Kde se vzal tradiční český zvyk políbit prvního máje ženu pod rozkvetlou třešní, se přesně neví. Aby však přítelkyně, partnerky či manželky neuschly, byly krásné a měly i v dalším roce šťastné a spokojené vztahy, vezměte je do trojské botanické zahrady v Praze. Kde jinde se políbit než na místě, které je plné květů a líbacích míst se nabízí hned několik.

bile

„Tradice se uvolnila a není nutné políbit ženu jen pod rozkvetlou třešňovou korunou. Může to být také pod jinou flórou. Návštěvníci se v botanické zahradě mohou líbat pod rozkvetlými šeříky nebo na kouzelné pivoňkové louce, kde se pivoňky chystají ke květu a magnolie kvetou naplno. Nabízí se i netradiční sousoší zamilovaných lam,“ vyjmenovává Věra Bidlová, ředitelka Botanické zahrady Praha.

Lamí pár přeje lásce

Sousoší lamího samečka a samičky, které vytvořil sochař Lukáš Rais, stojí ve stráni zahrady. Líbajícím se tak nabízí romantický výhled na Prahu. Lamí pár je navíc opředen příběhem. „Právě v době, kdy jsem na sousoší pracoval, seznámil jsem se se svou ženou. Lamí milenci se tak stali symbolem lásky, kterou svedla náhoda dohromady. A až se nám narodí dítě, přibyde na stráň malá lama a rodina bude kompletní,“ vypráví příběh Lukáš Rais, tvůrce soch.

ruzov

Afrodiziakum patří k lásce

V botanické zahradě jsou běžně k vidění i rostliny s afrodiziakálním účinkem. „Tradičním afrodiziakem jsou lusky vanilkovníku plocholistého. Využívají se například v homeopatii a fungují jako lék proti potenci. Méně známé afrodiziakum je kopřiva dvoudomá. Chlupaté listy obsahují kyselinu mravenčí, ta dráždí pokožku, a proto se s ní od starověku lidé navzájem mrskali na nahé tělo. Kopřiva tak byla sexuální stimulant. Klasickým afrodiziakem je víno. Už ve starém Egyptě jej v zahradách popíjeli zamilovaní, dokud se v nich nerozohnila vášeň. Lidé, kteří se k nám přijdou políbit, mohou zakončit svou návštěvu ve vinici sv. Kláry a vyzkoušet, zda je toto tvrzení pravdivé,“ říká Bidlová.

stromy

Zdroj: tisková zpráva

Reklama