Reklama

Prožíváme období chřipek a nachlazení. Ale málokdo ví, že i obyčejný kašel může s člověkem pořádně zacvičit. A když ho navíc nezpůsobí běžné virové či bakteriální infekce, může to být doopravdy vážné!

Víte, jakou intenzitou je při kašlání vypuzován vzduch z plic? V hlasové štěrbině v hrtanu naměřili odborníci při kašli rychlost až 120 kilometrů za vteřinu, což je v přepočtu 430 kilometrů v hodině! Uragán, který se v tu chvíli prodírá dýchacími cestami, sleduje pouze jeden cíl. Tělo se tak chce co nejrychleji a nejúčinněji zbavit cizích částic, hlenu nebo odumřelých buněk.

Ať už záchvaty kašle zní sebehrozivěji, jde v první řadě o obrannou reakci organizmu, kterou podporují řasinky na sliznici průdušek. Řasinky jsou neustále v pohybu, podobně jako smeták posouvají všechna nežádoucí tělíska spolu s hlenem směrem k hltanu. Tam dojde buď k polknutí anebo k vykašlání. Kašel se nemá potlačovat, protože je mimořádně důležité, aby se průdušky samy čistily.

Obecně ovšem platí, že zdravý člověk nekašle. Kašel je totiž příznakem nejrůznějších onemocnění, někdy dokonce tím hlavním. To je pochopitelné, vždyť dýchací cesty představují neuvěřitelně velkou plochu pro napadení choroboplodnými zárodky.

A která postižení se projevují také kašlem?

- Virové a bakteriální infekce dýchacích cest: akutní bronchitida, pseudokrup (forma dětského zánětu hrtanu), černý kašel, rané stadium spalniček, tuberkulóza a zápal plic
- Alergické reakce: průduškové astma
- Chronické nemoci: cystická fibróza, chronická bronchitida, chronická obstrukční plicní choroba, průduškové astma
- Jiné choroby: rakovina průdušek a jícnu, rozedma plic, srdeční nedostatečnost, plicní onemocnění jako nemoc z povolání

Na seznamu dráždivých látek a faktorů, které vyvolávají kašel, jsou například viry, bakterie, alergeny, léky, znečištěné životní prostředí, různé výpary, mlha, duševní stres a cigaretový kouř. Většina lidí postižených náhlým kašlem však myslí v první řadě na nachlazení. V chladných měsících roku, kdy je větší výskyt infekčních onemocnění, je toto podezření oprávněné. Pacienti se pak vypraví do lékárny a zakoupí volně prodejné léky.

Pokud však kašel trvá déle než dva týdny, nemá s akutní infekcí nic společného a postižený by měl vyhledat lékaře, nejlépe plicního specialistu (pneumologa). Současně musí přestat se samoléčbou. Na jedné straně by se mohlo jednat o doznívání nemoci, ale je zde i nebezpečí přechodu k chronickému onemocnění. Navíc silný a dlouhodobý kašel zatěžuje organizmus, může vést k poruchám spánku a přijímání potravy, způsobit bolesti na hrudi i zvracení.

K lékaři byste rozhodně měli zajít v případě, že se vás týkají minimálně tři z následujících bodů:

- jste kuřák
- na pracovišti jste vystaveni vlivu dráždivých látek
- kašlete už déle než tři týdny bez zjevné příčiny
- kašel vás trápí hned ráno po probuzení
- vyjdete padesát schodů a jste zchvácení
- občas míváte záchvaty dušnosti
- máte potíže s hrudníkem nebo se srdcem
- vykašlaný hlen je žlutý, zelený nebo s příměsí krve
- při dýchání z vás vycházejí pískavé či chrčivé zvuky
- záchvaty kašle se dostavují především v noci nebo hlavně venku
- tyto obtíže projevovaly už dříve a byly léčeny
- kašel se zhoršuje, pokud vysadíte nějaký lék

Podceňovat dlouhodobý kašel se nevyplácí, protože neustále stoupá počet nemocných, kteří doslova bojují o každé nadechnutí. Každoročně onemocní tisíce lidí chronickou bronchitidou, astmatem či plicní rozedmou. A stejně tak narůstá i počet pacientů se zhoubným plicním onemocněním.

Trápí vás na podzim pravidelně průdušky? Léčíte se raději sami, nebo vždy vyhledáte lékaře? Léčíte kašel bylinkami, nebo věříte spíš lékům inzerovaným v reklamách? Máte nějaký zaručený recept na klasický kašel?