.

Nejraději ovšem vzpomínám na cesty, při kterých jsme zabloudili

Novinky

Nejraději ovšem vzpomínám na cesty, při kterých jsme zabloudili

Také čtenářka Eli.Emanuela ráda bloudí, ale od té doby, co má děti, už si moc výlety naslepo dovolit nemůže. Přesto jí z nich zbyly krásné vzpomínky...

Cestování si dnes pečlivě plánuje čtenářka Eli.Emanuela, ale nebylo tomu tak vždy...


Když jedeme autem na delší výlet, vždy si cestu plánujeme. Projdeme si trasu, jestli tam nejsou nějaké náročnější nájezdy na dálnici, jestli nejsou některé silnice uzavřené, a můžeme vyrazit. Když můj muž váhá, mám v rukách mapu a radím. Někdy to bývá veselé, neb když muž neví, kudy dál, nepřibrzdí, nezastaví, a já abych se během pěti vteřin zorientovala, pustila jídlo a všechny hračky (propriety, kterými se snažím udržet děti jakž takž v klidu) a řekla mu, jestli jsme na té křižovatce, kterou jsme právě minuli, měli zabočit doprava, nebo jet rovně. :) Občas špatně odbočíme, ale vážně to není moje vina! :) Když jsem jezdila s kamarádkou, navigovala jsem bez jediné chybičky.
Párkrát jsme využili půjčenou navigaci. Je to s ní super, pokud tedy máte tu, která má aktuální informace a sleduje, kde je jaká objížďka. Ta, kterou jsme si půjčili, byla stařičká, bez aktualizací, takže chvílemi se cesta měnila v dobrodružné bloudění, ale jízda s ní i tak byla pohodlná. Pokud jedete s dětmi, které v autě vydrží v klidu maximálně půl hodiny, je navigace opravdový poklad.
Nejraději ovšem vzpomínám na cesty, při kterých jsme zabloudili nebo netušili, kam vlastně dojdeme. Jen tak se někam vydat, nechat se vést cestou (pěšky nebo na kole, v autě to nemá své kouzlo), kochat se krásnou přírodou, ... Jen s dětmi toto moc praktikovat nejde, protože hrozí, že než někam dojdeme, děti budou skuhrat, že je bolí nožičky, nebo že sní všechny zásoby a budou skučet hlady, ... Možná, až povyrostou... Sem tam nějaký kratší „bloudící výlet“ absolvujeme, když zjistíme, že cesta v mapě zakreslená je jiná než ta, po které ve skutečnosti jdeme, protože někdo to namaloval špatně. Nebo jen tak vyjedeme do okolních lesů a jdeme po nějaké cestičce tam a zase zpátky. A pak se doma díváme, kam bychom byli došli. Jsou to kouzelné cesty přírodou, kdy není důležitý cíl cesty, ale samotná cesta. A to mám moc ráda, na chvíli být v přírodě, kdekoli, kochat se zelení a dýchat čistý vzduch.

S přáním pěkného dne,
Eli.Emanuela

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 4. dubna 2013: Jak plánujete trasu?

K tomuto tématu již příspěvky neposílejte. Později odpoledne se dozvíte, kterou přispěvatelku jsem se rozhodl odměnit zdobičkou Tescoma Delícia v hnědém provedení a které dvě další obdrží 2.000 extra bodů do Aprílové soutěže o krásný kávovar.

tesoma

   
04.04.2013 - Čtenářské příspěvky - autor: Jakub D. Kočí

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme