Přečtěte si další tři kratší příspěvky na dnešní téma. O svých nejmilejších hračkách píšou i čtenářky s nicky Bonda, Vmarta a Verisek.

Panenka Blanka

Byla to moje první mrkačka s blond dlouhými vlnitými vlasy, vysoká asi 30 cm, v bleděmodrých šatičkách, vypadala moc romanticky. Krásně dokázala sedět. Byla jsem na ni velice opatrná, bála jsem se, že se mi rozbije, tak jsem ji jen vozila v kočárku. I moje maminka si ji velmi oblíbila. Díky tomu vydržela Blanka sedět na mojí válendě u rodičů jako ozdoba na polštáři mnoho let, zatímco ostatní plyšáky kluci rozbili a německou stavebnici poztráceli. Přestože v rodině jsou hlavně vnuci kluci, muchlali ji taky, ale ona vydržela i jejich návštěvy hodně dlouho. Jen šatičky se rozpadly, tak jí mamka musela ušít sportovní kombinézku. Vlastně ani nevím, kdy panenka zmizela. Není to moc dlouho, takže nejspíš si ji oblíbila pravnučka na návštěvě u prababičky tak, že si ji vzala s sebou. Mamka by ji do popelnice určitě nevyhodila.

Bonda

Přeji všem krásny hravý den.

Vyrůstala jsem s dvěma kluky, měli auta, míče, vláčky ,kola...prostě paráda, a mně mamka koupila panenky a kočárek jako pro jedinou holčičku. A co myslíte, jak to dopadlo...hrávala jsem fotbal, závody s autíčkama a panenky zůstaly v koutě. Dodnes se musím pousmát, když si vzpomenu, jak mě bráškové učili jezdit na kole..dolu z kopce a brzdilo se v plotě. To byla zábava.

Mamka byla s námi třemi sama, protože jsme o taťku brzo přišli, ale snažila se, aby nám nic nechybělo...a vím, že to měla někdy moc těžké. Na Vánoce, nebo svátek vždy jsme nějakou tu hračku dostali. A moje nejmilejší hračka? Tu mám dodnes.....když jsem se narodila , narodil se taky.....je starý jako já,..můj oblíbený „ Macinko“. No řeknete...není krásný i bez ouška? Ani nevím, kdy ho stratil, ale pořád dává na mě pozor v koutku na křesle..... už několik let.

macinko

Vaše vmarta

Dobrý den všem,

jako mrně jsem si nejvíce hrála s panenkami - i kuchyňku jsem pro ně měla, když se potom narodila ségra, tak byla panenka dokonce živá. Další mojí oblíbenou hračkou byla houpačka, tam jsem vydržela hodně dlouho a to mi zůstalo doteď - miluji zábavní a vodní parky nebo třeba bungee jumping. Jinak samozřejmostí jsou mončičáci, kostky, houpací koník a knížky s básničkami, které mi četli rodiče a já jsem je pak předříkávala známým J (dokonce mám i nahráté na kazetě). Co se týče zimy, měla jsem „kačenky“, ale trvalo dlouho než jsem se na nich naučila bruslit J. Boby a sáňky snad ani nemusím zmiňovat.

Jako trochu starší jsem skládala puzzle, stavěla lego, skákala gumu s kamarádkami, starala se o našeho hafana, morče, křečka a tamagočiho, hóódně četla, jezdila na bruslích (ale ne in-liny, nýbrž 2 kolečka vepředu a 2 vzadu) a určitě dělala spoustu dalších věcí, na které si teď nevzpomenu.

Jó to bývávaly časy :-D

S pozdravem

Verisek

P.S. Zapomněla jsem na kinder vajíčka - hraček z nich mám u rodičů snad tunu ;-)

 

Reklama