píše naše čtenářka s nickem tepito, která je nejen zručná pletařka, ale umí i šít drhat, háčkovat a vyšívat. V době, kdy nebylo nic k sehnání, se jí její dovednosti hodily a sklízela obrovské úspěchy

Dobrý den, má ješitnost mě nutí pochlubit se svými úspěchy na poli ručních prací. Kde jsem se vše naučila,si už přesně nepamatuju,ale určitě to bylo brzy. Začala jsem s háčkováním, pak jsem přešla na pletení, drhání, vyšívání, šití...

Po narození dětí se mi vše velice hodilo. Peněz jsem jako matka samoživitelka moc neměla a i kdyby byly, tak výběr oblečení na malé děti nebyl. Nejvíc si považuji pochvaly jednoho souseda v paneláku - jeli jsme společně ve výtahu a on se tak nesměle zeptal, jestli bych mu mohla říct, kde oblíkám děti, že je s manželkou obdivují, jak jsou pěkně oblíkaný, že to bude určitě někde s ciziny.:-)

Tenkrát frčely prošívané zimní bundy, přišlo mi fádní prošívat jen proužky a tak jsem dětem vyšila (strojem) obrázky zvířat. Každý rok měly jiný model bund i kombinéz. Dcera byla velká parádnice, v jesličkách se tety chodily dívat do šatny, co má zase nového...

Dneska už se dá koupit skoro vše, ale mé ručky nezahálí. Trápí mě polyartroza, tak s pletením velkých ploch je konec, zvládám ještě ponožky nebo rukavice.

Známým pletu oblečky pro psy, sama jsem sice odpůrce strojení psů, ale kšeft je kšeft. Snažím se vytvořit ještě pár drobností, než budu muset svého oblíbeného šmodrchání zanechat. V poslední době jsem se pustila do hačkování záclon a vitrážek.

Je to sice piplačka, ale ruce tolik nezatěžuji a moc mě těší zájem kolemjdoucích.

Na ukázku přidám pár fotek mých ,,veledílek“.

návleky

záclonka

záclonka

tepito

Milá tepito, to jsou opravdu úžasné záclonky, ani se nedivím, že kolemjdoucí zakopávají

Text nebyl redakčně upraven

 

Reklama