Touha po útlém a dobře tvarovaném těle je starší, než si dokážeme připustit. A kde příroda nenadělila, muselo jí lidstvo trochu pomoct. I vymyslelo nástroj", který dokáže zformovat a zeštíhlit ženské (ale i mužské) tělo a udělat ho svůdnějším a dokonalejším. Říká se mu korzet.

Jakési prapředky korzetu můžeme vystopovat už v antickém Řecku. Zní to neuvěřitelně, ale i v období kultu zdravého vysportovaného těla ženy podváděly" a pod chitóny a tunikami nosily kožené pásy, kterými si přidržovaly ňadra. Ale to bych ještě korzetem nenazývala.
Ten jako samostatnou část oděvu přinesla až burgundská móda, která našla zalíbení v útlém pase a dmoucích se ňadrech. A od té doby jak móda diktovala, korzet formoval a ženy více či méně dobrovolně trpěly.

 

víkendová soutěž - MĚ

 

První velké období korzetu v dějinách odívání nastává v polovině 16. století s rozvojem španělské módy.

Tehdy se korzet podobal víc mučidlu než oděvní součásti. Byl vyztužený hůlkami ze dřeva, kovu nebo kostí a jako těsný krunýř formoval postavu od pasu až po hrdlo do trojúhelníku. A nejen tu ženskou. Vyumělkovanému tvaru dvou do sebe zapadajících trojúhelníků propadli i muži. Samozřejmě jen ti vysoce postavení, protože těsné sevření nedovolovalo volný pohyb, a to bylo pro prostý pracující lid nepohodlné, tudíž nežádoucí.

 
Stoleté období uzavřených španělských korzetů skončilo až vlivem francouzské módy v druhé polovině 17. století. Není divu, Francouzi si vždycky uměli vychutnávat krásu. Na výsluní se vrátily ženské tvary a velké dekolty vyplněné macatými ňadry.

Korzety se šily z hedvábí, saténu a atlasu, zdobily krajkami a sloužily jako klenutá opora poprsí.

Zlatou éru zažil korzet v období rokoka, kdy spolu s krinolínou tvořil základ dámského společenského oblečení.

Až přišla Francouzská revoluce, označila korzet za nežádoucí symbol staré zatuchlé morálky a uvolnila ženské pasy a hrudníky.

Bohužel jen na krátkou dobu, protože se počátkem 19. století korzet opět vrací. A ač se nám to zdá nepochopitelné, i móda empíru, zdánlivě uvolněná, se bez jeho opory neobešla.

 

víkendová soutěž - MAN 

Následovalo pestré období, ve kterém se forma korzetu proměňovala tak, jak se proměňoval ideál krásy.

Jednou utahoval pas až k umdlení, aby zdůraznil boky a poprsí vytlačil pomalu až k bradě.

Podruhé zas ženské tvary popíral, ňadra i boky zplošťoval.


Prvním mezníkem v dějinách odívání směřujícím k definitivnímu" osvobození ženského těla z korzetu byla reforma pařížského krále módy Paula Poireta, který přichází s návrhem košilového šatu.

Tento muž dokázal to, co se od francouzské revoluce nepovedlo reformátorům, lékařům a filozofům, kteří proti nesmyslnému a nezdravému huntování těla marně brojili.

 

Ale co si budeme nalhávat, něco do sebe korzety určitě mají. Jinak by se (ve své zmodernizované a odlehčené podobě) stále nevracely, aby formovaly naše těla a dělaly je svůdnějšími a dokonalejšími, aniž bychom si musely něco odpírat. Tím něčím mám pochopitelně na mysli jídlo.  Koneckonců, jedině s přiměřeně macatým tělem dokáže korzet dělat zázraky. 

Už jste měla někdy korzet na sobě?
Cítila jste se v něm dobře? Sexy?
Nebo nepříjemně a stísněně?
Chtěla byste se do některého slavného „korzetového období“ podívat?
Které by to bylo?
 

Reklama