Příspěvek čtenářky Tiny5 k dnešnímu tématu vypráví o jejích dcerách, které měly různé problémy. Ale Tina5 to neřeší nijak dramaticky, jako jiné maminky. Však on se svět nezblázní, když dítě začne chodit později. Téma dne: Jak se vaše dítě naučilo chodit.

V tématu dne se bavíme o tom, jak se vaše dítě naučilo chodit. První zajímavý příspěvek zaslala čtenářka Tina5. Jedna její dcera musela používat speciální podušku na kyčle...


Krásné ráno, milá redakce.

Děkuji za krásné téma plné krásných vzpomínek. Ale nejen těch krásných. Jedna dcera měla od narození podušku pro správný vývoj kyčlí, nemohla se moc pohybovat, a když už byly kyčle v pořádku, pan doktor si asi myslel, že se bude okamžitě pohybovat jako jiné děti v jejím věku, takže jsem měla trauma, když jsem měla jít s dcerkou do poradny, co zase bude. Nakonec nás poslal na neurologii, kde velice příjemný pan primář vysvětlil, že vše dožene, že je trošku líná.

Ano, vše dohnala, dnes je ve třetí třídě a nikdo by nepoznal, že začala chodit až před druhými narozeninami. Hodně dětí uteče těm prvním, u nás ne. Ani ta nejmladší, které budou v prosinci dva, ještě sama nechodí. Díky přestěhování jsme změnili dětskou lékařku, která už to tolik neřeší a já sama už se nenechávám tolik vytáček a nervovat, že nemáme tabulkové dítě. Jak říká manžel, ve škole chce mít každý génia a nikdo si nevzpomene a nebude řešit, v kolika letech začalo dítko chodit. Na jednu stranu lékaři kritizovali maminky, které se předhánějí, co už jejich dítko umí a porovnávaly své děti, které je lepší a krásnější a chytřejší a šikovnější a na druhou stranu to někteří lékaři, možná neúmyslně, dělají také.

Jak jsem psala, nejmladší dcerce budou dva, ještě sama nechodí, občas se odváží chodit za jednu ruku, ale raději má jistotu, když ji držím za obě ruce. Chodí velice ráda a hodně, o to je to náročnější. Ale na druhou stranu už je přes den bez plínek, hodně vypráví, zpívá písničky, umí říci, jak dělá které zvířátko, pojmenuje hodně věcí, ví, že se miminko chová a vozí v kočárku a sama se o to často pokouší, sama dává miminko čůrat nebo je krmí... a sousedův synek sice chodí od roku, ale dodnes neřekne ani máma ani táta, natož napodobit nějaké zvířátko, o nočníku se sousedom ani nezdá. Prostě každý jsme originál se svým tempem a rozumem. Tak se milé maminky, nenechme znervóznit ani lékařem ani jiným geniálním dítětem, to vaše nás miluje přes naše nedokonalosti, a stejně tak chce být milované, i když není dokonalé. Je přece naše.

Krásný, i když upršený den přeje,
Tina5

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 20. září 2011: Jak se vaše dítě naučilo chodit?

  • Zavzpomínejte na váhavé dětské krůčky!

Své příspěvky formou příběhu zasílejte na redakční e-mailovou adresu (viz níže). Bylo to vaše malé velký chodec? A nestalo se mu v této souvislosti něco pozoruhodného? Za vůj příspěvek k můžete získat krásnou deskovou hru Včelky, kterou vydala firma Efko a je určena pro děti od pěti let. Chcete-li mít šanci hru získat, ať je váš příspěvek dlouhý alespoň jako tento odstavec textu.

Uzávěrka: Příspěvek zasílejte nejpozději do 20. září 2011, 14.30 hodin.

Včelky

Reklama