Vztahy

Nenechal mne utéct

 

Jak jsme se míjeli

 

Ahoj Radku a Ž-in.cz,

 

už na základní škole (a i údajně ve školce, alespoň to tvrdí moje mamka – to si ale nepamatuju) jsem se zamilovala do jednoho černovlasého černookého kluka, říkejme mu Honza.

 

Celé roky jsem na Honzu obdivně koukala, představovala jsem si, jak se spolu vodíme za ruce (nic lepšího dalšího má fantazie ještě neznala) a celá škola nás vidí. Ale bohužel z mých fantazií nic nebylo, vždycky byl zakoukaný do jiný.

 

Po základce se naše cesty rozešly. Já jezdila do školy tam a on zase jinam. Občas jsme se potkávali v autobuse a povídali si, ale jen jako kamarádi. Je fakt, že já už jsem s ním nic mít nechtěla. Byla jsem zamilovaná zase do jiného (tehdejšího spolužáka). A když už to vypadalo, že budu chodit s tím spolužákem, když se mi ho po třech letech podařilo jakžtakž sbalit, tak se mi do cesty připletl zase Honza. Strávili jsme spolu jednu diskotéku. Ale já jsem se lekla toho, co ve mně vyvolává, a řekla jsem mu, že to byl úlet a že mám jiného kluka. (i když s tím spolužákem jsme spolu ještě nechodili, jen to vypadalo, že se mu taky líbím). Tak to Honza vzdal a kámošili jsme dál.

 

V průběhu dalších let chodil Honza s jinýma, dokonce i s jednou mou kamarádkou, ale vůbec mi to nevadilo. Já jsem taky chodila s jiným, který mi pak moc ublížil.

 

No a když jsem se asi po dvou letech konečně z toho minulého zklamání dostala, tak jsem opět začala k Honzovi něco cítit. Chtěla jsem ho na jedné diskotéce, kam jsme shodou okolností jeli spolu, protože jak jsem už řekla, kamarádili jsme se spolu, „klofnout“. Ale bohužel už chodil s jinou. Tak jsem se bohužel stáhla.

 

No a asi za tři měsíce, kdy se (bohudík) s tou holkou rozešel, nebo spíše ona s ním, tak jsme jeli spolu zase na diskotéku. Strávili jsme tam spolu hezké chvíle tancováním, a když hráli ploužáky, tak jsme na parketě tancovali. A pak to přišlo. První polibek a já se cítila jako v nebi. Ani jsem v to nedoufala, po svém posledním snažení o něj. Ale zase jsem se toho lekla a chtěla couvnout. Navrhla jsem mu, že na to zapomeneme, zůstaneme kamarádi a bude to OK. Naštěstí si trval na svém, že se na to nebude zapomínat, ale pokračovat, protože už si mě nenechá víckrát utéct.

 

A ještě nejhorší bylo prosadit si ho doma. Když jsem mámě kulantně řekla, s kým chodím, tak jsem ji ujišťovala: „Neboj, ono ho to za 14 dní přejde!“ A naštěstí nepřešlo.

 

No a tak už spolu 4 roky bydlíme a já jsem moc ráda a vděčná, že můžu být po jeho boku, protože s ním jsem nejšťastnější.

 

Tak a doufám, že je z toho poznat hlava a pata, protože jsem to psala tak, jak mi šly vzpomínky a bylo to opravdu hodně zamotané.

 

Stále ještě po 6 letech zaláskovaná ValerieM

 


 

Jo, jo, cesty osudu bývají spletité. Děkuji, milá ValerieM.

 

Dnes si povídáme o balení, flirtování, harašení i svádění. Vás i vámi. Prozrazujete, jak to s těma chlapama děláte, že vás tak bezmezně milují a jak dokážete dosáhnout na toho, na kterého si myslíte.

 

A v 16 hodin odměním ty vaše příspěvky, které dle mého úsudku budou nejlepší, případně budou mít nejlepší ohlasy. Tak pište, pište. A posílejte, posílejte...

 

redakce@zena-in.cz

   
11.08.2005 - Láska a vztahy - autor: Radek Kříž

Komentáře:

  1. avatar
    [5] Kocicka [*]

    doufám, že to není ten honza na kterýho čekám?

    superkarma: 0 11.08.2005, 12:01:26
  2. [3] ValerieM [*]

    Marcelín: Doufám, že nám to taky bude takhle klapat. Včera se tu rozebíral kritický 7. rok manželství. Potkalo Vás to taky?

    superkarma: 0 11.08.2005, 10:59:50
  3. [1] okno [*]

    Že by osudová láska?? Tak to gratuluju a ať Vám to vydrží!!

    superkarma: 0 11.08.2005, 10:45:40

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme