Vztahy

Nejvíc se bojím o svou mladistvou krásu

Dobrý den milé ženy-in...

 

„Stáří je parazit vlastního mládí."

Asi bych začala tímto pravdivým citátem od Karla Čapka. Podle mého se někteří lidé nemohou smířit s tím, že stárneme... Lehce se mi o tom mluví, když jsem ve věku, kdy o sobě můžu ještě s jistotou tvrdit, že jsem mladá, ale nikdo se nevyhne tomu, že mu přibudou vrásky. Nebudu soudit a rozhodovat, jestli staří lidé jsou plní moudrosti, a ani nebudu tvrdit, že jsou to sklerotičtí blázni, jelikož každá osoba je individualita sama o sobě. Mám zkušenost s tím prvním případem, ale i tím druhým. Setkala jsem se s milými starými lidmi, kteří mi připadali jako otevřená kniha vzpomínek a mouder, ale také si vzpomínám na ty, co se škaredě dívají na svět a stále si na něco stěžují, nejsou spokojeni s ruchem města a vadí jim, když na venkově šlapou do slepičinců. Ničím se jim člověk nezavděčí - znám to z vlastní zkušenosti a s tím zkrátka člověk nic nenadělá.

Také jsem narazila na takovou postarší dámu, když jsem jela s mamčou autobusem. Jelikož nosím hodně dlouhé nehty (nejsou umělé, ale moje) a dám si práci, aby dobře vypadaly, nevyhnu se reakcím okolí. Většinou obdivujou dlouhé upravené drápky, ale téhle dámě jsem se nezalíbila. Přistoupila ke mně, udělala opovržlivý výraz a řekla mi: „No slečno, vy máte dlouhé nehty... to já bych je mít nemohla, je to hrozné a nesnesla bych, aby kolem mě všichni skákali jenom kvůli tomu, že si je neumím dát do normální délky!" V tu chvíli mi prolítlo hlavou jenom, že tyhle babky, co mají jen na práci komandovat ostatní, mě urputně rozčilujou, nehledě na to, že v tu ránu jsem měla celý den zkažený.
Moje mamča ale střelhbitě zareagovala - ani nevím, jak si to vymyslela, ale vypadlo z ní, že já musím mít takové dlouhé krásné nehty kvůli tomu, že předvádím na soutěžích prstýnky, a k tomu zkrátka musí být takové nehty a né ruce od valchy! No, měla jsem co dělat, abych se nezačala chechtat na celé kolo. Paní už jen udělala udivené aha a dala pokoj...

Toto byla jedna z těch horších zkušeností s rýpavými osobami. Jsou samozřejmě i jiní starší lidé, kteří předávají zkušenosti dalším, a ti jsou pro nás velice cenní.

A čeho se bojím já, až budu stará? No, když opomenu různé ty nemoci, tak se nejvíc asi strachuji o to, že ztratím tu mladistvou krásu... Čeho se ještě bojím, a to je snad ještě horší, je to, že budu na stará kolena sama, děti nebudou, manžel také ne a zůstanu tu sama a maximálně se za mnou přijde podívat nějaká pečovatelka...

Když jsem začala příslovím, tak jím i skončím. Je to jedno z mých nejoblíbenějších a je v něm skryto to, čeho se snad nejvíce obávám:

Neříkám, že nechci umřít. Jen nechci být u toho, až se to stane...

 

Krásný den přeje Trpajzlig...


Kolik blízkých lidí si během života „opatříme", tolik jich ve stáří budeme mít, ne? Jasně, manželé většinou umírají dřív, chlapi nic nevydrží, ale nikdo přece nemusí být sám, i když pečovat o vztahy a udržovat si je dá někdy docela fušku. Díky za příspěvek!

   
07.06.2007 - Láska a vztahy - autor: Eva Jedelská

Komentáře:

  1. avatar
    [1] Meander [*]

    Neboj, ty budeš pořád v centru dění a IN.

    superkarma: 0 07.06.2007, 12:19:01

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme