Reklama

Vadí vám neomalenost cestujících v prostředcích městské hromadné dopravy, kteří se klidně bez ohledu na okolí ládují obloženou bagetou či pizzou a mastnou koblihu zapíjejí kávou z ucmrndávajících kelímků?

 

Nejen že vás mnohem mladší spolucestující nepustí sednout. Že už muži galantně neřeší to, že jste žena... V dopravních prostředcích to často vypadá jak na jarmarku.

Ze všech stran zvoní telefony, z netěsnících sluchátek teenagerů se rušivě ozývá duc, duc...

Malí i velcí se za jízdy cpou jak nezavření, vesele kolem sebe rozlévají kolu a některá „nočňátka“ dokonce nastupují rovnou vybavena plnými vinnými sklenkami, „vypůjčenými“ z různých rautů či oslav.

A o tom, že se kromě zapáchajících spoluobčanů občas setkáme v dopravním prostředku i s cestujícími, kteří si spletli tramvaj s veřejným záchodkem, ani nemluvě.

..............................
 

„Veselé historky z natáčení“...

Vyprávět by o tom mohl i náš kolega a šéf Pavel, který si nedávno „užíval“ cestou z práce. Když se  odpoledne vracel domů, přistoupilo podivné „zavánějící“ individuum ověšené spoustou naditých igelitek, které nekompromisně nacpalo pod nohy několika sedícím cestujícím.

 

Zmožen náročným výstupem po schůdkách tramvaje se osobitý muž musel trochu posilnit z umolousané krabice značkového stolního vína, aby vzápětí to, co popil, zas z těla vypustil. K všeobecnému zděšení stěží prchajících kolemsedících.

   .........

 

Naopak k všeobecnému veselí podobně rozjařených cestujících jako ona sama přispěla slečna, se kterou cestovala noční tramvají kolegyně Eva.

Uprostřed spanilé jízdy se náhle ze sedadla zvedla mladá „upravená“ slečna, stáhla kalhoty a vymočila se doprostřed vozu. Pak se opět usadila na své místo. Louže se s každým prudším zabrzděním pomalu rozlévala tramvají...

 

Všichni se tvářili pobaveně, ne tak starší elegantní cestující, která se s manželem zjevně vracela z divadla. Když slečna nereagovala na její spravedlivé pohoršení, vyskočila na zastávce a běžela k řidiči. Pak se vítězoslavně vrátila. Všichni čekali, co se bude dít.

 

Rozrazily se dveře, do vozu vstoupil hrozivě vyhlížející řidič s lopatou! ...A z malého plastového kyblíčku posypal „nadělení“ pískem. A jelo se dál...

   .........

 

Já měla zážitek o dost horší. To když jsem se jeden páteční podvečer vracela domů poloprázdným metrem. Stála jsem zamyšlená u dveří, když přistoupil slušně vyhlížející mládenec v kvádru, evidentně se vracející z tanečních.

 

Jak jsem si tak dumala, přišlo mi najednou zdání, že prší. Ale omyl. „Slušňák“ vedle mě cedil skrz prsty obsah svého žaludku. Poblil mě od hlavy až k patě. A... vystoupil.

Já tam stála jako puk. A to na mě čekalo ještě sedm zastávek a kus cesty autobusem! Byla jsem zkropená od brýlí až po ponožky.

V transu jsem vnímala soucitné pohledy spolucestujících, kteří postupně vystupovali a já zůstávala. Raději jsem přivírala oči nad udivenými a znechucenými pohledy nově příchozích...
 

..............................

 

Kam se poděla ohleduplnost? Nebo už vůbec nemáme pojem o tom, co je slušné vychování?

Ne každý má tu možnost se běžně přemisťovat vlastním automobilem. Ve městech i na venkově jsme často odkázáni na prostředky veřejné hromadné dopravy.

Jak už z názvu vyplývá, hromadnou dopravou obvykle necestujeme sami. Ale umíme se ve vlaku, v tramvaji, v autobuse, v metru chovat? Dodržujeme alespoň přepravní řád?

 

Při přepravě ve vlacích, autobusech a v MHD platí určitá nepsaná pravidla

 

Především se nikde netlačíme, nepředbíháme, při
    vstupu do dveří se nemačkáme, přednost mají ti,
   
kteří vycházejí ven (uvolní tak místo), před těmi, kteří
    vcházejí dovnitř.

 

Samozřejmě pomáháme nemohoucím, důchodcům a
    maminkám s kočárkem. Bez pomoci ostatních
    spolucestujících by se mnohdy ani neobešli.

 

Velká zavazadla do prostor určených cestujícím
    nepatří. Zejména u dálkových autobusů bychom měli raději použít zavazadlový prostor.

 

Pravidla pro hromadnou přepravu a cestování

 

♦ Se zavazadly nastupujeme opatrně, batoh raději sundáme už venku a žádná zavazadla
   nepokládáme na sedadla.

 

Starší osobě nebo ženě nabídneme své místo.

 

Cestování se zvířaty se ve všech dopravních
   prostředcích řídí poměrně přísnými předpisy
   (nástup určitými dveřmi, nasazený košík, vodítko,
   přepravka, jízdné aj.), proto lze jen doporučit:
   pokud opravdu nemusíme, raději se zvířaty
   necestujeme.

 

Cestování s dětmi se ovšem nevyhneme – měli
   bychom je však usměrnit tak, aby neobtěžovaly
   ostatní cestující.

 

Během jízdy nepořádáme piknik – pokud už
   svačíme (je to ovšem přepravním řádem
   zakázáno!), tak velmi decentně. Autobus či metro
   také není vhodným kosmetickým salonem. Líčení
   je záležitost natolik intimní, že bychom si ji měli nechat domů do koupelny.
 

Ani váš spánek v dopravním prostředku spolucestující nenadchne – pokud možno se mu
   vyvarujte.


Čtěte také:  Lexikon slušného chování: Neumíš pozdravit?!

                   Lexikon slušného chování: Kam si mám sednout?

                   Lexikon slušného chování: Přijímací pohovor

                 

Lexikon slušného chování: Boty
Etiketa při stolování
Čaj o páté