Zdravím a přeji krásný den všem ženám a redakci Žena-in.

Štědrý den nastal, měla jsem vše uvařené, připravený stůl, co budeme dělat? Zabavovat již nebylo koho, děti dospělé, televize jsme už měli dost. Návrhy byly různé, vyhrála to odpolední procházka. Proč ne, bylo krásně, sluníčko svítilo, jdeme.

Proti nám jdou dva kamarádi, které jsme dlouho neviděli. Popřáli jsme si krásné svátky, sdělovali si, jak se těšíme na večeři. Na jednom z kamarádů jsem viděla smutek v obličeji, a ani nikterak nebyl sdílný, bylo vidět, že je smutný. Nedalo mi to a zeptala jsem, co je mu, že to není on. V ten moment měl plné oči slzí a nebyl schopen slova.

Viděla jsem, že je potřeba, aby se zřejmě vypovídal, a tak jsem navrhla, zda nezajdeme na jedno vánoční pivo. Pookřál a až po prvním napití se rozpovídal. Po 10 letech manželství od něj odešla žena se dvěma dětmi k jinému, mají přitom dvojčátka – kluka a holčičku. Utěšovali jsme ho, jak to šlo, ale v tento nejkrásnější den v roce se těžko nalézají slova útěchy. Zůstal doma sám a na dně. Je to člověk, opravdu chlap - pracovitý, žijící jenom pro rodinu.

První můj nápad byl, že ho nemůžeme nechat samotného, musíme mu pomoci, a tak jsem ho pozvala s manželem domů. Byl rád a přijal s nesmírnou vděčností, a tak jsme ke štědrovečernímu stolu usedali tři, sice v pochmurné náladě, ale byla jsem ráda, že se alespoň někomu nálada trochu zlepšila.

Jsou již dávno rozvedeni, letos bude mít děti na Štědrý den on, a mě poprosil, zda mu udělám bramborový salát, jinak vše zvládá sám. Ráda vypomůžu, jeho dvojčata už u mě salát jedla a moc jim chutnal.

Zdraví Věrulinka

Za příspěvek děkujeme a posíláme 1000 bodů do VVS.

Reklama