Reklama


Máte psa? Jak se chová, když se milujete s partnerem? Nevadí vám, že vaše vášnivé konání komentuje papoušek? Chce se vaše kočka přidat?A co rybičky – nešmírují?

 

Většina domácích mazlíčků, nejedná-li se zrovna o želvu, která by stejně přišla pozdě, reaguje na intimní chvilky svých páníčků velice akčně. Třeba takový jinak flegmatický jezevčík je schopen okamžitě přiskočit, a aby dokázal, že on vás má také velmi rád, soustředěně kopíruje jednání vašeho manžela nebo milence. Tak se často stává, že z jedné strany vám žižlá ucho váš milovaný a z druhé pes.

Kočky také nezůstávají v těchto chvílích pozadu. Ty mají zase v repertoáru omotat se vám kolem krku jako šála, vrnět a strkat vám odhodlaně své pozadí k obličeji. To je potom romantika!  

 

 

 

Papoušek sebevrah?
Známý je i případ, kdy dvojice musela dát pryč papouška, protože drahý žako při každé takové chvilce pořádal nálety na klec v takové intenzitě, že působil spíše jako kamikadze než jako pták. Nepomohlo ani umístění klece mimo místnost. Měl asi radar, takže to bezpečně odhalil. Nepřestal sebou mlátit, dokud nebyl konec. A ten byl skoro pokaždé hned, protože to „prostě při tom nešlo“.

 

Vyhrál ten dvounohý

Majitelka krásné tříleté feny dalmatina začala propadat zoufalství, když si našla přítele. „Psík při každém našem milování ukrutně žalostně vyl,“ říká Marcela. Napřed se jí sousedé ptali, jestli pejsek není nemocný, později ji začali podezírat z jeho týrání. Provozovaný akt také nevykazoval výrazné známky kvality.

Když nový přítel této paní začal ve větším množství nakupovat česnek, raději udělala radost sestře a nad čtyřnohým přítelem jednou pro vždy vyhrál ten dvounohý.

Sex i čisté nohy

Jorkšír paní Zdeny má zase ve zvyku během romantických chvilek začít soustředěně olizovat svým páníčkům chodidla, což mívá za následek, že na místo výbuchu vášní se dostaví výbuch smíchu. „Psovi stavíme hradbu z polštářů, ale nepomáhá to. A navíc slintá víc než manžel,“ říká pobaveně Zdena. Její manžel to prý pravidelně komentuje slovy: „No, vlastně můžu být rád, že je to jorkšír. Co kdybychom měli třeba vlkodava...“

 

Každý máme své

Každý, kdo má takovouto zkušenost (a ona není nikterak neobvyklá), řeší problém jinak. Někdo dá pryč ptáka, jiný obdaruje příbuzné žárlivým dalmatinem a někdo si prostě zvykne.

Jsou ale i tací, kterým vadí dokonce akvarijní rybičky. Tyto chuděrky ovšem, i kdyby žárlily, nemají mnoho šancí na sebe upozornit. Leda že by vyskakovaly z akvária.

„Musíme akvárium přikrývat hadrem, prostě trpím pocitem, že ty ryby čuměj, a nemůžu se soustředit na nic jiného,“ přiznává pětatřicetiletá Radka.

 

Závidí, nebo žárlí?

Oslovený zvířecí psycholog Milan Veselý vysvětluje roztomilý zájem našich miláčků (těch z říše zvířat) tak, že během milostného aktu dvou jedinců se uvolňuje veliké množství hormonů, na které reagují nejen lidské smysly, ale i smysly zvířecí, a to prakticky stejně.

„To se nedá jinak pochopit, než že se k nám zběsilý papoušek nebo jiný živočich chce prostě přidat,“ tvrdí odborník.

 

Pomyšlení na to, že svým jednáním mohu vzrušovat svého psa, vyvolává poněkud divné pocity, nemyslíte? Ovšem tančící pták je jednoznačně úchvatný, to je lepší než sex... :)

 

   

Jak snáší vaše milostné hry čtyřnohý mazlíček? Nežárlí váš křeček?