Hezké páteční ráno,

dnes se společně budeme dívat na svět. Je bláhové vybírat, který z nich je nejhezčí. Může to být klidně ten, kdy ležíme v trávě na zádech a oblakům, které plují po obloze, dáváme lidskou či zvířecí tvář. Zastavit dech nám může třeba pohled z letadla, které se vrací domů a krouží nad Prahou.

Zaujmou mě většinou pohledy, které mě přimějí podívat se znovu a znovu. A vždy vidím něco nového. Dráždí mě příchuť nepoznaného. Toužím přivonět a tu vůni si zapamatovat.

Cítím respekt. Neberu tu krásu, kterou vidím, jako samozřejmost, nechávám ji působit a jsem zvědavá, co se mnou nakonec provede.

Pod hladinu moře vklouzneme z jednoho světa do druhého. Možná pod hladinou uvidíme něco, co jsme nad ní dlouho a marně hledali.

more

Pohled z horského sedla až bere dech. S řidším vzduchem je i pýcha, že jsme to dokázali, pod kontrolou.

horskesedlo

Říká se, že úplně nejhezčí pohled na svět je ze sedla koně. Je pravda, že když se se mnou jeden plnokrevník splašil, měla jsem ty pohledy namíchané hodně rychle za sebou jako v grotesce. Přesto mě ten zážítek neodradil. Naopak. Koně mají nádherné oči, jsou v nich zapsané všechny ty pohledy, které nám možná utekly, když jsme se snažili v sedle udržet za každou cenu.

kun

K tomu dnešnímu dívání posílám pěknou písničku a speciálně ji věnujeme naší kolegyni Daně, která koně v srdci má, a dokonce je doma chová.

 

 

Reklama