Z obou pohledů pojala dnešní téma čtenářka Maryene. Napsala nám o několika katastrofách soukromých i jedné světové.

Moc děkuju za příspěvek, milá Maryene. A přeju Vám, abyste brzy sehnala práci.


Přeji všem hezký den :)

V životě už jsem mnohokrát vyřkla slova „To je katastrofa!“ Naštěstí mnohé z toho z dnešního pohledu byly jenom úsměvné příhody. Naši rodinu však už postihly i tragické události, na které dnes vzpomínat nechci. Jsme rodina, která dokáže v těžkých chvílích stát při sobě. I když si musím přiznat, že jsem zažila i chvíle, kdy nám nepomohou ani naši nejbližší a s čím se musíme vyrovnat jen a jen sami.

Naši rodinu neminuly ani povodně. Krásná vilka manželovy sestry byla zatopena až do prvního patra. Přišly nejenom o nábytek, fotografie a další spoustu věcí, ale částečně i o zdraví. Během zachraňování při povodních a posléze při úklidu a obnově domu ještě jejich síly stačily. Zdravotní problémy se objevily, až už zase měli vše zařízené a byli v suchu, jako následek obrovského fyzického a psychického vypětí.

Loni na podzim jsem špatně došlápnula a ruplo mi koleno. Čtyři dny před odletem do Řecka. O dovolenou a o část peněz jsem samozřejmě přišla a místo třítýdenního poznávání krás řeckých ostrovů jsem skončila na operačním stole. To byla pro mě v té době opravdu katastrofa, protože jsem zrovna přišla o práci a další dovolená je v nedohlednu.

V současné době, kdy už jsem několik měsíců bez práce, by to také mohla být katastrofa, protože nemohu sehnat novou práci a nebyla mi přiznána podpora. Je to zvláštní. Mám odpracovaných skoro čtyřicet let, vychovala jsem tři slušné děti, mám zaměstnaného manžela, dům, na který platíme hypotéku... A to vše je mi právě na přítěž. Kdybych nic z toho neměla, kdybych třeba celý život nepracovala, katastrofa by byla zažehnána. Peníze bych dostala. Ale to už je o něčem jiném.

Co jsou však všechny moje katastrofy proti těm světovým?

Katastrofy v dějinách se dějí stále. Podle mě jsou to nejenom živelné události, povodně, sesuvy půdy, ničivá tsunami a hurikány, jaderné výbuchy ať už pokusné nebo výbuchy elektráren, ale i vraždy, teroristické útoky a války. Druhá světová byla podle mě tou největší katastrofou v dějinách, měla více než 65 milionů obětí. A s ní spojený atomový útok na Hirošimu a Nagasaki v srpnu 1945, při kterých zahynuly desetitisíce lidí a další desetitisíce na následky ozáření.

Katastrofou poslední doby je pro mě ale i nedávná amnestie a s tím spojené další problémy, včetně trestných činů amnestovaných. A kdybych jako katastrofu začala řešit politiku našeho státu, tento článek by neměl konce.

Hezký den bez katastrof velkých, ale i těch našich malých soukromých přeje

Maryene

Pozn. red.: Text neprošel redakční korekturou.

Téma dne zní: Jakou katastrofu jste v životě zažila?

  • Zažila jste ve svém životě nějakou tragédii, katastrofu nebo nezdar?
  • Nebo máte nějakou příhodu ze svého okolí?
  • Jak takové věci prožíváte? Samy, nebo uvítáte pomoc blízkých či přátel?
  • Jaká byla podle vás největší katastrofa v dějinách lidstva?

Napište mi také! Budu se těšit, že mi o sobě opět něco prozradíte. Na jednu z vás čeká krásný dárek, dvě čokolády ve tvaru srdce Milka Pralinés, abyste si při tomto smutném tématu alespoň osladily život.

Pište na známou adresu redakce@zena-in.cz do dnešních 14.30 hodin, heslo je KATASTROFA. Moc děkuju a těším se na vaše příspěvky.

coko

Reklama