Reklama

Tak o lakomství mi ani nemluvte. Taky znáte lidi, kteří vás vždycky jen prozvoní, abyste jim zavolali zpátky, kteří si to na vaši narozeninovou oslavu přihasí s reklamním plnicím perem (jo, včetně natištěnýho názvu firmy) a vždycky nááhodou zapomenou peneženku, zrovna když jdete spolu na kafe?

Já měla takovou kamarádku. Tedy, dlouho jsem ji za kamarádku považovala, protože jsem byla hodná a blbá. Špatně jsem na tom nebyla, tak jsem si říkala no bóže, o jedno kafe, příště zas zaplatí ona... Jenže pak už mi to začalo bejt divný. Ta holka to měla snad patologický. Neustále si půjčovala od kámošek hadry. Copak o to, to holky dělávají, je to fajn, protože to pak vypadá, že máte víc věcí, je toho víc na střídání. Jenže tahle kačena to pak ne a ne vrátit, člověk ji upomínal třeba desetkrát, než se uráčila. Když se šlo někam společně, vždycky zdrhla dřív a na stole sice nechala nějaký peníze, ale nikdy to nebylo tolik, co doopravdy snědla a vypila. Když byla u někoho party, tak každej něco donesl - a víte, co donesla ona? Dvě kila jablek od nich ze zahrady!

Už dlouho mě štvala, ale vždycky mě to zas nějak přešlo, byla s ní docela sranda, věděla spoustu drbů, dobře se s ní kecalo. Až jednou mě nahrábla naprosto totálně. Půjčila si ode mě na ples moje nejlepší šaty. Já nechtěla, měla jsem zlý tušení, ale hučela do mě tak dlouho, až mě uhučela. Pár dnů po plesu jí volám, kdy donese šaty. To už jsem věděla, že mi je sama od sebe nevrátí, to už jsem znala. A ona že pozítří a že jindy a že má moc práce... Takhle jsem ji uháněla asi čtrnáct dní. Pak už mi přestala brát telefony, tak jsem jí nechala hrozně sprostej vzkaz a pohrozila, že to nahlásím na policii jako krádež.

Druhej den jsem šaty našla v tašce za dveřma. Totálně zničený - propálený od cigára. Ta k... a neměla ani tolik slušnosti, aby se mi omluvila, o zaplacení škody ani nemluvím!!! Od tý doby jsem ji neviděla ani neslyšela, ani se o to nesnažím. A ona moc dobře ví, proč mi nejde na oči!
Od tý doby si dávám moc velkej pozor, na koho jsem hodná. A hlídám si, aby ze mě někdo nedělal - pardon - vola.
Ája


Joj, tak to je hustá historie! Kdoví, koho ta vaše „kamarádka" využívá teď. Děkujeme za drsný příběh přímo ze života.