Už čtyři měsíce mám milostný vztah s vlastním švagrem. Eva o tom neví, ale něco tuší. A když jsem ji viděla na narozeninách naší mámy, pochopila jsem, jak moc trpí. Kvůli mně...

Tonda se mi líbil od první chvíle, kdy ho Eva poprvé přivedla k nám domů. Moje sestra je o osm let starší než já. Je strašně hodná, ale dost tichá, a až příliš usedlá. Na rozdíl od Tondy, která je veselý a spontánní.

Když se vzali, byla jsem z toho nadšená. Myslela jsem si: „Určitě jim to bude klapat! Tenhle chlap udělá Evu opravdu šťastnou.“ A dlouho to tak taky bylo. I když byl každý úplně jiný, jejich vztah byl harmonický.

Často jsem je navštěvovala a cítila se u nich moc dobře. Vypadali vedle sebe tak spokojeně...

Sem tam mi však problesklo hlavou, že bych se asi k Tondovi hodila mnohem víc já než Eva. Dobře jsme si rozuměli. S Tondou jsme byli naladěni na stejnou vlnu. Měli jsme stejné názory, smáli jsme se stejným vtipům, měli jsme stejné záliby.

Když jsme si se švagrem dělali z někoho legraci, sestra nás vždy umravňovala, ať nejsme tak zlomyslní. Nechápala, že to přitom nemyslíme vážně. Nebo když jsme plánovali na druhý den táborák, vždycky brzdila naše nadšení – „Počkejte, až jaké bude počasí!“

Stejně »uťáple« reagovala, když chtěl pro ně Tonda koupit poukazy k moři – „Vždyť je to moc drahé!“. Já na jejím místě bych byla štěstím bez sebe.

Prostě jsme se k sobě hodili víc. O tom jsem si ale zakázala spekulovat.

Časem však v jejich vztahu začalo panovat takové zvláštní napětí. Bylo zřejmé, že se s jejich manželstvím něco děje.  Když jsem k nim občas přišla na návštěvu, cítila jsem, jak jsou oba podráždění.

Jednoho dne mě Eva poprosila, abych se u nich stavila. Pak se mi svěřila, že mě pozvala proto, že když jsem u nich já, je Tonda mnohem uvolněnější a v pohodě. Bohužel, taky jsem měla ten dojem. Se švagrem jsme se chovali jako dvě děti, tropili jsme strašné blbosti.

V té době jsem se rozešla s přítelem. Cítila jsem se tak sama, a proto jsem si moc užívala, když jsem se u nich mohla odreagovat. Tenkrát za tím vážně nebylo nic víc.

Když mi pak Eva navrhla, abych s nimi jela o prázdninách do Chorvatska, nadšeně jsem souhlasila. Hodilo se mi to. Měla jsem hrůzu z toho, že bych jela v létě na dovolenou sama.

Od prvního dne našeho pobytu to však nestálo za nic. Eva se s Tondou pořád hádala. Já jsem se sice do jejich sporů nevměšovala, ale zjistila jsem, že místo abych byla na straně své sestry, spíš jsem stála při Tondovi. Možná bude lepší, když se rozejdou, říkala jsem si kolikrát. A tou hloupou myšlenkou to všechno začalo.
Hodně jsem o tom všem přemýšlela a došla jsem k závěru, že oba budou nejšťastnější, až zase budou sami. Pak už jsem dala svým citům volný průchod.

Začali jsme s Tondou nezávazně flirtovat. A potom to přišlo. Zjistila jsem, že když se mi zadívá do očí, krev mi stoupne do hlavy a celou mě poleje horko. Začala jsem jeho společnost vyhledávat. A bylo zřejmé, že on zase tu moji.

Eva samozřejmě o ničem nevěděla. Možné něco tušila, ale nedávala to znát. Možná nám jen prostě důvěřovala...

Dovolená se blížila ke konci a Eva, která měla už delší dobu nějaké střevní potíže, zůstala „doma“ v posteli.  Předposlední den jsme šli na pláž s Tondou sami. Tam jsme se poprvé políbili. Úplně jsme nad sebou ztratili kontrolu. Chtěla jsem jen jedno: Tondu.

Bylo to oboustranné, a tak jsme společně opustili pláž a vyhledali ústraní... Ztratila jsem hlavu. Moje jediné přání bylo být pořád s ním.

Ten poslední společný den byl ale úplné peklo. Nevím, jak jsme to všechno zvládli. Naše touha z nás musela sálat na sto honů. Nemohla jsem se na sestru ani podívat.

A doma nic neskončilo, naopak. Každou volnou chvilku trávíme od té doby s Tondou spolu.

Samozřejmě, že z toho mám špatné svědomí. Moc dobře vím, že tím své sestře strašně ubližuju. Vůbec však nemám ponětí, co s námi bude dál.

Vím jen jedno. Svého švagra miluju!

Terezka H., Chrudim

Reklama