Zdraví

Nemoc utápí v láhvi

alkohol

Moje milá Ženo-in, o problému, který mě tíží jsem se ještě nesvěřila ani své nejlepší kamarádce, až dnešního dopoledne jsem si dodala odvahy, a ze všeho se zkusím vyzpovídat TOBĚ – a doufám, že se mi alespoň částečně uleví.

Za problémem, který do naší rodiny vtrhnul, jako blesk z čistého nebe, stojí osm písmen: RAKOVINA!!! Když jednoho rána za mnou přišla maminka s tím, že si objevila v prsu bulku, vůbec jsem si neuvědomila, jaké peklo bude následovat...?!

Rozjel se jeden velký boj o maminčin život = operace, čekání na výsledky, pak následná chemoterapie, kdy mamince opadly všechny vlasy... prostě bylo to žalostné, vidět, jak se moje milovaná osoba trápí, v noci nespí a užírá se! Z ženy, která milovala život, milovala lidi a společnost nezbylo téměř nic! Maminka své nemoci propadla a to těžce!

Aby toho nebylo málo, musela ještě na druhou operaci, kdy ji prso odřezali celé – a v té době jsem si začala všímat věci, kterou maminka vždycky odsuzovala – maminka své trápení začala léčit alkoholem...! Ta metla lidstva (alkohol) mamince začala pomalu a jistě léčit její bolest tím, že na chvíli zapomněla na to, co jí nejvíc trápí, ale dospělo to tak daleko, že dnes maminka bez alkoholu nevydrží ani jeden den, i když se mi to velmi těžce píše, maminka je nejen těžce nemocná, ale co víc, je taky závislá na alkoholu!

Domluva s ní je velmi těžká, mluví za ni ALKOHOL – sama si svoji závislost přiznat nechce, říká, že na ní neustále něco vidíme, něco proti ní máme, a že ji máme nechat ŽÍT!!! Tatínek s ní má velkou trpělivost, ale donekonečna taky nebude trpět...!

Trpí tím celá naše rodina, protože z maminky, té oblíbené a společenské ženy, se pomalu a jistě stává TROSKA! Alkohol si schovává snad všude – nacházíme jej v šatníku, pod matrací,ale i přelitý v láhvi od octa! Léčit se nechce, ale to není život, když vidím, jak se maminka „ZTRÁCÍ“, je mě do pláče!

Ten kámen, ne, vlastně ŠUTR, co mě tíží na prsou, je tak strašně těžký, že i mě pomalu táhne k zemi...! Doufám, že jednou spadne, a to bude taková rána, že ji uslyší snad i na druhé polokouli...!

Přeji vám všem krásné Vánoce, bez bolesti a smutku! Ženo-in, jsi moje příjemné zpestření dne, s Tebou je život hned růžovější...!

S pozdravem Bohuša

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

Pište na redakční e-mailovou adresu: redakce@zena-in.cz. Svoje texty můžete doplnit i obrázkem.

Dva nejzajímavější odměníme. První vybraná čtenářka obdrží velké balení kávy Jacobs Velvet a k tomu tělové mléko Dermacol Banana. Druhá v pořadí si připíše na soutěžní konto do Velké vánoční soutěže 500 bodů!

   
11.12.2009 - Nemoci - autor: Marie Šrámková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [31] átéčko [*]

    Myslím, že bulkou v prsu svět nekončí. Kvůli ní bych tady chlastat nezačala.

     Ta paní nemá ráda své nejbližší.Sml23

    Myslím, že by si to opravdu měla přečíst a zamyslet se. Pokud má skutečnou chuť se uzdravit, přestane pít. Pokud nechce své nejbližší jen trápit, přestane co nejdřív!

    Nevím, jestli se tak bojí hrozně smrti, měla by se s ostatními a i sama se sebou vyrovnat a ne čekat, že půjde na druhý břeh - ožralá.

    Mám několik kamarádek, které přežily v pohodě rakovinu prsu. Vyděsila je ta hrozná zpráva, ale bojovaly. Pomáhala jsem jim jak jen to šlo.

    Rakovina prsu je nejsnáze léčitelná forma této nemoci.

    superkarma: 0 15.01.2010, 15:19:29

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [30] átéčko [*]

    magdulali — #26 Jsi dobrá!!! A ustálas to!Sml67Sml79

    superkarma: 0 15.01.2010, 15:12:54
  2. avatar
    [29] Karmela [*]

    Bohuško,bude dobře (když jste věřící, ale i když ne aspoň se o to pokuste ) nechat za maminku v katolickém kostele odsloužit mši svatou za uzdravení - a to za uzdravení fyzické i psychické. Sml22

    superkarma: 0 16.12.2009, 00:58:42
  3. [28] Jarienna [*]

    a jeje...po rozchodu jsem si taky prošla peklem..Sml54

    superkarma: 0 15.12.2009, 19:31:23
  4. avatar
    [27] Eva_CZ [*]

    magdulali — #26 sileny. Jsi silna zenska. Sml67Sml22

    superkarma: 0 15.12.2009, 19:23:37
  5. [26] magdulali [*]

    Znám to, ale jsem z toho venku. Před 6 lety mi z ničeho nic zemřel najednou manžel. V té době měla naše dcera 10 roků. Dívali se spolu na televizi a jemu se udělalo zle. Malá mu vařila čaj, že má asi angínu taťka, ale bylo to horší. Z WC jsem ho musela doslova odtáhnout do postele a volala jsem záchranku. Hned podle studeného potu jsem tušila o co jde, ale nevěřila jsem tomu. Záchranka jej odvezla, s tím, že si mám tak za hodinu zavolat o výsledky EKG. Volala jsem, byla jsem celá vynervovaná a nic mě v té chvíli nezajímalo víc, než jak je na tom můj muž. Když jsem se dovolala, bylo mi řečeno, že jej museli převézt do krajské nemocnice, že to není vůbec dobré. Můžete si představit, jak dlouhá noc to byla, a ještě malá se pořád vyptávala co je s tatínkem. Kdo to nezažije, asi nepochopí, co se v tu chvíli odehrává v člověku. Druhý den, hned ráno v 7.00 hodin jsem volala do nemocnice a tam mi řekli, abych přijela, jestli můžu, že manželovi zbývá už jen pár hodin, že mu odchází orgány nutné pro život, a že měl úplně roztrhané srdce, jak měl silný infarkt. V tu chvíli jsem byla jako opařená. No, jela jsem tam a když mě pustili na ipku na pokoj, šla jsem úplně k jinému člověku. Nepoznala jsem vlastního manžela, nebo jsem v té chvíli nechtěla poznat, nevím. Když mi sestra řekla, že můj manžel je támhle na tý posteli, nechtěla jsem věřit, že je to ten svalnatý, veselý "můj chlap". Tam ležel "člověk", který byl udržován v umělém spánku a napojený na přístrojích, které jsem v životě nikdy neviděla a už nechci vidět. Celá postel se s ním hýbala. Strávila jse s ním, nebo spíš vedle něho asi 4 hodiny, které utekly, hrozně moc. Dvakrát mě z pokoje odvedli sestřičky, protože mu dávali el. šoky. Když asi po 3 hodinách mu odešly další a další orgány, potřebné pro život najednou bylo na srdečním přístroji, který ukazuje tlak, ..... najednou se ukázala dlouhá čára a já věděla, že je konec. Nikdo si nedovede představit co to je za bolest. A prázdnota. Jsem jenom moc ráda, že když manžel umíral, byla jsem s ním, mluvila jsem na něj a líbala ho. Myslím si, že mě i slyšel, ale nemohl odpovídat.

    Pak jsem jela domů, cesta byla nekonečná a vůbec některé úseky ani nevím, že jsem tam tudy jela. Doma mě čekala naše 10 dcera, která se vyptávala co je s tatínkem Nebyla jsem schopna jí říct, že už tatínek nikdy nepřijde. A pak to začalo. Přes den to tak nějak šlo, byly povinnosti a dcera mi zaplňovala ty chmurné chvíle smíchem, ale bylo to málo. Večer, když šla spát to bylo nejhorší, byla jsem sama. Několikrát jse se přistihla, že stojím u balkónových dvěří a brečím nahlas a koukám na jednu hvězdu, která svítila nejvíc, a já  si říkala, že je to ON, můj muž. Prostě jsem asi bláznila, nevím. Potom jsem, protože jsem nemohla spát, sáhla jsem po skleničce, pak druhé a takto se to stupňovalo. Nezvládala jsem nic a malá mě obtěžovala. Bylo mi dobře když jsem měla tzv. pod kůží". Ještě, že mám ale hodný kamarádky, že se na mě nemohly dívat a tak mi začaly pomáhat. Každý večer se mnou byla jedna a povídaly jsme si, a to já potřeboval. Dostávala jse od nich i úkoly, které jsem musela splnit, chodily jsme na procházky, výlety, do kina. Prostě mě nechávaly samotnou opravdu moc málo. A já si začala uvědomovat, že jsem šťastná, že mám takový holky, které mě z toho dostaly, protože dnes bych byla asi troska a určitě i bez dcery. Za to jim moc a moc děkuji.

    Víte co je nejhorší v životě když se stane něco takového jako mě?

    Že vám pomůžou vlastně cizí lidé, vlastní rodina mě odkopla a dodnes nevím proč, jestli se báli, že budou muset platit pohřeb? Nevím a taky do dneška a už je to 6 roků se s nimi nestýkám. A nikdy už nechci, protože se vlastně vykašlali i na mou dceru. Jejich jedinou vnučku.

    1. na komentář reaguje Eva_Fl — #27
    2. na komentář reaguje átéčko — #30
    superkarma: 0 15.12.2009, 14:14:08
  6. [25] dispecerka [*]

    Nedávno mi zemřela kamarádka. Taky nad ní zvítězil démon alkohol. Je to smutné.

    superkarma: 0 14.12.2009, 05:44:44
  7. avatar
    [24] honuska [*]

    Introvertka — #21 Vnouče to myslím nevyřeší.

    Má matka má už tři vnoučata, ale bohužel alkoholem nejdříve otupovala bolest ve špatně srostlém kotníku a k tomu se ještě měla v péči 24 hodin postupně oba rodiče, mé prarodiče. Babička s dědou jsou už mrtví, ale alkohol zůstal. 

    A neměla bych odvahu ji nechat s malým dítětem.

    Protože matka o pomoc nestojí, tak jsem to vyřešila po svém, nekomunikuji  s ní a tak se aspoň netrápím já. 

    superkarma: 0 13.12.2009, 23:37:14
  8. [23] FAXÍK [*]

    hodně lidí své problémy řeší alkoholem..

    i moje sestra to tak dělá, myslím, že naše domlouvání vůbec nepomáhá, chtělo by to pomoc od odborníka Sml80

    superkarma: 0 13.12.2009, 08:39:55
  9. avatar
    [22] Dante Alighieri [*]

    Podepisuju se pod názor Evy_Fl. Máme alkoholika v rodině a skutečně je ztrátou času vymýšlet řešení typu co VY uděláte pro to, aby ON nepil. Takže se radši hoďte do klidu a čekejte, jestli se neumoudří. U nás dotyčný už dva roky nepil, jsem na něj pyšná a doufám i v další léta...

    superkarma: 0 13.12.2009, 03:13:11
  10. avatar
    [21] Introvertka [*]

    Chtělo by to, aby maminku zase bavilo žít. Vymyslet pro ni nějakou práci - zábavu. Třeba by ji pomohl nový přírustek do rodiny - vnoučátko.

    1. na komentář reaguje honuska — #24
    superkarma: 0 12.12.2009, 21:38:42
  11. avatar
    [20] malvina [*]

    honuska — #14 to je  správná otázka. Každý "alkáč" vám řekne  že "je v pohodě," a že to má pod kontrolou". Máma si sama  musí uvědomit, že její život  je  v troskách. 

    superkarma: 0 12.12.2009, 09:03:25
  12. avatar
    [19] Eva_CZ [*]

    Barunka — #5 muzes mi vysvetlit, kdo je podle tebe ,,obycejny alkoholik"? Predem dekuji.

    Alkoholik si musi pomoct sam, musi chtit sam, musi mit motivaci, ale nejdulezitejsi je 1.krok - musi si svuj problem uvedomit, priznat a pokusit se neco s nim udelat. Nikdo jiny mu nemuze pomoct.

    Nikdo. Jedina pomoc je nechat ho padnout na dno.

    Pro rodiny existuji ruzne terapeuticke skupiny. Ano, pro cleny rodiny, aby se z toho nezblaznili. Protoze s maminkou, ani nikym jinym, nic neudelate. Bohuzel. Je mi to moc lito.

    superkarma: 0 12.12.2009, 03:31:32
  13. [18] martina11 [*]

    Bohuško, i já se přidávám k honusce - také vím o čem mluvíš. V naší rodině máme s alkoholismem dokonce trojnásobnou zkušenost - můj táta, manželův táta a manželova téměř třicetiletá sestra. Manželova sestra byla prozatím jednou na léčení. Naši tátové bohužel už nejsou mezi námi - můj zemřel v říjnu tohoto roku na cirhózu jater a bylo to úplně zbytečné. V minulosti prodělal spoustu těžkých nemocí a několikrát se alkoholu vzdal, ale pouze kvůli nemoci, nikoliv z jeho přesvědčení a tak, když věděl, že nemoc je pryč, stal se zase alkohol jeho velkým kamarádem. Co jsme se s ním všichni "natrápili", aby přestal. Vždy když to vypadalo, že by si mohl dát říci, někde jsme objevili lahev od jakéhokoliv alkoholu a naděje se zhroutila jako domeček z karet. K ničemu nebylo ani důrazné varování lékařů, že pokud nepřestane jeho játra přestanou fungovat na vždy. Všechno si uvědomil letos v létě, po hospitalizaci na interně, kdy už ho lékaři nedali "dohromady" jak měl ve zvyku. Propustili ho domů a nikdo už mu neřekl, bude to dobré. Najednou jako by chtěl dohnat celý život. Pozdě! Po týdnu jsme ho s maminkou našly na zahradě v bezvědomí - na ARO už se probudil jen na jeden den pak už byl měsíc pouze v hlubokém komatu a pak ... už žádná cesta zpět. Nejvíc mě mrzí, že už nevidí, jak rostou jeho vnoučátka a jaké dělají pokroky. Úplně se dokážu vžít do Tvé role - ta bezmoc změnit věci k lepšímu je nejhorší. Kolik nocí a dní jsem přemýšlela, co můžu udělat, aby se všechno změnilo, jak jsem se neustále bála, co bude dál. Marně! Je lehké říct, zkuste ji dostat na léčení, ale jak ... Věř, že pokud maminka nebude chtít sama, vy jako rodina s tím nic nenaděláte, proto se zkus trápit co nejméně. Musí být přesvědčena jen ona sama, že už nechce pít. Všechno záleží jen na Tvé mamince. A já věřím, že Tvoje maminka to dokáže a vykročí tím správným směrem. Je to silná žena, když dokázala bojovat s tak krutou nemocí a ještě, když má tak skvělou dceru! Moc na Vás budu myslet, určitě to zvládnete! PS: Také se přikláním k tomu, aby si maminka přečetla tvůj článek, měla by vědět, že se o ní bojíš. Určitě si ji to už kolikrát řekla, ale psané myšlenky více působí na srdíčko. 

    superkarma: 0 12.12.2009, 01:07:33
  14. [17] MonikaT [*]

    Alkohol nic nevyresi

    superkarma: 0 12.12.2009, 00:54:57
  15. avatar
    [16] honuska [*]

    Milá Bohušo,

    vím o čem mluvíš,

    žiji s podobným problémem a takový člověk si nechce nechat pomoci.

    Svým způsobem mu alkohol pomáhá a nepřipouští si, že by svým chováním někomu ubližoval.

    V tvém případě je to v kombinaci s rakovinou, což je hodně smutná nemoc. O to je to horší.

    S bráchou teď pomáháme tátovi:  bereme ho různě sebou nebo potřebuji "nutně" hlídání dětí apod.

    Myslím, že by jsi to klidně mohla říc i kamarádce, dá se o tom mluvit.

    Kdyby si tvá máma přečetla tento článek, jak myslíš, že by zareagovala?

    superkarma: 0 12.12.2009, 00:02:15
  16. [15] libuno [*]

    Moc Vás lituji, je to opravdu těžké. Přestože člověk některé věci odsoudí, realita je jiná. Maminka své trápení utápí a tím i vás všechny kolem trápí. Co dělat. Buď byste se museli všichni v rodině domluvit a maminku poslat ke specialistovi nebo to musíte tiše snášet, třebaže vás to mrzí. Každá rada drahá.

    Alkohol dovede člověka povznést, ale i zničit. Mě, třebaže to nejde srovnat!, napadl jistý příměr. Byli a žili lidé, kteří na konci svého života pili, protože se se svým trápením nedovedli smířit. Ale ti zůstali sami, opuštění, žili bez svých dětí, protože je neměli. Vaše maminka má Vás, manžela a jistě mnoho dalších, kteří ji mají rádi. Měla by si toho vážit. Přesto ji dovedu pochopit. Je jen na Vás, jak to vyřešíte. Jste rodina. A to je dobře. Přeji pevné nervy. Když už jste se odhodlala napsat o problému, jistě nebudete daleko od konečného řešení! Moc Vám držím palce.

    superkarma: 0 11.12.2009, 23:52:27
  17. avatar
    [14] honuska [*]

    malvina — #12 Ale jak dostat člověka do léčebny, když sám nechce a ani si alkohol nepřizná.

    1. na komentář reaguje malvina — #20
    superkarma: 0 11.12.2009, 23:39:24
  18. [13] mafi [*]

    Mam aktualne v pribuzenstvu ZENU, kterou obdivuji, protoze si s rakovinpu prsu poradila pro me naprosto uzasne. Nicmene by tak na 99% rakovinou neonemocnela, v pripade, ze by se nesnazili s muzem o dite umelym oplodnenim (v jejich situaci neni jine vychodisko) a nacpavanim se prisernymi davkami hormonu. Tim vam vsem zenam-in chci rict, ze rakovina prsu neni jen dedicna zalezitost ...

    superkarma: 0 11.12.2009, 21:24:01
  19. avatar
    [12] malvina [*]

    Sml16maminka se musí  léčit. DÉMON alkoholu je hrozný. NEVÍM, zda jsi  už  zjištovala, jaká je situace v léčebnách.Váženě nemocní lidé čekají  na místo  v léčebne  2 až 3  roky. Držím palce

    1. na komentář reaguje honuska — #14
    superkarma: 0 11.12.2009, 20:46:06
  20. avatar
    [11] Věrulinka [*]

    bohuša — #9 Sml15 to je tedy strašný, nějak by se snad podařilo, přes lékaře maminku dostat k odborníkům Sml79Sml27

    superkarma: 0 11.12.2009, 18:54:59
  21. [10] Dana90 [*]

    Alkohol je svinstvo!!!Můj otec pil tvrdej alkohol a chodil dom značně napitej,ale kvůli pozdějším zdravotním problémům přestal pít tvrdej alkohol a pije pár piv denně.Aspoň tak.Přestat pít úplně nedokázal.Držím palce,ať to dobře dopadne a mámu třeba něco osvítí a přestane!Sml67

    superkarma: 0 11.12.2009, 18:08:16
  22. [9] bohuša [*]

    eli.emanuela — #1 eli.emanuela — #1 Dík za podporu,ale nemůžem ji tam dostat

    1. na komentář reaguje Věrulinka — #11
    superkarma: 0 11.12.2009, 17:33:40
  23. [8] bohuša [*]

    Klára Křížová — #2 Jo,je to fakt DÍLO.

    superkarma: 0 11.12.2009, 17:32:12
  24. avatar
    [7] denkas [*]

    smutný! Sml15

    superkarma: 0 11.12.2009, 17:31:15
  25. [6] ILONESA [*]

    Myslím si,že tady pomůže jen návštěva psychologa,všechno vzniklo právě z rozhozené psychiky. Musíte ji tam nějak dokopat,bez odborné pomoci to už nezvládne ani ona,ani Vy. Pokud už si alkohol schovává všude možně,je jediným řešením léčba. Přeji pevné nervy a hlavně aby se vše v dobré obrátilo.

    superkarma: 0 11.12.2009, 16:01:58
  26. avatar
    [5] Barunka [*]

    Když mně přijde, že není "obyčejný" alkoholik. Předpokládala bych, že u takovéhle nemoci odborníci pomohou se s tím vyrovnat. Když se vyléčí z alkoholismu, pořád zbývá nemoc a ta asi byla příčinou té lahve. Sml80

    Bohuš - hodně síly!

    1. na komentář reaguje Eva_Fl — #19
    superkarma: 0 11.12.2009, 15:50:57
  27. avatar
    [4] kuty [*]

    Bohuško,to co jsi tady napsala by jsi měla dát přečíst své mamince,třeba ji konečně dojde že má problém.

    superkarma: 0 11.12.2009, 15:46:11
  28. avatar
    [3] Suzanne [*]

    Bohuško, držím palce a přeju hodně síly. Sml79Škoda, že mamka nechodí sem, třeba by jí to dodalo sílu a taky je tady auditko pro alkoholky.

    superkarma: 0 11.12.2009, 14:51:26
  29. [2] Klára Křížová [*]

    To je fakt hrozný, ale podle mě na tyhle lidi musí jít okolí tvrdě, jinak to nezabere. Takhle se řítí nadobro rovnou ke špatnýmu konci Sml15

    1. na komentář reaguje bohuša — #8
    superkarma: 0 11.12.2009, 14:50:43
  30. [1] eli.emanuela [*]

    Bohuško Sml15. Kéž by se vám podařilo mamince pomoct! Zkoušeli jste se obrátit na poradce pro závislé na alkoholu? Ti by určitě měli vědět, jak můžete mamince pomoct, jak ji závislosti zbavit. Budu držet pěsti, aby maminka svůj veletěžký boj vyhrála!

    1. na komentář reaguje bohuša — #9
    superkarma: 0 11.12.2009, 14:45:28

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme