K červnu roku 2006 bylo v Čechách identifikováno 700 HIV pozitivních mužů a 185 žen, z toho 56 těhotných. Přes dvě stě těchto lidí už zemřelo. Kde to všechno začalo?

Pět H
Psal se rok 1981 a do ordinace newyorského specialisty na kožní a pohlavní nemoci Dr. Friedmana-Kiena přišel mladý muž, který si stěžoval na „směšné flíčky“ na nohou. Ukázalo se, že se jedná o velmi vzácné zhoubné bujení kůže - takzvaný Kaposiho sarkom. Tento pacient byl první z laviny homosexuálních mladíků, kteří onemocněli a nakonec i zemřeli na nezvyklé choroby. Lékaři byla pomalu odhalována nemoc, která získala své první H - homosexuálové. Ještě téhož roku si připsala i druhé H - objevila se mezi přistěhovalci ze sexuálního ráje Haiti - muži i ženami. Třetím H, u kterého se neznámá choroba projevila, byli uživatelé heroinu. Trhlinu v teoriích náboženských fanatiků o potrestání hříšníků přineslo čtvrté H - hemofilici. A ve chvíli, kdy bylo objeveno páté H - heterosexuální styk - už nebylo pochyb o tom, že nemoc ohrožuje celé lidstvo.

Terorista HIV
HIV (Human Immunodeficiency Virus - virus lidského imunodeficitu) byl objeven v květnu roku 1983. Jde o takzvaný retrovirus. To znamená, že zabudovává svou genetickou informaci do genetické informace buňky, kterou napadl, a nutí ji, aby vyráběla další viry. Výsledek je podobný, jako kdyby terorista obsadil vládní továrnu na zbraně a nutil ji vyzbrojovat další teroristy. HIV totiž napadá především „ozbrojené policejní síly“ organismu - bílé krvinky - konkrétně takzvané T-lymfocyty. Dokáže se ovšem zabydlet i v jiných buňkách. Mnohem závažnější je ale fakt, že ho z napadené buňky nedokážeme odstranit - zůstane v ní až do její smrti.

Dvě formy HIV
Málokdo ví, že HIV se vyskytuje ve dvou formách, které se liší jak vzhledem samotného viru, tak i svými účinky, byť jsou obě zhoubné. Takzvaný HIV-1 se vyskytuje zejména v Evropě, Americe a Asii, HIV-2 v Africe. HIV-1 se pak dělí na řadu podtypů a všechny se vyznačují vysokou schopností mutace - neustále mění své povrchové charakteristiky. I proto je tak obtížné vyvinout proti němu účinnou vakcínu.

Jak to začíná
Infekce HIV se projevuje velmi pestrým obrazem příznaků v závislosti na postupném zhoršování imunity, za kterou zodpovídají právě T-lymfocyty. Krátce po nakažení, obvykle v období 3-8 týdnů, dojde u 50 % osob k takzvaným příznakům primoinfekce - akutní HIV infekce. Ty se projevují podobně jako chřipka, často s občasnou vyrážkou, mohou ovšem také připomínat infekční mononukleózu a vzácně i meningitidu. Ve většině případů ovšem příznaky samy od sebe odezní.

Klid před bouří
Poté následuje takzvané období latence, tedy čas, kdy se nemoc navenek nijak neprojevuje. To trvá obvykle 5 - 15 let, v závislosti na předchozím stavu imunitního systému, na léčbě, životosprávě, ale také na tom, jestli nedojde k takzvané reinfekci - tedy k nové infekci virem. V této době se stav imunitního systému pozvolna zhoršuje a někdy dochází ke zduření lymfatických uzlin. Když množství T-lymfocytů poklesne pod určitou hodnotu, dojde k takzvané symptomatické fázi HIV - začnou se objevovat první zjevné příznaky nemoci jako je orofaryngeální kandidóza - houbovité onemocnění, postihující ústa, nebo záněty pochvy, pásový opar, zánět přívěsků děložních, postupné zmenšování předtím zvětšených uzlin, ale také horečky, únava, průjmy a hubnutí.

AIDS
Objevení se takzvaných velkých oportunních (vyčkávajících na oslabení jedince) infekcí signalizuje nástup nemoci AIDS (Acquired Immunodeficiency Syndrome - Syndrom získaného imunodeficitu). Ta se projevuje také některými nádory, encefalopatiemi (chorobami mozku), chorobným zhubnutím a celkovou sešlostí organismu. Infekce postihují veškeré orgánové soustavy od dýchací přes trávicí až po nervovou. Rozvoj dnešní medicíny už umožňuje zvládat mnohé parazitární infekce, jako je například pneumocystová pneumonie (zápal plic), která byla nejčastější příčinou úmrtí v počátcích rozšíření AIDS. Na jejich místo nastupují infekce virové a většinou je to některá z nich, případně infekce bakteriální, jako je například tuberkulóza, která pacienta nakonec zabije.

Člověk - přenašeč
Nakažený HIV je infekční po celou dobu od proniknutí viru do organismu, to jest i před propuknutím akutní HIV infekce, i v latentní fázi, ačkoliv v té je nakažlivost obvykle nižší. Co však není doposud jisté je, jestli všichni nemocní přejdou do fáze AIDS - jsou známy osoby, u nichž latentní fáze trvá více než 15 let.

Dá se HIV léčit?
Základem léčby HIV je kromě předcházení a léčby doprovodných onemocnění především protivirová terapie. Jejím cílem je alespoň zpomalit množení HIV (zabránit mu zatím nedokážeme) a oddálit tak zhroucení imunitního systému. Existuje řada léků, většinou ze skupiny takzvaných chemoterapeutik, které účinně zpomalují množení viru v různých fázích jeho vývoje - jejich vhodnou kombinací tak lze dosáhnout žádoucích výsledků - mimo jiné i výrazně omezit riziko přenosu HIV z těhotné matky na dítě. Jako většina chemoterapií má však i tato často nepříjemné vedlejší účinky.

Šance pro nové tisíciletí?
Součástí prevence šíření HIV by od roku 2007 měly být i takzvané mikrobicidy - chemické prostředky, které žena (případně muž při análním sexu) použije před pohlavním stykem a který neutralizuje nebo blokuje virus HIV i jiné pohlavně přenosné choroby. Výhodou těchto prostředků je mimo jiné skutečnost, že je lze použít až několik hodin před stykem a odpadají veškeré nepříjemnosti spojené s použitím kondomu, nevýhodou je především zatím poměrně nízká spolehlivost - kolem 50 - 60 %, proto se zatím uvažuje spíše o jejich použití spolu s kondomem. Do budoucna se počítá s tím, že by tyto prostředky mohly umožnit nejen sex, ale i otěhotnění bez rizika nákazy, a zpřístupnit tak mateřství i ženám nakaženým HIV, které po něm často touží a ohrožují proto své partnery. Především by však mikrobicidy mohly být nadějí pro rozvojové země.

Více informací naleznete například zde.

Znáte někoho nakaženého HIV? Byla jste na testu HIV? Jste si jista svým partnerem? Používáte kondom? Za jakých okolností? Měla jste někdy sex, který byste označila za rizikový?

Reklama