V druhé půlce května jsem si opravdu skvostně užívala. Byla jsem totiž s CK Fischer na týden v Tunisu a musím říct, že tak, jako tam, jsem si už dlouho neodpočinula. Za těch pár dní jsem toho zažila opravdu hodně.

Navštívila jsem Kartágo i hlavní město Tunis, provozovala klasickou válečku na pláži s koktejlem v ruce a absolvovala odbornou masáž celého těla, kterou mi prováděl masér, jenž mě svou vizáží doslova šokoval. Zažila jsem také nejrychlejší námluvy, o kterých si troufám tvrdit, že je nikdo z vás nepřekoná, a jeden večer jsem se zúčastnila zábavy, na které byli samí němečtí důchodci. :o)) A to vše v nádherném hotelu, kde mě zaměstnanci zdravili „Bon joar, madam“, a usmívali se tak upřímně, že jsem nabyla dojmu, že právě já jsem ten nejdůležitější host, na kterého netrpělivě čekali a z celého srdce se na něj těšili. O tom všem vám ale napíši v příštích článcích.

Dnes vám chci popsat něco, na co jsem obzvláště pyšná. V Tunisu jsem se totiž naučila smlouvat s obchodníky.

Já, ženština veskrze ostýchavá a upejpavá, jsem skutečně překonala sama sebe a „vlastnoústně“ si usmlouvala několik suvenýrů, které jsem si hodlala z Tunisu přivézt.

Samozřejmě, že to nešlo zrovna snadno. Napřed jsem absolvovala praktické školení, které mi přímo na místě předvedla Květa, jedna součást našeho cestovatelského trojlístku.

Pokud se i vy chystáte na dovolenou do země, kde je smlouvání přirozenou a nedílnou součástí nakupování, pak vám následující řádky přijdou zcela jistě vhod.

Jeden den jsme se my tři přítelkyně – Květa, Jitka a já - vydaly do města Hammametu navštívit Medinu, což je historické původní jádro města. Je plné půvabných malých domečků, ve kterých jsou převážně obchůdky, a uzounkých uliček. Ty úzké uličky jsou samozřejmě také půvabné, nicméně mají jednu velkou nevýhodu. Když vám v nich zastoupí cestu prodejechtivý obchodník, nemáte prakticky šanci někam prchnout.

A Tunisané si obchod umějí opravdu užívat. Vyvolávají, lákají vás do svých krámečků a jsou schopni vám slíbit, že u nich nakoupíte téměř zadarmo. Není to pravda, samozřejmě. Stačí, abyste na nějakém zboží spočinuli očima déle než pět vteřin a už vám ho začnou předvádět, nabízet, vychvalovat a snášet další a další výrobky. Slabá povaha, jako jsem já, má v těchto chvílích tendenci podlehnout dobře mířenému nátlaku a ulevit tomu chudákovi v jeho nelehkém životním údělu.

Naštěstí byla vždy nablízku Květa – významná a světaznalá součást naší trojice.

Ve chvíli, kdy jsem se toužebně zahleděla na bederní šátek s cingrlaty, který jsem si chtěla z Tunisu přivézt a užívat ho v hodinách břišního tance, rozbalil prodavač několik dalších šátků a jal se mě přesvědčovat o jedinečnosti právě těchto exemplářů. Květuška zaznamenala můj lačný pohled a stručně se mě zeptala:

„Chceš to koupit?“

„Chci,“ odpípla jsem nesměle a hleděla na prodavače, kterému již bylo jasné, že jsem spolkla návnadu jako hladová rybka a blížím se k té rozhodující chvíli, kdy mě oškube jako právě zamordované kuře.

„Kolik za něj chceš dát?“ Z Květy vyzařovala jistota a působila dojmem, že celý život nedělá nic jiného, než že obráží podobné obchůdky a cupuje obchodníky na kusy.

„Tak 15 Dinárů.“ Neměla jsem ani potuchy, kolik takový šátek může stát a tuto cifru jsem hodila spíše jen tak od boku. To, co se dělo pak, bylo něco naprosto úchvatného. (Pro lepší ilustraci některé výrazy přeložím do češtiny.)

 

Předala jsem Květě vybraný šátek. „Kolik stojí?“ bez náznaku nejistoty vypálila kamarádka stručný dotaz.

„50 dinárů,“ suverénně po ní štěkl prodavač touto ohromující cifrou.

Květa se zatvářila šokovaně, pohoršeně a zlehka nazlobeně: „50?!?! To je moc. Nenene. 8!“

Zamžikala jsem očima, polkla naprázdno a obdivovala její odvahu a zkušenost. Zamžikal také obchodník a spustil dobře nadrnčenou lamentaci: „ 8?!?!?! Ty bandita. Já bankrot! Óóó…nenene. 40!“

„Žádnej bankrot. To mi nevykládej. 40 je moc. Dám 9,“ kontrovala Květa.

„Ajajajaj, sabotáž! Ne, 9 málo! 25!“ Mužíček se opravdu snažil a působil dojmem, že ho Květiny cifry nadosmrti zruinují.

Ta nasadila kamenný pohled, za který by se nemusel stydět ani Zorro mstitel, a nekompromisně vypálila:
„Dám 10! Víc ne!“

Chvíli jsem měla pocit, že to mužíček vzdá. Začal se cukat, vykládat cosi o ruční práci, devíti dětech, které živí a vyčerpávající lopotě, kterou dennodenně vykonává, aby měl na kus toho ubohého žvance. Po chvíli se skřípajícími zuby vyžvejknul: „20!“

Květa nasadila chápavý výraz, který značil, že jí jeho přetěžký životní úděl není tak úplně lhostejný, a grandiózně přihodila na 13. „Maximale!“ dodala s nepřehlédnutelným důrazem a já jsem pochopila, že celá tato nákupní akce se blíží ke svému zdárnému finále.

„13 málo, dej 15!“ škemral prodavač. Květa již ale bojovala o svou čest. To by v tom byl čert, aby měl poslední slovo on!

„Nene, 13 maximale. Víc nedám! Prodej, nebo si to nech. 13 maximale!“ zdůraznila ještě jednou.

„Bandita! Bankrot! Co si počnu! ...... Dobře, 13,“ jakoby odevzdaně a nešťastně zahuhlal prodavač. V jeho očích ale bylo vidět, že je s uzavřeným obchodem spokojen.

Takhle mi pak Květuška předvedla smlouvání ještě několikrát. Velblouda z 30 na 7, náramky z 25 na 5… až jsem si pak sama usmlouvala tričko. A byla jsem opravdu strašně pyšná, když jsem z původních 30 Dinárů vyřkla ono konečné: „10! Maximale!“ A bylo moje…. :o)))

 

Tento pátek se můžete těšit na další vyprávění z Tunisu, ve kterém vás seznámím s jedním fešákem černým jako bota, který je horkým aspirantem na zápis do knihy rekordů v rychlosti balení holek. A vůbec vám představím chlapy v Tunisu... i toho výjimečného maséra. :o)))

 

Popisky k fotografiím:

Vlevo nahoře: V areálu obranných hradeb v Medině v Hammametu

Vpravo nahoře: Jeden z mnoha stánků, umístěný hned u vchodu do Mediny

Vlevo uprostřed: Zprava - Květa, výřečný prodavač, Jitka

Vpravo dole: Já, palmy, modré nebe a nekonečný letní žár.

 

Na více fotografií se můžete podívat ve fotoalbu ZDE

 

Jestliže plánujete dovolenou třeba zrovna do Tuniska či kamkoli jinam, vřele doporučuji obrátit se na CK Fischer. Pokud se svěříte do péče této CK, bude o vás po celou dobu skutečně výborně postaráno.

Více na www.fischer.cz 

 

Můžete se těšit na další pokračování, na články o Tunisu, kam na výlety, jaká je zde dovolená....(krásná!!!!!)

 

 

 

 

 

Reklama