"Nemůžeš cvičit, protože jsi vysoká!"

Tak tuhle větu jsem slyšela ve chvíli, kdy jsem se jako 15letá dobrovolně a s nadšením hlásila, že chci nacvičovat skladbu dorostenek. Psal se rok 1989 a náš ročník byl konečně poctěn tím, že jsme se vešli do té správné věkové kategorie. Bohužel se svou výškou 194 cm jsem byla ihned v prvním kole vyřazena z nácviku, protože bych zřejmě narušovala pravidelnost zástupu :-)). Cítila jsem to jako velké ponížení a bylo mi to opravdu moc líto. Ostatní šťastné spolužačky jezdily brzo ráno před vyučováním a poctivě pilovaly skladbu. Jenže přišel listopad 1989 a nácvik spartakiády byl zrušen. Byla to pro mne taková příjemná satisfakce.
 
Niagára

Milá Niagára,

čo sa má stať, sa stane... Vždy som mala obdiv ku vysokým ženám. Dnes to je skor výhoda ako handicap.

Krásy deň :-)

 

Reklama