Milá ženo-in.

lhala bych , kdybych tvrdila, že jsem nikdy nepoužila polotovar. Kupuji bramborové gnocchi, pizzu, a občas směs na špagety, kterou stejně ještě upravím podle svého.

Nedokázala bych se nikdy zříci potěšení při přípravě svíčkové, kdy ji poctivě chodím naloženou v nálevu obracet, aby se dobře rozležela. Nikdy mě neomrzí pohled na pečící se roastbeef.

O víkendu nejsem líná dělat domácí těstoviny (máme je raději než sušené), péct chleba, croasany ke snídani, pudink či jiná přání mých dětí.

Je to činnost při níž si odpočinu od všech starostí, nemusím na nic myslet, jen si užívám klidu a pohody při čarování s ingrediencemi. Mám pak velkou radost když všem chutná.

Stejné potěšení mám při výrobě moučníků a pohoštění pro přátele. Je to stejné jako bych nikdy nekoupila hotové vánoční cukroví či si ho objednala někde jinde....

Kuchyň je pro mě relaxační místnost a vaření čistička a rovnačka myšlenek.

Nehodička

Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven.


Zabila jsi mě!! Pane Bože, roastbeef!!! Miluju tu věc. Pokusím se vsugerovat si, že ten chleba s máslem, co se mi tu placatí u klávesnice, je něco jiného, než to je. :-))) M.

Reklama