Mám problém s manželem, nevím komu se svěřit, a protože bych ráda znala vaše názory a zkušenosti, rozhodla jsem se obrátit se sem.

Je mi 25 let, jsem vdaná a momentálně jsem v pátém měsíci těhotenství. Mám moc ráda sex, ale poslední dobou se mi ho moc nedostává. Když jsme se s manželem seznámili bylo všechno v naprostém pořádku, první asi tři měsíce to chtěl pořád a pak to najednou přestávalo. Dostali jsme se na frekvenci tak 1-2x týdně.

To bylo pořád dobré, dokonce jsem se smířila i s tím, že manžel prostě na sex moc není a že se nejspíš nedočkám spontánního sexu, kdy se země otřásá v základech. Smířila jsem se pouze s rychlovkami před spaním.

Je pravda, že mi to vynahrazuje, na „mě“ přitom nikdy nezapomene a během dne mě objímá a hladí. S manželem jsme o tom mnohokrát mluvili, on to se mnou řeší, ale já mám pocit, že vůbec neví, o čem mluvím. Má pocit, že milování, o kterém mluvím, je pouze ve filmech.

Já jsem to zažila v minulém vztahu, takže vím své. Ale manžela moc miluju, ve všem ostatním si moc rozumíme a proto jsem se rozhodla, že se prostě myšlenky na vášnivý sex vzdám.

Občas se snažím, prádélko, svíčky a tak, ale s ním to nehne. Spíš mu to připadá zábavné než sexy. Ani porno pro něj není zajímavé.

Přitom vím, že mě miluje, že nemá žádnou ženskou a že ho vzrušuju, když už na to dojde. Zlom ovšem nastal s mým otěhotněním. Moc chtěl miminko a když jsme zadělávali, moc se snažil a dělali jsme to třeba každý den.

Hned první měsíc jsem otěhotněla a tím byl pro něj splněn úkol a jako když utne. Nemá vůbec chuť se milovat, když jsme o tom mluvili, říkal, že sám neví, co se děje, ale že prostě nemá vůbec potřebu. Prý to není tím, že by měl strach o miminko, ale prostě je to tak. Přitom když se k němu přitulím,  je mu to příjemné a hned mu stojí, ale akce žádná.

Když se hodně snažím, zadaří se tak jednou za 14 dní, to je ovšem taková rychlovka, že z toho stejně nic nemám, proto jsem se rozhodla, že to prostě nechám být a nebudu se snažit. Je to pro mě ponižující, mluvili jsem o tom mnohokrát, ale je to marné.

Když jsem říkala, že mě tímhle možná donutí najít si milence, protože pro mě je to důležitá součást života, řekl mi něco ve smyslu, že jsem snad dost inteligentní na to, abych neničila skvělý vztah kvůli sexu.

Přetlak se snažím řešit sama, ale stejně se mi o tom i zdá a velmi mě to jeho chování ponižuje. Jenom stále doufám, že se to zase někdy vrátí, možná po těhotenství, možná po kojení, možná na chvíli až se budeme snažit o druhé dítě…

Myslím, že nejsem nijak extrémně náročná, ale ten jeho nezájem mě sráží na kolena a projevuje se to i v jiných oblastech života.

Máte někdo podobnou zkušenost?

Prosím napište…

Samantha

Reklama