Zdraví

Nemocní schizofrenií se mohou vyléčit a žít normální život. Pokud mají dostupné všechny formy pomoci

Česká asociace pro psychické zdraví (ČAPZ) spustila kampaň JDE TO. Společně zpátky do života. Chce upozornit na všechny možnosti zdravotní péče a následné léčby pro pacienty s duševním onemocněním schizofrenního typu. Jejím cílem je také ukázat veřejnosti, že při komplexní péči jsou tito pacienti schopni se začlenit do běžného života.

„Je potřeba změnit vnímání onemocnění schizofrenního typu ve společnosti. Aby převládalo obecné povědomí o tom, že pokud funguje tzv. ´záchranný kruh´ kolem pacienta a dobře spolupracuje se svým lékařem odborným i praktickým, s terénním terapeutem, rodinou, má smysluplnou náplň dne a okolí k němu zaujímá stejný postoj, jako ke všem ostatním lidem, existuje u značné části z nich šance na úzdravu,“ říká prezident ČAPZ MUDr. Martin Jarolímek. „A samozřejmě je třeba tento kruh pomoci kolem pacientů vytvořit, a to co největší spoluprací všech zúčastněných. Právě k tomu má sloužit i tato kampaň,“ vysvětluje MUDr. Jarolímek.

Podstatou kampaně je právě představení „záchranného kruhu“, v jehož centru stojí pacient. Aby jeho léčba byla úspěšná, je třeba, aby fungovala na několika úrovních. Po první fázi, kdy hraje velkou roli lékař a vhodná medikace, nastupuje další, delší a neméně důležité období, ve kterém je zapotřebí silné spolupráce terénních sociálních pracovníků, rodiny, svépomocných organizací uživatelů psychiatrické péče a jejich rodinných příslušníků, a také veřejnosti. Aby věděla, že nemocní s sebou nesou nepravdivé stigma, a že při správné schizofreniekomplexní péči jsou schopni se začlenit zpět do společnosti, protože potřebují žít zcela normální život, jako my ostatní.

„Počátkem roku 2014 moje dcera Jitka nečekaně a v podstatě ze dne na den psychicky onemocněla. Byl to šok, v širší rodině psychické problémy nebyly. Začalo hledání informací, čekání, jak bude fungovat léčby, léky, terapie,“ vzpomíná Olga Bolechová. „Po návratu z nemocnice jsem hledala aktivity pro pasivní dceru. Při sdělení, jakou formou onemocnění trpí, ji často odmítli. Zasloužila si šanci, ale stigmatizace u mnoha lidí přetrvává,“ popisuje paní Bolechová snahu o začlenění dcery do okolního prostředí. „Pomohlo nám sdružení Fokus, kontakty s podobně nemocnými, sdílení zkušeností. Dcera si našla partnera a nesmírně důležitá je pro ni práce na částečný úvazek, která jí dává pocit užitečnosti. Velkou pomocí je spolupráce s kvalitními odborníky, psychiatrem, psychologem. To vše posiluje snahu vrátit moje nemocné dítě zpět do života.“

Aby hledání informací bylo nyní pro pacienty i jejich rodiny co nejsnazší a nemuseli je získávat obtížně jako paní Bolechová, připravila organizace ČAPZ webový portál www.capz.cz/jdeto, kde najdou přehled kontaktů na odborné lékaře, psychology a psychoterapeuty, peer konzultanty, pacientské organizace a sdružení rodičů, jejichž děti trpí podobnými problémy. Informační letáky budou k dostání také v ordinacích lékařů. Důležitou součástí je také cyklus konferencí zaměřených na destigmatizaci nemocných schizofrenií, který odstartoval dnes první akcí v Praze. Další proběhnou v Berouně, Hradci Králové, Opavě, Zlíně a Brně.  Aktivní část kampaně (podpořené z Norských fondů v rámci Programu CZ11 „Iniciativy v oblasti veřejného zdraví“) poběží do konce února 2016.  

„Schizofrenici žijí to, co my prožíváme ve svých snech. Jsou stejní jako my.“ Martin Jarolímek

Česká asociace pro psychické zdraví (ČAPZ) byla založena v roce 1996 jako občanské sdružení uživatelů psychiatrické péče a jejich blízkých, poskytovatelů této péče a širší veřejnosti. ČAPZ je otevřená jednotlivcům i organizacím, laikům i odborníkům různých profesí v oblasti péče o duševní zdraví, uživatelům této péče, jejich rodinným příslušníkům a blízkým, všem, které tato oblast zajímá. ČAPZ je provozovatelem Terapeutické komunity pro klienty se schizofrenní poruchou a Linky psychopomoci.

Onemocnění schizofrenního typu lze definovat jako poruchu mnoha duševních funkcí: myšlení, vnímání, emotivity, narušena může být i motorika, osobnost, schopnost jednání s lidmi, pozornost nebo paměť. Schizofrenie patří mezi psychotická onemocnění (psychózy). Trpí jí zhruba 1% populace, tedy každý stý člověk. Nemoc se většinou objeví mezi 15. a 35. rokem, pohlaví roli nehraje. Někteří schizofrenici se zcela vyléčí, u některých jde o chronický stav. Někdy se schizofrenie označuje jako „třetinová nemoc“, protože asi 1/3 schizofreniků se vyléčí a vrátí so běžného života, u 1/3 se dosáhne jistého zlepšení, ale určité projevy nemoci člověka i tak obtěžují, případně se vrací, a té nejméně šťastné třetině zůstanou schizofrenní symptomy jako chronické a nereagující na léčbu. Příčiny schizofrenie nejsou dosud přesně známy. Schizofrenie je multifaktoriální onemocnění, na jehož vzniku se podílí v různé míře jak biologické tak psychosociální faktory. Vždy se musí spojit určitá dispozice se spouštěčem.

   
25.09.2015 - Zdraví - autor: Vendula Kubalíková

Komentáře:

  1. avatar
    [10] Allma [*]

    Rikina — #9 kamarádka má syna schizofrenika a ještě k tomu autistu a nedovedu si ho představit chodit do práceSml80má své rituály, třeba při umývání ruk nebo jen hození odpadků do koše. Nemluvě o tom, když odchází z domu. Třeba i 5xse vrátí jestli je zhasnuté, vypnuté topení, zamknuté a kde co zkontroluje. Když bere léky tak ho musí kontrolovat jestli je spolkne, taky se stalo, že je našla za postelí nebo v koši, taky ji bez mrknutí oka pošle někamSml79když měl záchvat, tak díky panu lékaři z rychlé ho ani neodvezli, protože se ho zeptal jestli chce jet do nemocnice a řekl, že nee, tak ho nevzali. Až za pomoci jeho ošetřující, která jim poslala druhou posádku a policii, ho odvezli. Teď už je zbavený svéprávnosti, tak by to snad mělo být bez problémů.

    superkarma: 0 28.09.2015, 10:18:40
  2. [9] Rikina [*]

    Sml80 Ono zas není tolik činností, které může schizofrenik dělat. Vezmete takového do práce, a nevíte - jestli přijde do práce nebo ne, pokud přijde, jestli začne něco dělat, pokud začne, jestli to taky dokončí, a když dokončí, jestli výsledek jeho činnosti k něčemu bude. Musíte mít jednoho dalšího člověka, který se bude tomu nemocnému věnovat, dávat na něj pozor a případně tu jeho práci udělá za něj, aby to bylo hotovo. Nikdy nevíte, jestli si ten nemocný dneska vzal léky, nebo na to zapomněl, případně se na to vykašlal, a co to s ním v průběhu dne udělá. To není žádná stigmatizace, to jsou holá fakta. Tudíž pochopitelně nepřevládá nějaké velké nadšení zaměstnávat lidi s touto nemocí. Sml80

    1. na komentář reaguje Allma — #10
    superkarma: 0 28.09.2015, 08:48:24
  3. avatar
    [8] danca79 [*]

    No, vim o par pripadech co stravili nejakou dobu v lecebne (duvody byly u ruznych lidi ruzne, vsichni meli nejakou tu dusevni nemoc). Psychiatricke diagnozy jsou u nas furt brany jako neco za co se clovek musi stydet, a na vetsinu leku se doplaci hromada penez, takze ne kazdej na to ma. Znam cloveka, co ma castecnej invalidni jak on rika "na hlavu", a nebyt rodiny, tak kdo vi jak by na tom byl, protoze proste z castecneho invalidniho nema na leky a prace je pro jakekoli invalidy poskrovnu.

    Dokud se na psychiatricke diagnozy nebude nahlizet stejne jako na akceptovatelne nemoci, hned tak se situace nezlepsi Sml80

    A souhlas s tim ze se nic nedela s prevenci Sml15

    superkarma: 0 28.09.2015, 02:22:22
  4. avatar
    [7] Allma [*]

    A když je taký schizofrenik ještě autista, to je potom kombinaceSml15

    superkarma: 0 26.09.2015, 12:45:05
  5. avatar
    [6] gerda [*]

    theplana — #5 U nás se VŽDYCKY čeká, až se něco stane. Mám s tím smutné zkušenosti u nás v domě, ale to je z jiné oblasti.

    superkarma: 0 25.09.2015, 14:52:22
  6. [5] theplana [*]

    Bohžel pro nás je skupina schizofreniků, kteří se nikdy neléčili, neléčí a léčit nebudou. Další hrozba pro společnost, která v rámci humanity čeká, až se něco stane. A to je většinou pro obět už pozdě. Sml15

    1. na komentář reaguje gerda — #6
    superkarma: 0 25.09.2015, 13:17:07
  7. [4] bobani [*]

    a když nechtějí , neberou léky a nechodí k odborníkům , tak to u nás vypadá jak to vypadá

    superkarma: 0 25.09.2015, 10:28:52
  8. [3] free [*]

    Stát ale nepodporuje prevenci. Dokonce některé úkony přestala proplácet i zdravotní pojišťovna. Přitom ti většinou nemohou pracovat a jenom terapie jim pomáhá.

    Dva roky docházím po sociálně psychiatrického stacionáře jako dobrovolník. Nemohou si dovolit zaměstnance.

    Bohužel je to o politice. Nedávno jsem četla článek, kde Pardubický kraj vypracovává program péče o psychicky nemocné, tak snad se to zlepší.

    superkarma: 0 25.09.2015, 09:44:35
  9. avatar
    [2] Brixik [*]

    To se krásně píše- hlavně musí chtít. Oni často chudáci psychicky nemocní pacienti ani nedozví, že by to šlo jinak než je zavřít do léčebny a cpát léky.

    superkarma: 1 25.09.2015, 08:48:16
  10. [1] janavys [*]

    Hlavně musí chtít.Sml16

    superkarma: 0 25.09.2015, 08:09:54

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme