Diskuze

Nedonošená miminka

jaké máte zkušenosti, poznatky , honí Vás po různých vyšetřeních jestli je mimi v pořádku

02.09.2003 - Těhotenství - autor: redakce

Nutná registrace

Pro přispívání do diskuzí je nutná registrace.

Další příspěvky

Příspěvky:

  1. [38] Mola [*]

    Po porodu je důležité kvalitní mateřské mléko. Prodávají doplněk stravy s lactobacily Feminellu. Mně pomohla od popraskaných bradavek a zatvrdlin. Nedonošené miminko se musí brzy dostat do normy a to nejlépe kvalitní stravou.

    superkarma: 0 26.08.2016, 09:48:20
  2. [37] vendaa [*]

    Ale taky by měla jíst pžímo metafolin, který je aktivní folát kyseliny listové. Protože normální se jí nemusí vstřebávat.

    superkarma: 0 31.01.2016, 14:59:58
  3. [36] Kaciola [*]

    Ono to může být i ovlivněno tím, že když maminka jí kyselinu listovou před otěhotněním i během těhotenství, tak by měla dítě donosit. Protože prý působí na vývoj miminka a jeho výživu.

    superkarma: 0 30.01.2016, 14:24:47
  4. [35] miki789 [*]

    :-( to je mi moc líto. 31t je opravdu brzo. Známa měla podobný problém...také porodila předčasně a malý pak dostal žloutenku a byl na ATB. Předčasné porody jsou hrozbou pro všechny lékaře. Pokud však diagnostikují tu možnost, jediné co mohou uděkat je cpát kortikoidy do matky, aby urychlili vývoj plodu a nařídit ji klidový režim. Někdy je maminku těžké uhlídat, tak jí pošlou do nemocnice, kde jen leží s nohama nahoru.

    Nevím zda jste slyšely o možnosti domácího snímaní kontrakcí děložních, podle jejich množství a intenzity spolu se změnami na děložním hrdle lze předčasný porod kráslě diagnostikovat a udělat preventivní opatření...výhodou je, že se maminka nemusí psychicky stresovat v nemocnici.

    Budu Vám moc vděčná, když se podíváte na fcb stránky tohoto systému: www.facebook.com/prencare.cz?fref=ts

    a napíšete mi zde svůj názor, co si o tom myslíte, jaké máte zkušenosti s brzskými kontrakcemi s předčasným porodem. Zda by jste přivítaly tuto možnost domácího monitoringu, kdyby Vám byla nabídnuta Vaším lékařem.

    Děkuji

    www.prencare.cz

    superkarma: 0 22.07.2015, 10:43:02
  5. [34] zizi1 [*]

    Ahoj, chci se s váma podělit a taky potřebuju si s někym a někomu vypovidat. porodila jsem předčasně 31tt. Malý se zdálo že bude ok. Po 3dnech v inkubatoru se zhoršil, dostal infekci, dobře neprokrvuje,žloutenka má antibiotika. můžete mi jedná z vás kdo má takové zkušenosti napsat?děkuji moc

    superkarma: 0 07.10.2010, 19:37:11
  6. [33] Zvonka [*]

    Hlavně se nenechat zblbnout od doktorů!!!

    Aby nahonili body, tak dlouhodobou péči přehání!

    Místo toho aby měli pochopení, že si rodiče vytrpěli dost, tak jen straší a řeší věci, které se u donošených dětí nikdy neřeší a tím hrubě narušují psychiku miminka i jeho blízkého okolí.

    Například taky, následkem usilovného cvičení (posilování) miminka může být jeho urychlení, takže dítě si sedá mnohem dříve než by mělo!!!

    Každopádně rodiče neklesejte na mysli! Děti to doženou!

    superkarma: 0 12.08.2010, 11:32:44
  7. [32] dewil [*]

    moje sestra se narodila před 3 lety, v  27 týdnu, měla 880 gramů. V Českých Budějovicích se o ní dobře starali, mamka byla u ní až do propuštění, na jipku to za ní měla pár kroků... Kačka byla statečná, zvládla infekci a přes nelehký start do života je teď normální a zdravá, jen je pořád trochu malá oproti vrtevníkům, ale jinak nic. Taky je docela hyperaktivní a rozmazlená, což asi pramení z toho, že se o tu naší křehulku naši pořád tak bojí, takže tímto vlastně apeluji na mamky  donošeňátek, aby tu péči nepřeháněly... doufám, že se na mě nesnese kritika, nemyslím to zle, je mi jasné, že tyhle děti potřebují větší péči, ale nic se nemá přehánět Sml16

    superkarma: 0 19.12.2009, 02:17:54
  8. avatar
    [31] Bugy [*]

    Mně se narodila dcera na 7 měsíci. Vážila 1, 78 kg. Vypadala dobře, byla totiž i drobná na výšku. V inkubátoru byla v Teplicích. Když mě za ní pustili, tak jsem se moc bála, jak bude vypadat, protože na některé děti byl smutný pohled. Obrečela jsem to tam.

    Tyhle děti se nekojí, odstřikovala jsem mléko, krmila  lahvičkou, aby bylo vidět kolik vypila. Doma se mě nikdy nechytla, ještě 3 měsíce jsem se "mučila" odstřikováním mléka do nádobky.

    Za měsíc nás pustily domů - to když měla 2,50 kg. Celý život je drobnější, ale bez jakýchkoli následků. Má už i 2 zdravé děti

    superkarma: 0 13.11.2009, 18:54:36

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. [30] helena don [*]

    Mojí sestře se narodilo nedonošené dítě, byl to kluk. Nyní je z něho chlap jako hora

    superkarma: 0 25.07.2009, 16:16:00
  2. [29] orangutan [*]

    Sml16prnní dcera se mi  narodila v 7 měsíci do 2 měsíců vše dohnala

    superkarma: 0 31.05.2009, 23:55:48
  3. [28] habu [*]

    Mě se narodil před 27 lety syn který se narodil o 2 měsíce dříve vážil je 1 350 g a 42 cm.

    superkarma: 0 23.04.2009, 14:50:31
  4. [27] adzedan [*]

    ahoj mám také doma nedonošené mimčo

    superkarma: 0 21.01.2009, 13:59:40
  5. avatar
    [26] Kubecova1 [*]

    Ahoj, jestli potřebujete rady, tak se klidně ptejte, pracuji na novorozenecké Jip s nedonošenými dětmi.Mohu jen říci, že pokud je dítě 35 g.t.,tak je to vesměs v poho.Záleží na poporodní adaptaci.

    superkarma: 0 25.10.2008, 15:04:47
  6. avatar
    [25] Babetka [*]

    Já měla také posledního syna nedonošeného,brali mi ho nahonem,aby zachránili mě i jeho.Moje babička prohlásila,že vypadá jako stažený králík a že nevydrží.Když mu byly 3 měsíce,oslavovali jsme jeho dosažené 3 kila.V roce by už nikdo neřekl,že je nedonošený a prospíval stejně jako ostatní děti.Dneska je mu 28 let,je to chlap jako hora a nedonošenecké oddělení připomíná jen starý očkovací průkaz.S učením nikdy neměl problémy,po maturitě šel hned na vojnu,dotáhl to na rotmistra a teď pracuje jako šéfkuchař v Mezinárodní kuchyni v Arnsbergu.Dneska už je medicína zase o něco dál,nebojte se,když se dětem věnujete,všechno rychle dohoní.

    superkarma: 0 02.02.2006, 20:28:27
  7. avatar
    [24] zonan [*]

    Janina75: zdá se, že dříve narozených děťátek není naštěstí tolik, aby tahle diskuze žila, jako ostatní. Pokud však budeš mít nějaký dotaz, napiš mi. Syn (30 t.t.) už sice bude mít skoro 15 let, ale snad si na něco ještě vzpomenu.
    Všeobecně se říká, že předčasně narozeným dětem trvá cca 15 let dohnání svých vrstevníků. Chce to jen trochu více trpělivosti a péče a hlavně moc nesrovnávat s ostatními dětmi.

    superkarma: 0 13.09.2005, 10:31:38
  8. avatar
    [23] mam-ča [*]

    Žábina: To vypadá na šikovnou logopedku. My jsme chodili na logopedii půl roku, nejdřív k děsné babě. (Syn uměl „ř“ a neuměl „r“) a prošli jsme všemi těmi „tdubkami“ a podobnými příšernostmi a na každé kontrole jsme byli osočováni, že málo cvičíme. Pak tam jednou zastupovala mladičká logopedka na praxi, chvíli si se synem povídala, pak mu sáhla špachtlí do pusy, přidržela jazyk trochu stranou a řekla mu : „vždyť ty to „r“ špatně tvoříš, srovnej jazyk a je to.“
    Od téhle jediné návštěvy uměl „R“ a baba byla zapomenuta.

    superkarma: 0 13.11.2003, 12:15:30
  9. avatar
    [22] Žábina [*]

    jijitule: Včera na té logopedii to bylo docela v pohodě. Byla to mladá doktorka, jako první se s ním začla bavit co dostal k svátku /v úterý měl svátek/, on jí řekl, že Spidermana, ona na to, co to je,aby jí to vysvětlil a byl její.....Celou dobu /45minut/ si s ním jen povídala a zapisovala si poznámky na lísteček, 10 minut na konci nám ukázala cviky s jazykem a máme doma trénovat. Tak jsem zvědavá,co bude.....

    superkarma: 0 13.11.2003, 11:29:51
  10. avatar
    [21] Žábina [*]

    zonan: Už jsem o tom přemýšlela, ale nějak se nemohu odhodlat. Když přesně nevím ke komu, aby to nebylo horší než lepší...Ale teď čtu, že Jijitule jezdí k doktorce Rútové, tak jí asi zkusím zkontaktovat....Díky, ahoj.

    superkarma: 0 13.11.2003, 11:27:24
  11. avatar
    [20] zonan [*]

    Žábina: Zkus se podívat po nějakém dobrém kineziologovi (když má 12 stupňů, měl by už hodně umět, 4 stupně jsou nutnost). Může pomoci s mnoha věcmi. Třeba i odstranit strach z doktorů. Kdysi jsem na Rodině.cz psala článek o tom, jak kineziologie pomohla mému synovi. Tehdy přestal zadrhávat doslova ze dne na den. Nedávno jsem komunikovala s jednou maminkou, která si ten článek přečetla. Mám ohromnou radost, že i ona nakonec udělala s touto metodou "léčby" dobrou zkušenost.

    superkarma: 0 12.11.2003, 08:39:11
  12. avatar
    [19] Žábina [*]

    jijitule: V pohodě . Náš malej měl hlavně ochablý svaly,tzv.hypotonii. Cvičili jsem cviky na posílení, zabíralo mu to lépe než reflexní. Už je to naštěstí za námi, teď se soustředíme na mluvení - hrozně "patlá". Dnes jdeme prvně na logopedii, když jsem mu to ráno při čištění zoubků řekla, rozbrečel se . A maminko, budeš tam se mnou? Chudák, už má z těch doktorů komplex . Tak jsem mu vysvětlila, že to vlastně nebude ani paní doktorka /hlavně aby neměla bílý plášť/ a že si budeme jen povídat ....

    superkarma: 0 12.11.2003, 08:25:46
  13. avatar
    [18] Žábina [*]

    jijitule: Hele uklidni se, já nechtěla nikoho zblbnout,napsala jsem HLAVNĚ u dětí s LMD, ne JEN u dětí s LMD. Chce to naučit se číst a nekritizovat jiné ....

    superkarma: 0 11.11.2003, 13:14:26
  14. avatar
    [17] zonan [*]

    bouba: děkuji. Je mi jasné, že na každého zabírá jiná metoda. Jsme individuální, jedineční a co pomůže jednomu, nemusí pomoci druhému. Trošku mě rozohnila věta Žábiny, že Vojtovka se používá hlavně u dětí s LMD. Nechtěla jsem, aby jiné maminky, jejichž dětem byl "Vojta" doporučen, byly vylekané z LMD. Nebo naopak byly přesvědčené, že jejich malé zlatíčko LMD nemá a tudíž nemusí cvičit. Milé maminky, když bude mít vaše děťátko problémy, jste to VY, které musí být silné a nevzdávat to. Potom to nevzdá ani dítě. Přeji Vám hodně síly a štěstíčka.

    superkarma: 0 08.11.2003, 22:27:37
  15. avatar
    [16] bouba [*]

    zonan: ... :o)... abych tak řekla, a zrovna já bych nerada působila jako odpůrkyně cvičení, protože je to přesně naopak... ani Vojtova metoda (reflexní terapie) není všemocná. Tedy i tady lze hovořit pouze o možnostech a předpokladech. Může pomoci, lze jí ovlivnit... nelze prohlásit určitě nebo zaručeně...

    ... nestudovala jsem Vojtu profesionálně, nicméně o ní přece jen trochu málo vím (prošla jsem několika zácviky - dítě roste a i Vojtu lze cvičit v mnoha alternativách...), přečetla jsem dvě publikace od Mudr. Václava Vojty přeložené z německého originálu (jsou jednoznačně odborné a neznalým odborné terminologie naprosto nesrozumitelné - slovník k ruce... , krom toho jsou v několika částech i zavádějící a nepřesné... a hlavně ... pro rodiče dětí s potřebou reflexní terapie až deptající (místy ovšem dávající nepřiměřenou naději až falešnou jistotu...)... Vojtovo cvičení na podkladě reflexní terapie, kdy při dráždění tzv. spouštěcích zón dojde k vybavení základních pohybových vzorců (těch správných, geneticky zakódovaných), je určeno nejen pro děti s centrálními poruchami, používá se i u dospělých a to u různých diagnóz (např. skoliozy, kyfozy, myopatie, roztroušená skleroza, získané parézy, ale také pohybová omezení - vyhřezlé ploténky, svalové nedostatečnosti, a spousta jiných...) Aplikace Vojtova cvičení může napomoci ke zlepšení stavu... Kdo vyzkoušel aplikaci i na sobě, může potvrdit, že se jedná opravdu o reflex (tedy něco, co nemůžete ovlivnit... dochází k uvolnění a následně k vybavení pohybu nezávisle na vaší vůli... ), což především dětem je velmi nepříjemné a poměrně hodně dětí se tedy vybavení reflexu intenzivně brání (pláč, praní se, záměrné zadržování dýchání a následná ztráta vědomí..., atd, atd... dětičky jsou vynalézavé... ), a to do té míry, že je nutné od cvičení ustoupit... a nahradit ho jiným... Rozumní fyzioterapeuté, neurologové a další lékaři již pomalu upouští od kategorického prosazování jednotného typu cvičení... (např. konference Novoměstské dny pořádané v Novém Městě na Moravě, kde působí prim. MUDr. Severa, jeden z nejznámějších zastánců Vojty u nás).
    K radosti i úlevě mnohých se už prosazuje naprosto logický individuální přístup a sestavování cvičebních sestav pro jednotlivce. Pro děti se doporučuje dále (doporučení neznamená nutnost, vždy je na místě metodu zkusit a následně se rozhodnout, zda bude či nebude aplikována...) rehabilitace dle Bobatha, synergetická reflexní terapie, cvičení ve vodě (včetně hydromasáží a perliček), hippoterapie, canisterapie, ... a další a další...
    Abych se vrátila k Vojtově metodě, pokud se ji potřebujete naučit - kvůli dítěti nebo jiné osobě, se kterou chcete cvičit, vždy tak čiňte pouze u odborníků... fyzioterapeutů, reh. lékařů, kteří prošli kurzem a naučili se i jak zaškolit jiné...

    superkarma: 0 05.11.2003, 09:04:28
  16. avatar
    [15] zonan [*]

    Vojtova metoda není jen pro děti s LMD! Zabírá široké spektrum problémů. Děti s ochablými svaly, děti hypertonické (svaly napjaté), dokonce i já jsem před časem chodila na "Vojtu" s bolestí páteře. Když zjistíte, že Vaše dítě má například vystouplé lopatky (tzv. křídla), pomůže Vojta. Celkem bych přivítala názor někoho, kdo tuto metodu studoval. Já píšu jen o tom, co znám z vlastní zkušenosti. Je ještě jedno velmi příjemné cvičení pro děti. Jemnými krouživými pohyby se masírují lebeční švy. Od středu čela (u kořínků vlasů) směrem k uším, pak od uší směrem k temeni hlavy, další směr je kousek za ušima opět k temeni hlavy a nakonec začneme na temeni a pokračujeme směrem k čelu. Je to veelmi příjemné a také užitečné. Pomáhá ke zvýšení intelektu.

    superkarma: 0 05.11.2003, 08:16:10
  17. avatar
    [14] Žábina [*]

    Ahoj všechny ,taky mám nedonošeného chlapečka Martínka, narodil se v 33.týdnu, vážil 2,80kg/48. Měl nemocné plíce,jedna mu vůbec nefungovala, musel být napojen na respirátor.Žádná antibiotika mu taky nezabírala, až pak dostal nějakou hormonál.léčbu, která mu pomohla. Jinak nevím....byla to hrozná doba, ale vydrželi jsme to, já i manžel a dnes na to už jen vzpomínáme. Na tu hrůzu vidět svoje napojené na přístrojích a v kritickém stavu ale i na tu krásu, když se to konečně začalo lepšit a se uzdravovalo. V poradně pro rizikové děti jsme byli ještě letos (5let) ale už se jen ukázat, že vše dobře dopadlo. Vojtovu metodu jsem úplně nesnášela, malej samozřejmě plakal a poté řval jak tygr, myslím, že žádné čičarády by mi u něho nepomohli, prostě dokud jsme neskončili, řval a řval. Pak mi jedna známá řekla, že Vojtovka se používá hlavně u děti s LMD, tak jsme s tím trápením přestali. Soustředila jsem se pouze na hrudník, má ho vpáčený od narození. Tyhle masáže se mu vždycky moc líbily a i dnes je vyžaduje. Namazat ruce vonnou mastičkou a krouživými pohyby masírovat hrudník musí být opravdu příjemné...Dnes je mu 5let,chodí do školky, je sice trochu hubenější než ostatní děti, taková asketická postavička, ale je vysoký, takže to možná je i proto. Je to naše sluníčko,miláček,všechno na světě - to mu musím opakovat každý večer před usnutím, krásně se u toho usmívá ....

    superkarma: 0 03.11.2003, 10:32:19
  18. avatar
    [13] mam-ča [*]

    ZanaP: Je mi Tvé „skorošvagrové“ moc líto, ale odsuzovat jí může jen ta, která ještě nemá vlastní děti. Poznáš to sama, až budeš čekat rodinu, ani Ti nepřijde na mysl, že by to Tvoje dítě nemělo být v pořádku. A i jestli měli v rodině nějaké nedonošené děti, ony to většinou časem dohoní a jsou normální, zdravé. Spíš bych se zamyslela nad tím, kde byl její manžel a všichni ti dnes „chytří příbuzní“, kteří ji nechali nepřiměřeně dřít, až málem o dítě přišla ? Pro ni samotnou je postižené dítě obrovským trestem, zvláště pokud sama má výčitky svědomí. To „postižené“ dítě si svůj stav většinou neuvědomuje, ale matka ho má v péči po zbytek života.
    Moc bych té nešťastné mámě přála, aby její holčička dorostla do „normálu“ a aby kolem sebe měla samé chápavé lidi.
    Staré indiánské přísloví praví : Nesuď druhého, dokud jsi neprochodil alespoň týden v jeho mokasínech.

    superkarma: 0 07.10.2003, 12:36:54
  19. avatar
    [12] mam-ča [*]

    Sanofi : Tvé hodnocení mi sice lichotí, ale musím Tě zklamat. On po bitvě je každý generál. I já jsem byla občas zdeptaná ze všech zdravotních problémů, které naše děti měly. A zatímco můj muž drezíroval kluky ve všech možných sportech, já jsem vymýšlela „nouzové“ aktivity, jako klavír, zpěv, výtvarku, apod. (Co kdyby to s těma očima, zády, nebo věčnými migrénami nedopadlo…).
    Ona si nakonec „Příroda“ pomůže sama, ale je zapotřebí jí trochu pomoci. U každého, i postiženého dítěte, je možné najít něco, v čem by mohlo být dobré, a to je třeba rozvíjet, aby se jednou v životě uplatnilo. Jen je třeba hledat a věnovat tomu hodně času, energie a lásky.

    superkarma: 0 22.09.2003, 14:42:41
  20. avatar
    [11] Sanofi [*]

    mam-ča: WOW, tak před takovýmhle přístupem k životu smekám. Je to povzbuzení pro všechny maminky co mají podobný trápení. Všem držím pěsti ať to dobře dopadne

    superkarma: 0 20.09.2003, 16:49:42
  21. avatar
    [10] Fifinka [*]

    mam-ča: krása

    superkarma: 0 20.09.2003, 13:03:57
  22. avatar
    [9] mam-ča [*]

    Mám nedonošená dvojčata, 32. týden, porodní váha 1,75 a 1,90. Dlouzí, hubení, vypadali jako stažený králík. Jeden neměl vyvinutý sací reflex, druhému chyběly pohybové reflexy. Samozřejmě jsme cvičili Vojtovou metodou, kluci řvali, až měli popraskané cévky kolem očí. Vypadalo to, že je týráme – monokly kolem očí, podvyživení, opoždění. K tomu ještě nežádoucí pozornost příbuzných a známých. (Ještě že jsme měli už staršího syna, který byl normální (donošený) a baculatý). Martin šilhal, Tomáš měl nevyvinuté zádové svalstvo, prostě mu některé svalové skupiny chyběly. Nemohl se naučit chodit, protože nepadal na všechny čtyři, ale hroutil se, jak střelený partyzán.
    Tehdy jsme byli zařazeni do jakéhosi výzkumu (nedonošených dvojčat) a na kontrolní prohlídce lékařka-výzkumnice prováděla s kluky různé úkony a její asistentka zapisovala výsledky. Když posadila Tomáše holým zadečkem na mramorový stůl (kluk začal řvát) a diktovala „dítě psychicky labilní…“, manžel se neudržel a řekl, že „kdyby jí posadil nahým zadkem na stůl, taky by byla psychicky labilní…“. A to byl konec naší účasti na výzkumu.
    Když už jsem se z těch všech pohrom hroutila, poradila mi naše paní doktorka, ať raději trochu zanedbám hygienu a jedu s dětmi ven. Odjeli jsme na chatu a Tomášovi jsme dali na záda vypolstrovaný příložník, řemínky připnuli na tělíčko a tak se naučil chodit. Po prázdninách jsme se vrátili, k úžasu rehabilitačního lékaře, už s „chodícím“ dítětem, pravda, bylo mu 18 měsíců. Samozřejmě jsme si užili i logopedie, okluzoru na oku a s tím spojené cvičení okohybných svalů, cysty na mozku, rehabilitačního cvičení a různých úskalí s hyperaktivními dětmi s LMD.
    Všechno jsme přežili, relativně ve zdraví a ta péče stála za to. Dneska jsou ty opožděné, neposedné, hubené chudinky na vysoké škole a jsou v pohodě.
    Nejdůležitější je, aby rodiče, a hlavně matka, nepodléhali zoufalství, když se na ně ty katastrofy řítí ze všech stran a nedali se nervovat svým okolím. Přestože nedonošené děti se do určitého věku odlišují, (vzhledem, chováním, schopnostmi) nikdy nepřipusťte, aby se na ně braly neodůvodněné ohledy. Vyrostly by z nich ufňukané padavky. Sportujte s nimi, hrajte si, blbněte, nic tak neskloubí rodinu, jako tahle společně strávená léta.

    superkarma: 0 17.09.2003, 18:21:45
  23. avatar
    [8] elfos [*]

    superkarma: 0 14.09.2003, 02:50:16
  24. avatar
    [7] zonan [*]

    Bouba: Super návod, já už ho teď sice nevyzkouším, ale ostatním to jistě hodně pomůže. Víte, i když se to možná zdá divné, nevyměnila bych ani jeden jediný den toho tehdejšího "trápení". Ano, máme štěstí a naše zlatíčko se vyvíjí tak, jak má. Stále máme trošku problémy (nyní s LMD), ale ze syna je opravdu kus krásného a zdravého "chlapa", který nám dělá hodně velkou radost a nikdy si neřekneme, že ani nevíme, kdy to dítě vyrostlo.

    superkarma: 0 12.09.2003, 10:48:38
  25. avatar
    [6] bouba [*]

    :o)... my cvičili Vojtu výhradně do dvou let, poté už v kombinaci s Bobathem. A musím říci... cvičíme bez pláče. Ze začátku plakal k nesnesení, takže jsme hledali možnosti jak udělat, aby se cvičení stalo bežnou činností (líbivou, zajímavou... :o) ). Vytvořili jsme doma cvičící místo (rehabilitační stůl, dětská výzdoba, nad stolem mašinkový kapsář. Na každý cvik jsem vymýšlela říkačku. Osvědčilo se mi hodně mluvit (laskavě, laškovně, aby malý cítil, že cvičení je v pohodě... tj.... ani já z něj nemám stres... (mimi cítí, že vás to trápí a reaguje stejně... pocity prostě vycítí...) a hooodně chválit). Mimochodem tohle funguje dodnes... třeba při injekcích, vyšetřeních (a já si musím dávat pozor abych byla klidná, pak i skřítek to zvládne bez potíží - bez výjimky jsem u každého ošetření nebo vyšetření). Takže mohu říci... JDE to i bez pláče.

    superkarma: 0 12.09.2003, 08:24:50
  26. avatar
    [5] zonan [*]

    Je to už víc, než 12 let, co můj syn přišel ve 30. týdnu těhotenství na svět. Ten výčet problémů asi všechny, které tu píšete, znáte. Nevyvinuté plíce, oči (operace mu zachránila zrak), motorika a k tomu lehká forma dětské mozkové obrny (naštěstí pouze lehká), ochrnutí části obličeje. Pro to malé dvoukilové zlatíčko uděláte opravdu vše, co můžete. Takže ze začátku byl náš pracovní týden opravdu nabitý. Akupunktura, Vojtovo cvičení, oční kontrola a opět znovu. A toho křiku! manžel při cvičení raději odcházel z domu, mí rodiče přicházeli až, když jistě věděli, že máme odcvičeno. Stálo to však za to!!! Je skvělý!!! S řečí jsme měli také trochu problémy, hlavně se zadrháváním a tehdy mi logopédka poradila sezení u kineziologa. To pomohlo. Dodnes chodíme do kroužku, který onen kineziolog vede pro všechny děti, které mají problémy se všemi dys (dysleksie, dysgrafie ...), případně jsou hyperaktivní. Cviky, které v tom kroužku děti provádějí se nazývají "Křížové programování". Např.: leží na zemi, ruce podél těla, nohy položené. Na pokyn zvednou levou ruku a položí za hlavu a zároveň pokrčí pravou nohu a opřou chodidlo o podlahu (ta nožka se krčí až když ruka leží na podlaze). Asi po třech minutách dostanou pokyn k výměně. Prvně se vrátí do výchozí polohy ruka, pak noha, a zvedá se pravá ruka, levá noha. (Uf, snad jsem to popsala srozumitelně). Toto cvičení se provádí u klidné, relaxační hudby po dobu 20 - 30 minut (ale i 10 minut je skvělých), pokud možno každý den. I další pohybové aktivity jsou zaměřeny na to, aby děti zvedaly ruce i nohy do kříže. A ty děti s tím mají opravdu problémy, ze začátku málokteré dokáže běhat po čtyřech jako pejsek. Tento kroužek už funguje 4 roky a prošla jím spousta dětí. Výsledky jsou výborné a tak, pokud můžu, radím všem maminkám, aby se se svými dětmi na křížové cviky zaměřily.
    Mějte se krásně a přeji vám hodně šťastných chvilek s vašimi děťátky.

    superkarma: 0 11.09.2003, 18:57:14
  27. avatar
    [4] bouba [*]

    maki: Ještě k tomu počítání věku, je obvyklé uvádět skutečný i přepočítáný věk. Pokud mám zkušenost tak zhruba do dvou let skutečného věku.Smysl to má především v prvním roce života právě k posouzení PM vývoje... ( a je moc dobře, že psychicky se miminko jeví napřed... :o) )

    superkarma: 0 08.09.2003, 08:03:02
  28. avatar
    [3] Sanofi [*]

    Můj syn se narodil o měsíc dříve. Byl strašně maličký (2,40),spavý a nažloutlý. Vůbec nechtěl pít a jen spal. V porodnici mě strašili kojeneckým ústavem,takže jsem byla psychicky na dně. V porodnici jsem byla 4 týdny. Děs! Potom nás pustili domů. Po měsíci byl můj chlapeček jako rybička a dohonil ve všem ostatní děti. Dnes je z něj chlap jako hora:o))

    superkarma: 0 07.09.2003, 19:31:04
  29. avatar
    [2] bouba [*]

    maki: to, že nedonošeňátku je věnována zvýšená péče, je samozřejmé. Je ohroženo nesprávným vývojem a mnoha dalšími problémy několikanásobně více než dítě donošené. Základem je jistě riziková poradna a ta dále odesílá na všechna další potřebná vyšetření... neurologie, orthopedie, oční, vyšetření sluchu... často je doporučeno reflexní cvičení (při podezření na opožděný vývoj psychomotorického vývoje nebo již při rozpoznaném rozvoji hybné poruchy)u speciálního RHT. Pravděpodobnost správného vývoje je okolo 50 procent v závislosti na výskytu rizikových faktorů, jako je např. komplikovaný porod, vrozené vady, nízké agpar skore, nedonošenost ( a s tím související komlikace - nezralost plic, aj.), vícečetné těhotenství, krvácení nebo vylučování zvýšeného množství bílkovin v 6. - 9. měsíci těhotenství, aj. a samozřejmě v závislosti na zdravotním stavu děťátka. Rozhodně doporučuji stav nepodceňovat a řídit se radami lékařů... :o)

    Lépe něco absolvovat zbytečně (např. cvičení) než se později utápět v trápení, co se dalo dělat lépe a častěji... Tím, čím mohou nejvíce rodiče pomoci je ale láska... :o)

    Sama mám dvě nedonošené děti (32. a 31. týden), první je bez jakýchkoli zdravotních potíží, u druhého se, bohužel, přes veškerou péči, rozvinula spastická forma dětské mozkové obrny.

    Pokud by Tvá kamarádka potřebovala konkrétní rady (třeba s cvičením, či kontaktem na dobré specialisty, atd...), ozvi se mi vzkazem, určitě to nějak zařídíme...

    a DRŽÍM PALCE...

    superkarma: 0 04.09.2003, 10:34:31
  30. avatar
    [1] jarkas [*]

    maki: Toto všechno jsem si prožila před 19 lety. Teď je samozřejmě medicína mnohem dál. Ze své skušenosti mohu říct, nejpomaleji se rozvíjel syn po motorické stránce. Moc mu tenkrát pomohlo cvičení podle metody dr. Vojty (na to nedám dopustit), které jsme prováděli do doby kdy syn začal chodit (což bylo až v 16 měsících). Ve dvou letech byl na stejné úrovni jako jeho vrstevnící. Přeju hodně sil a trpělivosti - vše bude určitě OK!!

    superkarma: 0 03.09.2003, 10:18:08

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Rubrika: Vztahy a sex

Novinky

Dnešní vydání

Doporučujeme

Nově založené

Nejprohlíženější

Nejdiskutovanější

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme