Původně jsem vám na toto téma chtěla připravit kvíz, ale pak jsem se do některých písní zaposlouchala a řekla si, že by bylo škoda vám je nehodit na jedno místo, abyste si mohly udělat takovou malou olympijskou diskotéku...

Zpívat na Olympiádě, nebo se aspoň podílet na vzniku olympijské písně je pravděpodobně meta nejvyšší pro řadu umělců. Vybrala jsem pro vás pár skladeb, které mi zůstaly v paměti více než ty ostatní.

XXIV. letní olympijské hry, Soul, 1988

Bylo mi osmnáct, milovala jsem muziku a jednoho diskžokeje a železná opona nám ještě bránila v patřičném rozhledu. I tak se mi podařilo získat SP (malá vinylová deska) se skladbou, jež k těmto hrám patřila.

Skladba Hand in hand se nesla v duchu propagace vytouženého přátelství a spolupráce, aspoň během OH. Píseň, která je oslavnou hymnou v pravém slova smyslu, nazpívala skupina Koreana. A nic lepšího už nikdy nenahráli. Písnička je však v zemi velmi populární dodnes.

Autorem je zvukový čaroděj Giorgio Moroder z Itálie, jehož charakteristický rukopis slyšíme v hitech jako The Never Ending Story (Nekonečný příběh), Flashdance...What A Feeling, Take My Breath Away (Ještě se mi směj zpívala Petra Janů) apod.

Koreana: Hand in hand

Pro připomenutí

  • Zlaté medaile se vezly domů hned tři a zásluhu na tom měli Miloslav Mečíř, Jozef Pribilinec a Miroslav Varga.
  • Za zmínku stojí i tři stříbrné medaile a dvě bronzové. Excelovali jsme v tenise, atletice a sportovní střelbě. Jedna bronzová byla za zápas.

XXV. letní olympijské hry, Barcelona, 1992

Nic nemohlo posloužit svému účelu lépe než pompézní hymnus v podání úchvatné dvojice, kterou tvořil Freddie Mercury s operní zpěvačkou Montserrat Caballé. Parádní kousek, kde Freddie předvedl své zpěvácké kvality, je nesmrtelný.

Freddie Mercury a Montserrat Caballé: Barcelona

Píseň vznikla v roce 1987 a Freddie umírá v roce 1991. Pokud máte pocit, že tu tedy někdo není nejsilnější v počtech, vězte, že v moderní době je možné vše a že si Freddie se svou pěveckou partnerkou ještě mnohokrát zazpíval. Inu, jak říká i titulek jednoho článku zde na Žena-in.cz: Ani smrt nezastavila jeho show.

Pro připomenutí

  • V teplém Španělsku byla úroda veliká.
  • Zlato obstarali Jan Železný, Lukáš Pollert, Robert Změlík a Petr Hrdlička.
  • K tomu dvě stříbrné medaile a jeden bronz.

XX. zimní olympijské hry, Turín, 2006

Kdo jiný by měl zpívat v italském Turíně než tamější hvězda populární i klasické hudby - charismatický a nevidomý Andrea Bocelli.

Dámy, věřily byste, že se údajně velmi dlouho nemohl ten chlap s nádherným hlasem prosadit? Byl odmítán a přežíval jako barový klavírista a zpěvák. To si někdy osud pohrává, že? Nakonec před ním smekl (obrazně řečeno) samotný Pavarotti.

Andrea Bocelli při ceremoniálu

Pro připomenutí

  • Zlato nám vybojovala Kateřina Neumannová.
  • Stříbrnou medaili přivezli Lukáš Bauer a opět Kateřina.
  • Bronz jsme pak měli z ledního hokeje.

Co si možná ještě vybavíte:

  • Atlanta (1996): Temperamentní Gloria Estefan nazpívala povznášející hit s názvem Reach.
  • Peking (2008): Ve velkém se zde blýskla okouzlující Angličanka Sarah Brightman.

P.S.: První olympijské hry, které si já osobně více pamatuji, byly ty v Moskvě (1980). Důvod byl vzhledem k tomu roku a mému věku celkem zřejmý - od nějakého dobrodince k nám do rodiny doputoval roztomilý maskot - medvídek.

A jakou píseň si s olympijskými hrami spojujete nejvíc vy? A kdyby se konaly v Praze, koho byste nominovala za zpěváka tuzemské olympijské „hymny“?

Přečtěte si také:

Reklama