Nemoci těla jsou nemoci ducha.
Tohle rčení našich babiček není ani v 21. století zdaleka tak pověrou, jak by se mohlo zdát. Fakt, že zdravotní stav úzce souvisí s tím, v jaké je člověk psychické pohodě, snad ani není třeba nějak tvrdošíjně prosazovat. To přece víme všichni. A ono okřídlené „je mi z toho na zvracení“ nebo „to mi hnulo žlučí“ či „mám toho plné zuby“ také nejsou pro nikoho neznámá úsloví.

 

Víme ale, jaký orgán ten který problém, pokud jej odkládáme nebo neřešíme, postihne?

 

Je to logičtější, než to vypadá. Nabízím vám alternativní vysvětlení toho, proč vás bolí to, co vás bolí, pokud se chcete trochu zamyslet…  

 

Není bez zajímavosti, že například žena žijící dlouhodobě s partnerem, který jí není věrný, ona to ví, ale přehlíží, dělá, že netuší, odvrací hlavu a nevidí, co by měla vidět, začne mít po nějaké době horší zrak, a navíc se takové ženě velmi často může blokovat krční páteř…

 

Neberte to jako dogma – jen jako širší pohled na naši realitu, naše životy, naše chování, náš vnitřní svět, ve kterém jenom všechno souvisí se vším.

 

Hlava – Sídlo mozku a vnímání. Tady se rodí myšlenky i nápady… hlava je kreativní a přijímá. Pokud má člověk problémy s hlavou – bolesti, migrény, motání, tlaky a podobně, má možná potíže přijímat realitu, být srovnán s vlastními ambicemi, cíle možná z jeho pohledu nejsou dosažitelné. Jak jsme urputní – trpí hlava.

 

Uši – Upozorňují na to, co se nám sděluje a jak to hodnotíme. Neschopnost naslouchat, nebo neochota druhé vyslechnout a přijmout obsah sdělení. Nechuť něco slyšet či akceptovat.

 

Nos – Takoví lidé, kteří zastávají vedoucí funkce, na které nemají, ti, kteří mají potíže s vlastní hodnotou a snaží se dát si ji tím, že ji berou druhým, ti, o kterých tak často říkáme „ten arogantní blbec“, zpravidla končí s polypy nebo jinými problémy v nose.

 

Krk – Je jasné, že člověka, který není schopen v určitém čase něco „spolknout“, jinými slovy odmítá přijímat, začne brzy bolet v krku při polykání. Není to vůbec nic složitého.

 

Ramena – Nesou tíhu odpovědnosti.

 

Dýchání – Pokud má člověk potíže s dýcháním, má potíže s tím, v čem žije. Dlouhodobé problémy s partnerem, pocit, že je člověk svazován, nesvobodný, cítí se přidušený.

Potíže jsou také časté u dětí, jejichž rodiče jsou příliš autoritativní, mají málo času dítěti doopravdy naslouchat a láskyplnou pozornost nahrazují hmotou. Odtud časté problémy s průduškami a jiné dýchací obtíže.

 

Srdce – Problémy se srdcem vznikají často ve chvíli, kdy převažuje rozum nad city, nebo není-li srdce posloucháno jako rádce. Též má-li člověk potíže s láskou. Pokud jsou city dlouhodobě potlačovány, nebo i tehdy, není-li člověk schopen „mít rád“. Jakýkoli citový problém, který je přechodného rázu, se zpravidla objeví jako bušení srdce, nepravidelný rytmus, pocit poskakování srdíčka a podobně. Tohle často odezní i s citovým problémem.

 

Střeva – Zde jsou uložené nepěkné vzpomínky. Pokud je člověku připomenuta ošklivá vzpomínka na minulost, jestli se otevírají staré rány, je-li člověk nucen řešit situace, na které chtěl zapomenout a ony odněkud vyplavou, taktéž nemilé asociace, konfrontace s minulostí a podobně se velice často odrazí jako onemocnění střev.

 

Žlučník – Je velmi specifický – jestli nás něco začne takříkajíc přelézat, jestli se negací hromadí víc, než jsme schopni likvidovat, zlobíme se a potíže jsou tak velké, že je nestíháme řešit. Je toho na nás moc a my to musíme někde skladovat. Povětšinou to pak odneseme žlučníkovým záchvatem.

 

Žaludek – Je na tom podobně jako žlučník s tím rozdílem, že jde většinou o problém ryze konkrétní. Často se jedná o jednoho člověka nebo jednu věc, která nám „leží v žaludku“.

 

U bolesti zubů platí rčení o „plných zubech“ doslova.

Zubní kaz  pak je o neochotě řešit vlastní problémy a vyhýbání se povinnostem.

 

Bylo by toho mnohem víc a každé onemocnění má podle této teorie svoji příčinu.

Je například zajímavé, kolik žen, které se nějakým způsobem nedokázaly srovnat se svou rolí matky, ke stáru řeší potíže s ženskými orgány.

 

Pochopitelně, že takový genetik nebo jiný odborník má určitě jiná vysvětlení. Je dobře, že máme mnoho různých pohledů, nic totiž není černé nebo bílé. Zamyslet se nad něčím, připustit něco, však ještě neznamená podlehnout. Ovšem odmítnout nabízený názor znamená omezit vlastní prostor.

Reklama