Bulvár

Nehet se zlomil! Maminko, pomoc!

Vždycky jsem si přála mít jednou dceru. Proč? Ani nevím. Možná z toho důvodu, že jsem toužila mít se svým dítětem podobný vztah, kterým mám se svojí mamkou. Lhala bych, kdybych řekla, že jsme se nikdy nehádaly. Jasně, v období mé puberty a někdy i dnes to stačíme stihnout během dvou dnů i několikrát. Ale jinak ten vztah nemá chybu.

(soutěž 5 – v)

Zatím děti nemám, a tak jen z povzdálí sleduji, jak se vyvíjejí vztahy s mých kamarádek a jejich ratolestí. Ovlivňuje mě to? Možná. Snažím se nabrat trochu inspirace a příliš se nerozněžnit, abych ve slabé chvíli neřekla partnerovi: „Já už to dítě vážně chci.“ Nedávno jsem se ale setkala s chováním vůči dítěti, které mě spíš vyděsilo.

Můj skleněný kamarád

Dívala jsem se na reprízu jednoho z dílů reality show Výměna manželek. Dcera jedné z protagonistek měla ve svých čtyřech letech chování skoro dospělé dívky. Jejím hlavním programem dne bylo sledovat svoji tvář a postavu v zrcadle. Měla neustále pocit, že není dost hezká.

Dcera kosmetičky z Prahy si vytvořila vlastní svět a bála se z něj vystoupit mezi ostatní děti. Její maminka ji krásně oblékla, učesala, zacvičila si s ní. Ale ve čtyřech letech si měla spíš hrát s panenkami, než se svým odrazem v zrcadle. Říkala jsem si, že takové chování matky k dceři je jen výjimkou. Až do včerejšího dne.

Rozespale jsem nastoupila do metra a snažila se příliš nevnímat okolí. Když jsem najednou zaslechla vedle sebe paní, jak asi desetileté holčičce ukazuje svoje umělé nehty: „Všechny jsou úžasné, jen tenhle jeden to kazí. Včera se mi zlomil, to je k vzteku. Nemyslíš?“ Nedalo mi to, abych se na tu ,,velmi nešťastnou" paní nepodívala. Holčička se jen usmála a řekla: „To je škoda.“

Paní dívce uhlazovala během jízdy metrem vlásky a nenápadně upravovala šaty. Když se s ní po chvíli začala bavit o problémech s hubnutím, vážně jsem měla chuť jí něco říct. Jasně, já vím, není to moje věc. Ale bylo mi té malé holky líto. Měla oblečení, které jí slušelo, ale stejně jako čtyřleté dívce z reality show jí nějak chyběl výraz dětskosti ve tváři.

Obyčejné dítě bez problémů dospělých

Vzpomněla jsem si na svoji mámu, jak se mnou v deseti řešila jen otázky, zda mám úkoly a zda dojdu nakoupit. Nezasahovala do mého světa a ani nijak zásadně neovlivňovala výběr mého oblečení nebo účes. Věděla, že jednou se rozhodnu sama, zda je pro mě po zbytek života opravdu důležité vzhlížet se v zrcadle.

Proto mě takové chování matek ke svým dcerám popravdě trochu vyděsilo a nechci se jím ani nechat inspirovat.

Jestli budu mít jednou dceru nevím. Ale pokud tomu tak opravdu bude, budu se snažit nechat jí její dětství. Nebudu ji hned, jak začne říkat první slova, považovat za dospělou a odmalička ji přesvědčovat, že je velmi důležité mít pěkné nehty a hubenou postavu. 

Dítě musí být partnerem, ale nelze jej považovat za vrbu, která pochopí problémy dospělých a navíc se bude chtít stát za každou cenu odrazem své matky.  

Nemyslíte?
Máte jiný názor, odlišné zkušenosti?
Dejte mi vědět...

   
24.07.2006 - Společnost - autor: Iveta Šafránková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [47] Meander [*]

    richard.klicnik: Neukazují, tyhle jim to jenom dovolí

    superkarma: 0 24.07.2006, 16:09:10
  2. avatar
    [45] phoebe24 [*]

    Kuře: Na SŠ je to o něčem jiném před třídou cca 25ti lidí. Laborky a PC jsem na vejšce taky učila v riflích, ale přednášky - to máš pravdu, to vypadá divně i u chlapa.

    superkarma: 0 24.07.2006, 14:16:19
  3. avatar
    [43] Kuře [*]

    phoebe24: Já bych v těch riflích učit mohla, rozhodně bych z toho neměla potíže, ale on má pravdu. Ono to vypadá divně, když stojíš před aulou (učím na VŠ) plnou lidí v riflích a vejde tam na hospitaci děkan s rektorem cizí univerzity (i to se mi stalo). Navíc sama cítím, že je už opravdu čas ty rifle vyměnit třeba za kalhotový kostým.

    superkarma: 0 24.07.2006, 13:40:02
  4. avatar
    [42] phoebe24 [*]

    Kuře: tak to já jsem taky technik - učitel a od října do dubna z riflí nevylezu. Pokud se tak stane, tak se kolega leká, že zas přijde inspekce. Před pár lety jsem se 30.ledna narvala do kostýmku a bílé blůzky. Po vstupu do třídy třeťáků se jich pár zděsilo a zaslechla jsem asi toto: "Ty vole, co se děje??!". A odpověď jediného, který pochopil: "Vysvědčení, vole!!" Od té doby: zima=kalhoty, teplo=občas sukně. Ještě, že mi do toho šéf nekecá.

    superkarma: 0 24.07.2006, 13:31:19
  5. [41] a.... [*]

    Kuře: Je to tak, někdo to v sobě má, někdo ne...já jsem si pořád říkala, odkud jsem ten zájem o design podědila(moje rodiče nikdy nic takového nezajímalo a připadala jsem si doma jak exot) a zjistila jsem to teprv nedávno..od své babičky z tátovy strany, kterou jsem nikdy nepoznala

    superkarma: 0 24.07.2006, 13:21:51
  6. avatar
    [40] Kuře [*]

    Jo a co mám dělat s podobnou princeznou já, která celý život trávila v trenýrkách nebo riflích? Nemaluju se do dneška a s kadeřnictvím mne v 16ti seznámila ségra. A můj vysněný potomek se v pěti letech nakrucuje, češe, vybírá sukničky, šatičky a sponečky...
    A rozhodně to není mojí výchovou, ta holka to má prostě v sobě. Ale taky klidně pomáhá v chlívě, leze na stromy a kam přijde, tam se na ni nalepí děti.
    K tomu příběhu: bavit se s děckem o dietě (pokud nejde o dietu, na kterou se dítě zeptá, třeba když je tatínek diabetik) je podle mne blbost. Bavit se o zalomeným nehtu - no a co je na tom špatnýho? Taky se s malou bavím o tom, že se mi lámou vlasy a už zase musím ke kadeřnici (já ty návštěvy nenávidím, ona je miluje). Taky si s ní o ledasčem povídám, ona miluje tyhle holčičí rozhovory, když jsme spolu samy.
    Dneska si říkám, že kdyby se mi máma věnovala a nerazila výchovu "děti nemají být vidět ani slyšet" a "hlavně neobtěžuj", tak bych se třeba uměla oblíct do šatů dřív než ve třiceti a šéf by mi před nástupem po mé druhé mateřské nepřipomínal, že už nejsem technik, ale učitel, tudíž by byl rád, abych nepřednášela v riflích atp. A můj muž by doma třeba potkával manželku, ne starší sestru svých dětí (běžný omyl cizích lidí)....

    superkarma: 0 24.07.2006, 13:16:29

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [39] malenina [*]

    sotik: Nemyslím, že je to dobou. Spolužačka měla stejný problém, ať se týkal oblékání malování, diskoték čehokoliv, co ona nesměla, to bylo její sestře dovoleno ještě v mladším věku. A to bylo před 20 lety.

    superkarma: 0 24.07.2006, 13:12:59
  2. [37] a.... [*]

    *Kotě*: Taky mám takovou maminku a stejné problémy v pubertě...od 14 jsem si kupovala oblečení výhradně sama.
    Jinak Iveto, mylíš, pokud se domníváš, že tyhle věci jsou malým holkám jen vnucovány ze strany matek.Spousta holčiček projevuje přirozený zájem o svůj vzhled od mala a pokud má takovou i matku, jen to pro ní působí jako vzor, takže je v tom poněkud dál než ty ostatní.

    superkarma: 0 24.07.2006, 13:05:50
  3. avatar
    [36] *Kotě* [*]

    Májík: Gabi: phoebe24: já měla jediné štěstí, že brejle jsem nepotřebovala

    Ale jinak to bylo peklo, moje máma bohužel nemá vůbec estetický vkus a ani se o takové věci nezajímá, a moje klopotné první pokusy, když jsem si jakž takž začala budovat vkus vlastní, byly většinou skutečně tragické Cit pro ladění barev, střihů, tvarů, design a podobně jsem si musela pracně budovat sama pomocí časopisů a knih, z domova jsem si skutečně sebemenší cit pro estetično neodnesla

    superkarma: 0 24.07.2006, 12:40:14
  4. avatar
    [35] gufca [*]

    matilda (20): Můj syn dělal to samé. Dnes je mu 16, před zrcadlem tráví 2x tolik času a koketuje s modelingem. Zas musím říct, že je pořád "in", čisťounkej a voňavej chlap, což se o mnohých, byť i starších, říct nedá.

    superkarma: 0 24.07.2006, 12:30:12
  5. avatar
    [34] Meander [*]

    Amálie: Já na to čas měla, protože jsem se těm primitivním bestiím, zvaným děti, pečlivě vyhýbala

    superkarma: 0 24.07.2006, 12:17:00
  6. avatar
    [33] Amálie [*]

    Meander: na to já neměla čas, ač jsme žili v centru, měli jsme obrovské zahrady, samo propojené a v sousedství spoustu dětí a stejně jsme byli častěji u babi s dědou na vsi

    superkarma: 0 24.07.2006, 12:13:21
  7. avatar
    [32] Amálie [*]

    Bóbika: pamatuju si i zážitky z jeslí, natož jako čtyřletá ze školky na vsi, kde se páchaly šílený akce a strašně mě to tam bavilo

    superkarma: 0 24.07.2006, 12:06:45
  8. avatar
    [31] Meander [*]

    Bóbika: Na to, že jsem si ve školce sama četla Říkanky a vyprávěnky si vzpomínám. Je to špatně?

    superkarma: 0 24.07.2006, 12:01:24
  9. avatar
    [29] Meander [*]

    Amálie: Já si tou dobou začínala číst.

    superkarma: 0 24.07.2006, 11:45:45
  10. avatar
    [28] Jirika [*]

    Moje matka se nikdy moc nelíčila a já taky ne. Na vysedávání před zrcadlem jsem nebyla a brýle jsem měla ty nejlehčí co jsem sehnala. Zato brácha se na internátě zbláznil. Začal posilovat, než jde do obchodu musí si umýt a nagelovat vlasy, než si vyzkouší co nasebe tak obchod pomalu zavírá.

    superkarma: 0 24.07.2006, 11:27:48
  11. avatar
    [27] Amálie [*]

    Meander: ve čtyřech letech mě zajímalo lítání venku, Merkur a další stavebnice, tátovo závoďák na rallye a bráchovo autíčka

    superkarma: 0 24.07.2006, 11:27:06
  12. avatar
    [26] malenina [*]

    Než jsem začala chodit na ZŠ, pravidelně jsem chodívala s maminkou ke kadeřnici. Zdrhla jsem do pánského a nechala se oškubat. Maminka taky hodně pletla, háčkovala a šila, takže jsem byla pořád jak ze škatulky. Ale to neznamená, že bych nenosila obnošené věci po sestřence, ovšem pouze co jsem si vybrala. Do tohoto, do malování a úpravy vlasů mi nikdo nemluvil Ale je pravda, že péči o pleť apod. jsem odkoukala od mámy

    superkarma: 0 24.07.2006, 11:22:50
  13. avatar
    [25] Kelly [*]

    ... když jsem bývala malé "prtě", tak cokoliv maminka na mne navlékla, musela jsem se jít "zkontrolovat" před zrcadlo . Nikdo mne to neučil, nikdo v širokém okolí to nedělal ... a že by to na mne nechalo nějaké následky? Potom jako dorůstající puboš jsem spíš lezla po stromech, jezdila na kole nebo plazila se v lese jako "partyzán" a šminky mne nezajímaly. Tak v čem to potom je? Asi o přístupu ze stran rodiny a kamarádek.
    Na druhou stranu, dnes v šikoré rodině říkají "estét" ... a koupě obleku nebo nábytku se beze mne neobejde.

    superkarma: 0 24.07.2006, 11:10:39
  14. avatar
    [23] Meander [*]

    "ve čtyřech letech si měla spíš hrát s panenkami" To jako v rámci přípravy na mateřství? Bože!

    superkarma: 0 24.07.2006, 10:53:59
  15. [20] matilda [*]

    Můj 11letý syn taky tráví spoustu času před zrcadlem.Zkouší a neustále vylepšuje nové grimasy, čili ksichty. Co já bych dala aspoň na chvíli za malou fintilku! Taky si říkám, co bude dělat v 16 letech. Půjde na plastiku? Ale dle záznamů v žákovské knížce má docela úpěch.

    superkarma: 0 24.07.2006, 10:44:57
  16. avatar
    [19] Žábina [*]

    taky mi to přijde ujetý
    proboha co bude dělat až bude holce 16? půjde s ní na plastiku?

    superkarma: 0 24.07.2006, 10:13:34
  17. avatar
    [17] wich [*]

    phoebe24: Přesně, nechápu, co ty matky blázní.
    Já jsem svoji první "barvu" měla v 15 letech a to jen smyvatelný šampon a pak hodně dlouho nic. Líčit jsem se začala trochu na střední a denně až na vysoké a opět všeho s citem.

    superkarma: 0 24.07.2006, 09:20:00
  18. avatar
    [16] Amálie [*]

    jo a když jsem to trošku přehnala, otec si vesele prozpěvoval "MÁ MILOVANÁ, PROČ JSI TAK ZMALOVANÁ..." Takže jsem měla zpětnou vazbu i od chlapa a musim mu poděkovat Okamžitě jsem se letěla odmalovat a přibrzdila

    superkarma: 0 24.07.2006, 09:06:54
  19. avatar
    [15] Amálie [*]

    když jsem začala projevovat zájem o parádu, jediná rada máti i táty byla - méně znamená více a tou se řídím do dnes Moje babičky jsou dámy každým coulem a tak nějak jsem cit pro vhodnost oblečení, líčení atd nasávala od mala

    superkarma: 0 24.07.2006, 09:03:18
  20. avatar
    [14] phoebe24 [*]

    wich: tsss...prvňačky s melírem....S mojí dcerou chodili do první i kluci s melírem a barevným ježourem . A sousedka nechala tříletýmu synovi nastřelit náušnici.

    superkarma: 0 24.07.2006, 08:56:35
  21. avatar
    [13] Gabi [*]

    Májík: brýle jsem naštěstí měla jen asi 3 roky, pak se drobná vada upravila, ale dodnes pamatuju na tlusté hnědé hranaté obludné oboučky , ale na obranu matky musím říct, že výběr nebyl žádný.
    Ad autorka článku: tak 60-70% naší povahy a schopností je dáno geneticky, takže plánování "jak své imaginární dítko vychovat" je zbytečné. Jaké stopy naše výchovné pokusy na našich dětech zanechají a do jak úrodné či neúrodné půdy padnou je ve hvězdách

    superkarma: 0 24.07.2006, 08:56:11
  22. avatar
    [12] wich [*]

    Myslím, že autorka tady zase trochu přehání . Každá malá holčina se ráda "fintí", trdluje před zrcadlem, hraje si na zpěvačky, princezny... Lepší než šmudla. Něco jiného jsou samozřejmě dětské diety, prvňačky s melírem, nalíčené čtvrťačky... s tím nesouhlasím, děti jsou hezké od přírody.

    superkarma: 0 24.07.2006, 08:46:29
  23. avatar
    [11] Májík [*]

    *Kotě*: phoebe24: Gabi: neměly jsme stejné matky?? Nákup brýlí byl pro mě přímo hororový zážitek, dodneška k nim mám odpor,takže přesto,že mi dle okolí moc sluší a navíc je v současné době obrovský výběr, tak už 9 let nosím kontaktní čočky.

    superkarma: 0 24.07.2006, 08:43:57
  24. avatar
    [9] Gabi [*]

    *Kotě*: já se vymanila naštěstí už ve 13 , ale na máminy letité kadeřnické pokusy s hrůzou vzpomínám do dnes. Píchnutí uší pro náušnice jsem si vynutila asi v 10 - máma si je pak šla dát píchnout taky.

    superkarma: 0 24.07.2006, 08:23:43
  25. avatar
    [7] phoebe24 [*]

    *Kotě*: jak vystřižené z mého životopisu. Ale já svý mamince už odpustila, ona je prostě takový hrom do police (líčit se nenaučila dodnes). Zase na druhou stranu - trhliny na svém sebevědomí zaceluji dodnes. Hlavně se na nich podepsal nákup brýlí téměř "na pokladnu" - ne, že by nebyly peníze, ale přes všechny rámečky se kouká stejně, ne?

    superkarma: 0 24.07.2006, 07:57:47
  26. avatar
    [6] fructia [*]

    Extrémy ráda nemám. Tento díl Výměny manželek jsem viděla - no co dodat, ona už maminka měla nosánek nahoru a jaké jiné by mělo být JEJÍ dítě, když od malinka nemělo jinou starost než jak se obléci, aby to ladilo či jak se učesat. Nevěřím tomu, že ženský dokážou z dětí udělat takové parchanty

    superkarma: 0 24.07.2006, 07:46:25
  27. avatar
    [5] gufca [*]

    Pořád je mi milejší toto, než jedenáctiletá obézní slečna, která celý týden nezavadí o vodovodní kohoutek, hřeben zná jen z vyprávění a šaty (ve kterých i spí) si vymění až když z nich teče špína. Ta už z toho nevyroste.

    superkarma: 0 24.07.2006, 07:32:26
  28. avatar
    [3] zonan [*]

    Gratuluji, už víte, jak nechcete vychovávat své dítě.

    superkarma: 0 24.07.2006, 07:01:51
  29. avatar
    [2] Suzanne [*]

    Většina těch malých parádnic vyroste v úplně normální ženské, myslím
    Kotě: vida

    superkarma: 0 24.07.2006, 00:30:22
  30. avatar
    [1] *Kotě* [*]

    No, kdyby se moje maminka více starala o mé oblékání a nenavlíkala mě do čehokoli, co kdo odložil a jí to přišlo pod ruku, kdyby mě aspoň jednou za dětství nechala ostříhat u kadeřnice a nestříhala mě sama podle kastrolu, kdyby mě naučila, jak si hezky zapilovat nehty a nenechala mě stříhat je tupýma nůžkama, tak jsem většinu svého dospívání nemusela vypadat jak strašák do zelí, mohla jsem se třeba i někomu líbit a nemusela jsem mít prvního kluka až na vysoké škole

    superkarma: 0 24.07.2006, 00:23:49

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme