Jak je možné, že někdo se zpotí a je jen trošku cítit, a jiný smrdí jako skunk? Čím to je, že některý tělesný pach je tak agresivní? Barva pachu souvisí s barvou kůže…

 

Svezla jsem tchoře 

Včera večer jsem při cestě z Varnsdorfu do Prahy, jako správný lidumil a dobrodinec, vzala stopaře. Dělám to často, neb i já jsem coby skotačivá osmnáctka stála každý víkend u krajnice a byla šťastná, když mě někdo svezl. Ušetřenou padesátikorunu od rodičů na autobus jsem pak mohla investovat do mnohem zajímavějších věcí.

 

Ten hoch vypadal spořádaně, jeho čelo nezdobil nápis „jsem úchyl“, a tak jsem, nic zlého netušíc, zastavila. Svého charitativního činu jsem ovšem velmi záhy zalitovala. Ten člověk tak strašně smrděl, že nebýt auto moje, utekla bych z něj do polí.

 

Možná byl maličko zpocený, ale že by se v potu právě koupal, to také ne. Prožila jsem mnoho kilometrů u otevřeného okénka, a to i přes to, že má levá paže se začínala souvisle pokrývat jinovatkou, neb včerejší večer netrhal právě teplotní rekordy. Střední ucho se se mnou rozloučilo také velmi záhy.

 

Smrad je jen jeden

Vědci se domnívají, že dva lidé, kteří „si voní“, se k sobě také geneticky hodí. To je zajímavé a něco na tom bude. Přece víme všechny, že když se  v parném létě přitulíme k partnerovi, klidně zaboříme obličej do jeho umolousaného trička, které má na sobě celý den, a přesto je nám dobře. Ovšem smrad je snad přece jen jeden.

 

Když se projedu MHD, kde bude dvacet upocených lidí, tak nikdo z nich logicky nebude „vůní" připomínat rozkvetlou louku. To je přirozené. Jenže jak víme, realita je taková, že většinou je ve vagonu jeden, nebo v horším případě více zástupců extrémních smraďochů, díky kterým ostatní div neslzí. To přece nemůže vonět nikomu.

 

Mohou za to hormony?

Z odborných časopisů a vědeckých pojednání víme, že hormonální skladba v těle může s tělesným pachem zamíchat.

„Jedním z tvůrců tělesného pachu jsou hormony. Například u žen, které začnou užívat hormonální antikoncepci, se může tento i výrazně změnit. Jestli k lepšímu či horšímu, to je individuální. U mužů pak je určitým faktorem množství toho kterého hormonu," říká Šárka Pixová z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR.

 

Je to stravou?

Bráno selským rozumem, když bude člověk požírat k svačině zrající sýr, k tomu stroužek česneku a pak to zapije pivem, asi by měl dělat smraďochům šéfa.

„Tělesný pach sice lze ovlivnit stravou, ale nikoli absolutně. Existují prvky, které mají na intenzitu i „zabarvení“ tělesného pachu určitý vliv. Jsou to kupříkladu různé duhy aromat jako třeba koření, česek, alkohol a podobně. Požíváním či nepožíváním aromat lze pach pouze omezit nebo zhoršit. Nikoli změnit či eliminovat,“ říká Pixová.

 

Není Číňan jako černoch

Nevím, jestli se pletu, ale mám dojem, že asiaté jsou cítit jinak než Evopani, a pach Roma je poznat mezi všemi. „Vědecky bylo dokázáno, že etnické rozdíly nejsou patrné jen barvou kůže, ale rovněž i pachovým zabarvením tělesného potu. Je to zcela přirozené a není to složité. Každé etnikum je v prazákladě přizpůsobeno jiným podmínkám, a proto jsou rozdíly nejen v mentalitě. Asiaté například mají podstatně nakyslejší barvu tělesného pachu než obecně třeba Evropané. To může v konečném důsledku způsobit, že globálně je nám pach jiného etnika nepříjemný, a to platí oboustranně. Na řadě jsou jednotlivci, kde je problém nepříjemného odéru těla otázkou mrzuté kombinace uvedených faktorů. V zásadě věda umí problém těchto lidí zmírnit, nikoli ale eliminovat či změnit. Je to pro srovnání asi tak stejné, jako bychom chtěli udělat z blonďáka bruneta bez zásahu zvenčí. Laicky řečeno, někteří mají v tomto ohledu prostě méně štěstí,“ dodává Pixová.

 

Tak jsem dle uvedených skutečností vyhodnotila, že ten včerejší skunk v mém autě byl zřejmě zakuklený asiat s hormonálním tornádem v těle, živící se kořeněnými ponožkami hokejového brankáře, dochucenými česnekem, ale nemůže za to. :-)

 

Jsou podle vás smraďoši chudáci? Voní vám váš partner?

Reklama