Vážená redakce,

 

já nemám nejveselejší příběh. Ale o té muzice. Já mohu poslouchat vše, dokonce i tu dechovku si docela ráda někdy zanotuji. Každá muzika je hezká, když se dělá s radostí. Poslední 2 měsíce jsou pro mne ale moc smutné a řeknu Vám, že jsem si ani žádnou muziku nepouštěla. Vysvětlím proč.

 

Můj 37letý syn měl hudbu jako svého velkého koníčka již od let puberty. Tak nakupoval CD a začal pracovat jako DJ. Jak šla léta a stárnul, odešel pracovat do "normálního" zaměstnání a svoji milovanou muziku pouštěl příležitostně na diskotékách, kam ho zvali kamarádi.

 

Ale osud je strašná svině a můj syn nečekaně zemřel 1. května. Zůstalo mi po něm strašně moc (asi 1 500) CD, která nemám sílu pouštět. Ráda bych je někomu levně prodala, ale nikdo je nechce.

 

Tak to je můj muzikální příběh. Mějte se moc krásně.

1567

 

 

 

Hudební maglajs

 

Moje maminka je folkový nadšenec, takže jsem byla od malička „masírována“ typickou folkovou hudbou. Brontosauři, Spirituálové, Kameloti, Nohavica, Plíhal, mám ty písničky moc ráda a s nostalgií je poslouchám, připomínají mi mé krásné dětství.
Pak jsem přišla na střední školu a „objevila jsem“ metal. No hrůza, můj přirozený odpor k velkému hluku se ozval a já se zatvrdila, že folk bude asi to nejlepší, co existuje.
Jak jsem se osamostatňovala, objevovala jsem i „modernější“ folkové kapely jako Čechomor (tenkrát ještě Českomoravská hudební společnost), Fleret, Jumping Drumps, Hapy to Meet, Benedikta a tak dál.

Ale přece jen mi něco uniklo, jsem v tom tak trochu exot. Do té doby, než jsem šla na vysokou, jsem skoro neslyšela o tak úžasných věcech jako je R.E.M., Abba, Lucie, Metalica no a tak podobně. Teď už je mám nahrané v počítači a moc ráda je poslouchám. Stejně jsem ale pořád s moderní hudbou na štíru, když se někde rozvine hudební debata a začnou se sypat jména zpěváků, zpěvaček a písní, tak většinou ztichnu a sedím v koutečku, protože nevím, o čem se mluví. Trochu si mě občas bere do parády manžel, ale zatím má ještě práce dost a dost.

 

Baťka

 


1567 - je mi to moc líto, netušila jsem, že  pro někoho může hudba být tolik bolestnou vzpomínkou. Snad tě alespoň trochu povzbudí a potěší čtenářky...
My z redakce ti posíláme virtuální pohlazení...

                                                                                                                     

redakce@zena-in.cz

 

Reklama