Blíží se konec školního roku a s ním vzrůstá v některých rodinách i napětí. Ne každý potomek přinese vysvědčení dle představ rodičů. Jak ale dát dítěti najevo nespokojenost, aniž bychom je nepřiměřeně a zbytečně stresovali, ale naopak dosáhli kýženého výsledku? Odborníci z Linky bezpečí (LB) radí, na co si dát obzvláště pozor.

Že v období kolem vysvědčení přibývá na Lince bezpečí hovorů na téma školních problémů, to potvrzuje i Peter Porubský, vedoucí LB. „Výrazně se zvyšuje zejména počet hovorů týkajících se vysvědčení a strachu z nepřiměřené reakce rodičů na známky. Výjimkou nejsou ani hovory, při kterých dítě zmiňuje útěk z domova kvůli vysvědčení,“ říká s tím, že vysvědčení řeší na konci školního roku každý desátý volající.

dítě

U některých dětí může tento stres z reakce rodičů zafungovat i jako spouštěč zkratkovitého jednání a vést až k útěkům z domova. „Rodiče často neuváženě vyřknou hrozby, které nemyslí doslova, například ať se domů se špatnými známkami nevrací. Mnohé děti však nedokážou vyhodnotit míru nadsázky a rozhodnou se domů opravdu nepřijít,“ uvádí Porubský.

Pokud strach dítěte překročí zdravou míru, objevují se stavy zoufalství, myšlenky na útěk, sebevraždu. To už se jedná o vážné ohrožení. Pak je logické, že děti z obavy z ponižování a bití ze strany rodičů raději zvolí útěk z domova – tedy nejistotu před nepříjemnou jistotou. „Dítě potřebuje vědět, že ať se stane jakýkoliv průšvih, doma bude vždy v bezpečí. A že se s ním rodiče budou snažit danou situaci vyřešit. To platí i pro vysvědčení. Nejdůležitější je pak samotná zkušenost dítěte, jak rodič na špatnou zprávu reaguje. Jestli křikem a nadávkami, nebo otevřeností a diskusí. Je důležité, aby si dítě také uvědomilo, že i když se na něj rodič krátkodobě zlobí, nic reálně ohrožujícího se mu nestane. Pozitivní zkušenost s chováním rodiče je nejlepší prevencí proti případné panice a zkratkovitému jednání dítěte,“ připomíná vedoucí LB.

Co dětem radí odborníci z Linky Bezpečí?

Odborníci dětem doporučují, aby s rodiči o známkách hovořily co nejdříve. To proto, aby je na ně připravily. „Případně jim radíme, aby si vzaly někoho jako podporu či prostředníka, třeba někoho z příbuzných. Ten pak rodičům sdělí výsledek za ně a pomůže předejít případné neadekvátní reakci ze strany rodičů. Vyplácí se mít i plán, jak horší známky příští rok napravit. Je vhodné také požádat rodiče o pomoc, například aby se s nimi učili, zařídili doučování,“ vyjmenovává odborník tipy, jak zmírnit prvotní rozčilení.

Jak by se měli zachovat rodiče?

Rodiče by si podle odborníků měli uvědomit, že špatné známky na vysvědčení nemusí vždy znamenat jen malou snahu dítěte ve škole. „Na školní úspěšnost dětí mají vliv i takové faktory, jako je důslednost rodičů při výchově, rodinná situace dítěte, vztahy ve třídě, vzájemná spolupráce mezi učiteli a rodiči a celkový přístup učitelů a vedení školy,“ připomíná Kateřina Schmidová, vedoucí Rodičovské linky. O známky je podle ní důležité zajímat se v průběhu celého roku. Pak je možné reagovat průběžně.

  • Při reakci na vysvědčení se spíše soustřeďte nejdříve na pochvalu za to, co se dítěti podařilo, až pak na případný neúspěch.
  • Důrazně zvažte formu a všechny výroky, které chcete dítěti sdělit. Měly by být pro dítě srozumitelné a zároveň by je neměly stresovat.
  • Nikdy nepoužívejte výhružky typu „Jestli dostaneš špatnou známku, nechoď domů…“
  • Zvažte, zda vaše nároky na dítě odpovídají jeho schopnostem, zda nemáte větší ambice na školní úspěšnost svého dítěte, než jsou jeho dispozice nebo aktuální možnosti.
  • Hledejte s dítětem příčinu neúspěchu - zjistěte, zda nepotřebuje v učení nějakou pomoc, a společně si naplánujte kroky na příští pololetí.
  • Nabídněte pomoc s úkoly.  V případě, že hádky při přípravě do školy jsou na denním pořádku, je vhodné domluvit dítěti doučování.

Pokud má dítě opakované problémy s učením, je dobré oslovit odborníka z pedagogicko-psychologické poradny, který může nabídnout jak psychologické vyšetření, tak spolupráci při řešení různých druhů poruch učení.

Čtěte také:

Reklama