Nejsem feministka, ale nenávidím všechny muže, kteří týrají své ženy, ať psychicky či fyzicky. Většinou jedno vede k druhému. Do hloubi duše mne zaujal včerejší příběh „Z manžela se stal tyran“. Bylo to, jako bych to napsala já…

Ano, nenávidím svého bývalého muže, ale chci zapomenout…  Svého naštěstí už bývalého muže jsem si brala z velké lásky (i když mimi bylo na cestě). Dnes ten den proklínám.. je mi 37 a mám pocit, že těch 17 let jsem promarnila (no 10 posledních určitě)... Asi jsem byla naivní, protože jsem včas nerozeznala příznaky (a to již během chození). Brzy mne začal kritizovat, ohledně vzhledu, a to jak účes, tak i oblečení, které jsem nejednou převlékla. A to si myslím, že nevkusem rozhodně netrpím. Později kritizoval jídlo, péči o domácnost a já tiše a mlčky trpěla a tloustla. Začal mne i zesměšňovat před známými..

Dodnes nesnáším příběh, „kterak jsem kopala vodu“. Pro dokreslení – já kopala vodu krumpáčem ve skále (délka 5 m hloubka 1m), zatímco můj muž vytrvale vyspával. Pak se stalo, že jsem narazila na hadici, ke které jsme se měli připojit – a ejhle já ji překopla. Úsměvné je to, že jsme na zahradě měli gejzír, ale on mne tehdy zkopal, že jsem k ničemu. A dodnes vypráví ve společnosti, že ani vodu neumím vykopat. Jenže nebýt toho, pili jsme dodnes i s dětmi špatnou vodu ze studny.
  
Měla jsem štěstí, poznala jsem strašně hodného muže, který mi pomohl... a pomáhá.. Dnes vím, co je opravdová láska, a moc si ho vážím. Zároveň si však uvědomuji, že bez něj bych v tom teroru žila dál... bývalý muž mi vzal sebevědomí i sebeúctu, ponižoval mne, urážel, kritizoval, vše, co jsem řekla, zlehčoval, posmíval se mi a pak i mne i bil.... a taky děti!

Letos jsem se šťastně rozvedla, měla jsem štěstí a pomoc přátel. Taky se mi následně podařilo shodit 30 kg. Stal se ze mne úplně jiný člověk. Omládla jsem, vrátil se mi optimismus a chuť do života.

Ale ta nenávist k muži, který mi vzal tolik let života, zůstala! (Taky díky řízení o majetku, které je před námi.) Moc bych chtěla pomoct všem ženám, které v tom ještě jsou….

Petra

 


Milá Petro, jsem moc ráda, že máš již za sebou všechnu tu hrůzu...
Přeji ti, aby tvůj život byl už jen a jen plný radosti, smíchu a lásky ;o)

I tobě moc a moc děkuji za příběh...

 

Reklama