Přinášíme vám druhý díl rozhovoru s maminkou pěti dětí, vystudovanou psycholožkou, studentkou porodní asistence, členkou Hnutí za aktivní mateřství, majitelkou firmy zabývající se prodejem šátků na nošení dětí a hlavě nestorkou českého „babyšátkovaní“, paní Johankou Kubaňovou.

 

Nemůže dojít k situaci, že dítě ze šátku vypadne? Nemůže se uzel rozvázat?

Jelikož je dítě ve všech úvazech šátkem obemknuto, nemůže z šátku najednou vypadnout (jako spadne jablko ze stromu), může se jen začít z šátku vysoukávat, což rodič-nosič na svém těle zaregistruje jako změnu těžiště, změnu hmotnostních poměrů na svém těle. Většinou je dost času něco podniknout.

Šátky jsou tkané z vláken, která nejsou klouzavá, a tak se s oblečením dítěte většinou třou, a i proto děti z šátků nevypadávají, ale maximálně se vysouvají. Určitým rizikem nebo spíš nepříjemností pro nošení dětí na zádech v úvazu „batoh“ jsou např. zimní kombinézy. Ty mohou být klouzavé, a dětem tak rychleji vyklouzává z šátku zadeček. Celkově ale vypadávání dětí z šátku není žádné diskutované téma, a to jednoduše proto, že se to nestává. Stejně tak jako se většinou nepřevrhují kočárky.

To, zda se uzel nemůže rozvázat, záleží na tom, jak pevně ho zavážete. Uzly se dělají vždy dva. Látka šátků je taková, že uzly se každopádně samovolně nerozvazují.

 

Z jakých materiálů se šátky vyrábějí, které bývají nejkvalitnější? Z „maminkovských kuloárů“ vím, že existují tzv. Mercedesy mezi kočárky. Lze též mluvit v podobné souvislosti i o nějakém typu šátku?

Kriterií kvalitního šátku je několik: materiál, způsob tkaní, zdravotní atesty a cena. Některé šátky se vyrábějí z plátna, některé z bavlny s příměsí lnu či konopí. Většina šátků se ale vyrábí ze 100 % bavlny. Garancí tohoto kritéria může být použití materiálu z kontrolovaného ekologického zemědělství.

Způsoby tkaní mohou být různé, mezi nejkvalitnější vazby patří vazba keprová a její varianty. Kvalitní vazbu pozná zákazník tak, že šátek je nejpružnější v obou diagonálních směrech. Po délce a po šířce příliš pružný není.

Kvalitní šátky jsou tkány ručně na tkalcovských stavech. Šátky ušité z koupené látky nedosahují dostatečné úhlopříčné pružnosti a jsou buď příliš hladké, nebo naopak příliš hrubé, hutné a hůře se s nimi váže.

Všechny výrobky pro děti do 3 let, tedy i šátky, musí splňovat hygienické požadavky podle vyhlášky MZ ČR č. 84/2001 Sb., neboli musí mít zdravotní atesty.

Někdy má prodejce šátků doklad o atestech nahrazen prohlášením výrobce či dovozce o splnění požadavků podle vyhlášky č. 84/2001 Sb. Samotný výrobce by však měl být schopen zdravotní nezávadnost šátků doložit příslušnými dokumenty o provedených laboratorních vyšetřeních např. od Zdravotního ústavu. Na našem českém trhu se prosazuje čím dál tím víc kvalitních šátků, a těch méně kvalitních ubývá. Zhruba lze říci, že kvalita šátku koresponduje s jeho cenou. Mezi nejdražší šátky patří německý Didymos. Kvalita jeho tkaní je srovnatelná i s jinými šátky, ale Didymos používá bavlnu výhradně z kontrolovaného ekologického zemědělství.

 

Jaké největší výhody vidíte v používání šátku?

V psychosociálním sepětí matka – dítě, dítě zažívá naprosté přijetí a pocit bezpečí, vytváří se pevné pouto mezi dítětem a nosičem, bazální důvěra dítěte v okolní svět. Šátek umožňuje miminku kontinuální přechod z těla matky do tohoto světa. Matka cítí své děťátko a má bezprostřední zpětnou vazbu, jak dítěti je. Mezi matkou a dítětem funguje a rozvíjí se neverbální komunikace na základě smyslového vnímání.

A praktické výhody? Lépe se cestuje (pokud nemáte příliš mnoho zavazadel), lépe se zdolávají schody a úřady, lépe se chodí na výstavy, na koncerty apod. S šátkem můžete jít na výlet do terénu, který není vhodný pro kočárek. Při bolení bříška pomohou vertikální polohy dítěte s hlavičkou nahoru s chozením a natřásáním miminka. V úvazech s široce roztaženými nožičkami (tzv. kříže, klokan, nošení na boku) má dítě kyčelní kloub v ideální pozici vůči kyčelní jamce pro správný vývoj kyčlí.

 

V rámci zachování objektivity se Vás musím zeptat i na nevýhody nošení. Co například páteř maminek a tatínků, není nošením extrémně zatěžována?

Nošení dětí je jednoznačně fyzická zátěž, což někomu může připadat jako nevýhoda a jinému ne. Jistě se do nošení dětí promítá zdravotní stav a fyzička nosičů. Ale pro zdravé rodiče není nošení jejich dětí extrémní zátěží. Vždyť v živočišné říši mnoho rodičů svá mláďátka nosí a příroda je k tomu vybavila. A my lidé jsme také součástí živočišné říše. :) Pro organismus rodiče–nosiče je nejlepší nosit miminko hned od narození, protože si tělo zvyká na rostoucí hmotnost miminka postupně a v roce dítěte mu ani nepřijde, že nosí již kolem 12 kg. Mimo to, při nošení v šátku je většina úvazů symetrických, takže zatěžují tělo nosiče stejnoměrně. Důležité je uvázat si šátek tak, aby bylo dítě co nejblíže těžišti rodiče-nosiče. Tak se dítě nosí nejlehčeji.

 

Nepřehřívá se miminko v létě? Či naopak nehrozí mu v zimě prochladnutí?

Faktem je, že v jakémkoliv šátku se nosič a miminko navzájem zahřívají. V zimě je to přínosné a v letních horkých dnech nepříjemné. V létě si lze ulehčit volbou nějakého méně kompaktnějšího volnějšího úvazu, nicméně v tropických vedrech bude v šátku teplo všem. Přehřátému miminku se vytvoří potničky – červené tečky po těle, které zmizí, když se teplota kolem dítěte sníží. Naštěstí takových horkých dnů bývá v roce jen několik. V normálním českém létě (do 30 °C) se však nosit dá. Dbejte na to, abyste v šátku neměli kůži na kůži, aby mezi vámi a miminkem byla vždy nějaká látka.

V zimě, pokud máte dítě uvázané na těle pod bundou, můžete počítat s tím, že dítě s šátkem vydá za jednu vrstvu oblečení. Miminko obléknete tak jako doma, uvážete si ho do šátku a pak si přes vás oba oblečete bundu, do které se spolu vejdete. (V poslední době se na našem trhu objevily speciální bundy a ponča uzpůsobené k nošení dětí.) Z jedné strany miminko hřejete vy, z druhé strany má šátek a bundu. Pokud jsou velké mrazy, můžete přes zádíčka dítěte v šátku položit ještě nějakou dečku a bundu zapnout přes ni. Dečku můžete dole zahrnout dítěti přes nožičky, tím mu je chráníte před zimou, která může pod bundu vnikat spodem. Tato opatření jsou však vhodná až při teplotě pod mínus 10 °C, což je zase jen pár dní v roce. Pokud v zimě oblečete dítě do kombinézy a teprve pak si ho budete vázat na vaši bundu do šátku, volte neklouzavé dětské kombinézy. V klouzavé kombinéze dítě v určitých úvazech skutečně rychleji klouže z šátku.

 

Nemá malý nošenec problémy s usínáním v postýlce či při jízdě v kočárku?

V šátku dítě usíná snadněji než v postýlce, protože se cítí v bezpečí u mámy. Problém s usínáním v postýlce tedy nepatří mezi negativní následky nošení v šátku, nýbrž existuje jako fenomén sám o sobě. Dítě, které usnulo v šátku, lze v hlubokém spánku položit do postýlky, aniž by se probudilo. Když se dítě „nasytí“ bezpečí u mámy, což souvisí i s jeho věkem, je ochotné akceptovat i postýlku.

Co se týče používaní kočárku, pokud rodiče používají výhradně šátek a pak jednou dají dítě do kočárku, je třeba počítat s tím, že je to pro dítě něco nového a že si na kočárek musí nejdříve zvyknout. Připojuji krátký příběh s naším Kaiem. Narodil se a rostl na samotě na statku, kočárek jsem používala jen málo. Pak jsme jednou (bylo mu něco přes rok) jeli k babičce do Prahy. Ta ho hned na nádraží posadila do kočáru a Kai začal řvát, protože na kočár nebyl zvyklý. K jízdě v kočárku jsme ho ještě nějak přiměli, ale konec nastal, když babička s Kaiem v kočáru nastoupila na eskalátor v metru. Kai v neznámém kočáru a pod ním ještě neznámější eskalátor – to byla pekelná kombinace, řval jako o život. Eskalátor si byl ochoten s hrůzou v očích prohlížet pouze z bezpečného objetí své sestry. A tak babička nakonec vezla metrem prázdný kočárek a Mariánka nesla svého bratra v náručí. Dnes jezdí Kai (něco přes dva roky) v pohodě s babičkou v kočáře, resp. na eskalátor si občas už i šlápne sám. Jinak si moje děti, které se hodně nosily v šátku, kočárek kolem druhého roka života docela užívaly. Možná právě proto, že ho předtím moc neměly.

Nošené dítě může mít přechodné potíže akceptovat kočárek, ale bývají to spíš fáze (určitá denní fáze, nebo vývojová fáze trvající i několik týdnů) než absolutní odmítání kočárku. Pro takové případy je dobré mít s sebou zároveň obojí – když dítě nechce být v kočárku, uvážete si ho do šátku a v kočáru vezete nákup.

 

A poslední otázka, jakou nosnost šátky obvykle mívají? Jak dlouho se dá dítě nosit?

Děti se většinou nosí maximálně do tří let. Pak už jsou na nošení opravdu těžké a nošení ani nepotřebují. Ve třech letech mívají děti kolem 15 kg. Nosnost šátku bude však ještě o něco vyšší.

 

A pokud Vás „šátkování“ zaujalo, můžete webových stránkách paní Johanky Kubaňové  www. babysatky.cz  najít obrázky jednotlivých typů úvazů, informace o kurzech nebo si přímo objednat krásný guatemalský či indický šátek.

Reklama