Bulvár

Nedobrovolná kočičí emigrace



V září 2004 jsem si užívala posledních teplých dnů v Itálii. Bydlela jsem sama v hotelovém pokoji v prvním patře. Pod okny stála zaparkovaná auta jiných hostů, před hotelem v nočních hodinách hlídkovala policie a na střeše hlučela diskotéka do 2 hodin do rána.

Pátý den pobytu mě kolem 3. hodiny vzbudilo úpěnlivé mňoukání, koukala jsem z okna, ale žádnou kočku jsem neviděla. Ráno po snídani, opět kočičí nářek, a tak jsem šla po zvuku a zdálo se mi, že vychází z auta. Oznámila jsem tedy na recepci, že někdo týrá kočku v autě, aby zjistili majitele podle SPZ.
Celé dopoledne jsem tam obcházela, až jsem zahlídla malé, zubožené černé koťátko. Jak jsem se přiblížila, okamžitě skočilo pod auto a zalezlo do motoru. Jímala mě hrůza, že někdo nastartuje, bude to pro toho tvorečka moc ošklivá smrt.
Obcházela jsem s miskou mléka a lákala micika na jídlo. Byl tak hrozně hladový, že kolem 16. hodiny překonal bojácnost a začal jíst. Už jsem na nic nečekala, čapla jsem ho za hřbet a už nepustila.

Na hotelovém pokoji zalezl pod postel a hrozně se bál. Lehla jsem si na zem a bez hnutí čekala, co bude dělat. Po hodině se přiblížil a začal čumáčkem vrtat do mých vlasů, asi hledal mámin cecík. Pak už bylo první pohlazení.

Donesla jsem z pláže písek a kocourek okamžitě udělal potřebu na svůj improvizovaný záchod. Byl hrozně zubožený, měl průjem, tělíčko jen potažené kůží, dlouhé nohy, ocásek zakroucený jak prasátko. Byl přímo ošklivý, ale hrozně milý. Dostal jméno Tim.
Od místních stánkařů jsem se dozvěděla, že matka mu umřela na dehydrataci a jeho sourozenec také. Zůstal sám, opuštěný a nešťastný….

Blížil se den odjezdu, a tak jsem prosila řidiče, jestli mi Tima vezme do autobusu. Říkal, že ano, ale že rakouští celníci bývají nepříjemní a tak při nejhorším by se musel vypustit. Připravila jsem tedy přenosku, tašku s pískem na jeho hygienu a nastoupili jsme cestu. V přenosce plakal, jako když mu jde o život, tak tedy seděl na klíně, na volno a ani se nehnul. Pouze při potřebě své toalety se poslušně vyčural do igelitky s pískem.

Na rakouských hranicích jsem si ho dala pod bundu a dělala že spím… prostě, projeli jsme. Cesta trvala 20 hodin a ještě potom 4 hodiny z Prahy domů. Tim to vše úspěšně překonal a nyní je z něho nedobrovolný emigrant  - Ital v Česku. Povedlo se mu obskočit jednu kočku, ale to jsme mu již zatrhli s panem doktorem z veteriny.

Vyrostl z něho krásný, inteligentní kocour tygr a všichni jej máme rádi.

Přikládám i fotečky.


 Vaše pastel.ka.


Milá pastel.ko.,
co mi to děláte, já se tady ubrečím...
Je protizákonné pašovat zvířata z ciziny, ale já bych na vašem místě udělala totéž.

   
05.04.2006 - Společnost - autor: Dana Svobodová

Komentáře:

  1. avatar
    [19] Linde [*]

    obdivuhodné, ale já bych si jej nevzala. Zvláště když popisuješ, jak byl vyhublý a s průjmem, riskovala jsi zdraví svoje i ostatních účastníků zájezdu - počínaje toxoplazmózou přes různé střevní parazity a podobně. Neber jako kritiku, ale na zamyšlení

    superkarma: 0 06.04.2006, 06:26:58
  2. avatar
    [18] Meander [*]

    pastel.ka: To je jasný, že tam nemohl zůstat. Ale já bych byla strachy bez sebe

    superkarma: 0 05.04.2006, 21:51:27
  3. avatar
    [17] pastel.ka [*]

    Meander, vím že to bylo dost velký riziko, ale i když nejsem odborník, tak celý život jsem měla kočky.A po 10 dnech piplání na hotelu byl docela fit a schopný cesty.Nechat ho tam, tak zahynul. Turistická sezona končila. Když jsem viděla ty houfy koček s koťaty jak hledaly zbytky v kontejnerech, bylo mi do pláče.....to samé opuštění psi...určitě to znáte...

    superkarma: 0 05.04.2006, 18:12:04
  4. avatar
    [16] Věrulinka [*]

    pastelka:krásný příběh

    superkarma: 0 05.04.2006, 17:53:44
  5. avatar
    [15] Meander [*]

    Juli: Obávám se, že by mohl skončit v karanténě, nebo vzhledem k tomu stavu, v jakém byl, rovnou utracen

    superkarma: 0 05.04.2006, 17:27:38
  6. avatar
    [13] pastel.ka [*]

    Děvčata, díky za milá slova. Jo...jsem pašerák, ale já ho hrozně litovala. Řidič byl fakt suprovej, že mi vyšel vstříc.Cestu domů jsem si vyměnila s jinou partou lidí a to s mlaďákama z Kolína, jeli vesměs kluci a byli dobří.Sice " pušinec" byl hroznej, ale všichni to přežili.Řidiči Milanovi z Prahy patří dík.

    superkarma: 0 05.04.2006, 17:02:11
  7. avatar
    [12] tyrkys [*]

    ten je nádherný!!! Mám slabost pro černé kočky .

    superkarma: 0 05.04.2006, 15:44:31
  8. avatar
    [11] jiti [*]

    je kráásný, ty i ten řidič jste mooc hodní že jste ho od tama odvezli.

    superkarma: 0 05.04.2006, 15:00:42
  9. avatar
    [10] Ivana. [*]

    krásný kocourek máš asi hrozně dobré srdíčko že jsi si ho vzala ale divím se že ti to řidič povolil

    superkarma: 0 05.04.2006, 14:58:27
  10. avatar
    [6] Maši [*]

    Pěkné

    Taky máme černého kocoura Jacka, má skoro 8 kilo a je to mazlíček.

    superkarma: 0 05.04.2006, 13:24:58
  11. avatar
    [5] Simba [*]

    krásný kocour a moc krásný příběh

    superkarma: 0 05.04.2006, 13:18:37
  12. avatar
    [4] gerda [*]

    To je ale krásné. To by každý neudělal. Kocourek je nádherný, je vidět, že se mu daří dobře a dostal se do nejlepších rukou.

    superkarma: 0 05.04.2006, 13:16:58
  13. avatar
    [1] Meander [*]

    když jsem si oficiálně dovážela kocoura z Anglie, musela jsem mít hafo potvrzení plus povolení od Státní veterinární správy

    superkarma: 0 05.04.2006, 13:14:02

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme