Já patřím mezi ty "hloupé". Svému muži jsem dokázala odpustit milenky, ponižování, věčné poučování a srážení sebevědomí .... Dnes vím, že to byla chyba.

Měla jsem se vzepřít, ozvat .... bohužel jsem to neudělala. Pak v jeden den, jednu hodinu, minutu, vteřinu se mi obrátil svět vzhůru nohama ..... utekl.

Ano, do slova a do písmene utekl za novou, mladou slečnou. Nevěděli jsme kde je, co se stalo, jestli žije. Nebral telefony, neodpovídal na sms. Zachoval se jako malej kluk.

Tehdy jsem ho nenáviděla, přála mu to nejhorší. Pak první šok pominul a já mu odpustila i to.

Dokonce jsem mu za to dnes vděčná.

Pomohlo mi to v sobě najít sílu a schopnosti o kterých jsem ani neuvažovala že mám. Našla jsem vnitřní sílu dělat věci které jsem si přála dělat, ale vždy jsem to zavrhla s myšlenkou "stejně to nedokážeš".

Dokázala jsem sama sobě i jemu, že se umím o děti postarat, že to zvládnu stejně dobře i bez něj. Tak že mohu odpovědět " ano umím odpouštět", ale vše to příkoří je ukryté hluboko v mé duši a vím, že to nikdy nezmizí.
(Je pravda, že najít znovu ztracené sebevědomí mi pomohl jeden úžasný človíček, který má obrovské srdíčko a nádherný pohled na život. Jeho rad si velice vážím a cením. Díky že jsi)
Nehodička

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.


To je těžký. Já Tě znám a vím, jak krásný a silný člověk jsi uvnitř, takže... model odpuštění od Tebe skutečně čekám. A máš na mnohem víc… se budeš divit! :-) M.

Pište mi na redakce@zena-in.cz, své vlastní zkušenosti, názory a příběhy. Co byste dokázali, nebo co jste již zvládli někomu odpustit?

3s

Reklama