce derniéru 3. června. Tato její 120. repríza je zároveň poslední příležitostí zhlédnout Báru Hrzánovou a Radka Holuba v hlavních rolích. Od svého uvedení na podzim 2006 se představení v režii Juraje Herze těšilo velké přízni publika a viděli je diváci i ve Vídni a v Bratislavě. „Máme velký repertoár a chceme-li zkoušet nové inscenace, musí nutně některá starší skončit. Jiná věc je, že se s Petrolejovými lampami budeme loučit neradi, protože tohle představení jsme si opravdu užívali,“ říká principál Divadla Na Jezerce Jan Hrušínský. 

petrolejky

Petrolejové lampy byly podle Jana Hrušínského zvláště několik prvních let po svém uvedení „vlajkovou lodí“ Divadla Na Jezerce. „Představení bylo přitažlivé pro diváky jednak vynikající předlohou, způsobem, jakým režisér Juraj Herz téma zpracoval, a určitě i hereckými výkony. Když uvážíte, že jde o klasickou tragédii, navíc notoricky známou z vynikajícího Herzova filmu, považuji počet repríz za velký úspěch. Bára Hrzánová i Radek Holub sice nedostali za své výkony ceny Thálie, ale právě za tyto role jim bezpochyby patří,“ uvádí.

Drama podle stejnojmenného románu Jaroslava Havlíčka je strhujícím příběhem důstojníka Pavla Maliny a jeho obětavé a energické ženy Štěpky. Odehrává se na počátku 20. století.  V inscenaci dále hrají Věra Kubánková, Bořík Procházka, Jan Hrušínský a Jan Čenský, Miloš Hlavica, Zdeněk Hruška, Tereza Němcová, Vilém Udatný a další.

Divadlo Na Jezerce chystá na závěr letošního roku novinku.

„Po úspěchu Dardy Ireny Douskové pro nás píše režisér Arnošt Goldflam původní hru z prostředí jedné dávné divadelní společnosti. Vzhledem k tomu, že Divadlo Na Jezerce vzniklo na základech divadelní společnosti mojí babičky a dědečka, tak jsem na tuhle hru opravdu zvědavý. Premiéra by měla být v polovině prosince,“ uzavírá principál Jan Hrušínský.    

Více na: www.divadlonajezerce.cz


P.S.: Já osobně jsem měla loni možnost představení Petrolejové lampy v Divadle Na Jezerce vidět a dodnes, když si na něj vzpomenu, vybavím si některé scény tak přesně, jako by to bylo včera. Byla to bez debat jedna z nejlepších a nejvíce emotivních inscenací, jaké jsem kdy v divadle shlédla. Klobouk dolů před hereckými výkony jak v hlavních, tak ve vedlejších rolích. Přestože se, jak zmiňuje i Jan Hrušínský, jedná o klasickou tragédii, jejíž filmová podoba je v podstatě nepřekonatelná, a u níž se tedy nepředpokládá ani takový divácký zájem, tak výsledný dojem z představení, který jsem si odnesla, je jedním slovem nezapomenutelný!

Klára Wimmerová

Reklama