Hrůzyplný příspěvek zaslala k dnešnímu tématu čtenářka Blanca. Měla tak živý sen, že se z něj nemohla probudit. Ten sen byste rozhodně nechtěly...

Pojďte se bát s příspěvkem čtenářky s nickem Blanca...


Přeji krásný, i když mlhavý, den všem tady na Ženě-in. Sny se mi občas zdají, někdy hezčí, někdy horší, asi jako každému z nás. Ale mám dva, na které jen tak nezapomenu. Jeden opravdu děsivý a jeden, který se pak opravdu vyplnil, i když na úplný závěr toho snu naštěstí ve skutečnosti nedošlo....
Začnu s tím, který se vyplnil. Před několika lety, nějakou dobu po rozvodu, mi začal nadbíhat jeden kolega z práce, byli jsme spolu asi rok a půl, ale vyklubal se z něho chorobný žárlivec a já toho měla po tom roce a půl už plné zuby a raději vztah ukončila. Jenže dotyčný se s tím nemohl smířit a ještě asi půl roku po rozchodu mi pořád pronásledoval, chodil mi naproti do práce (pracovali jsme sice v jedné firmě, ale každý na jiném pracovišti i adrese), na autobus, volal, psal SMSky, doporučoval mi psychologa, vyhrožoval, že si podřeže žíly a podobně. Dnes by se to nazývalo stalking. Po přibližně dvou měsících po rozchodu jsem, jako každý rok, měla jet dělat inventury do skladu. Na stejné adrese, i když ne ve skladu, pracoval onen zmíněný. Nebudu popisovat, že jsem z toho měla celkem obavy. Pár dní před inventurami se mi zdál sen, že za mnou přišel do skladu, tam nikdo nebyl, jen já mezi regály, úplně sama. On přišel, nejdřív mi přemlouval, ať se k němu vrátím, já nepovolila, on pořád naléhal, zatlačoval mi pomalu ke zdi, a když po nějaké chvíli neuspěl, začal se chovat surově, až mi jich i pár vrazil. V tom jsem se probudila, vyděšená a zpocená. Byl to hodně živý sen a navíc za pár dní ty inventury. Šla jsem na ně se strachem. Celou dobu se držela mezi ostatními, jen abych nezůstávala ani chvíli sama. Hlavou se mi pořád honil ten sen. On tam za mnou chodil, pořád dolézal....až se opravdu stalo, že jsem tam jednu chvíli zůstala sama.....on ke mně jde, přesně jak v tom snu, přemlouvá....no, na nic jsem nečekala, oběhla regál a pelášila do kanceláře k ostatním. Ano, prostě jsem zbaběle uprchla :-) Jestli by se sen vyplnil až do konce nevím, ale riskovat jsem to tedy rozhodně nechtěla, zas taková hrdinka vážně nejsem.
A druhý sen.....byl strašný, děsivý, ďábelský....jen nevím, jestli se mi ho tak ďábelsky podaří popsat, ale když si na něho ještě dnes vzpomenu, běhá mi mráz po zádech. Vlastně ani nevím jak začít, skoro to ani jako sen nevypadalo, ale kdo ví.....jednou k ránu, už se pomaličku rozednívalo jsem se chtěla probudit, ale nešlo to, něco nebo někdo mi něco našeptával takovým hrubým, jakoby ďábelským hlasem, nerozuměla jsem slovům, ale něco, nějaká síla nebo nevím co, mi pořád tlačila hlavu do polštáře, bránila mi otevřít oči, i když jsem se tak moc snažila tomu uniknout, nešlo to. Hrozně jsem se bála, ale pořád se nemohla probudit, nemohla otevřít oči, nemohla se pohnout a do toho pořád ten hlas.....nakonec jsem zvítězila, probrala se, ale byl to strašně těžký a vyčerpávající boj, dalo by se říct....už jsem toho rána neusnula, měla jsem šílený strach, že se to bude opakovat. Brrrrrrrrrr!!!

Blanca

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 20. 11. 2012: Noční můry

  • Trpíte nočními můrami?
  • Jaká byla ta vaše nejhorší?
  • Přichází vaše noční můry zcela nečekaně, nebo se vám zdají pravidelně při nějaké příležitosti?
  • Už se nějaká vaše noční můra splnila i v reálu?

Své příběhy mi posílejte do redakční e-mailové schránky (viz níže), a to nejpozději 20. 11. 2012 do 15.00 hodin. Za příspěvek můžete získat dvě zajímavé a tajemné knížky. První z nich je Černá kniha církve od Micheala Hebeise (Knižní klub) a druhá Dänikenův Prorok minulosti (Knižní klub). Abyste ale měla šanci na získání tohoto pěkného dárku, musí být váš příspěvek dlouhý alespoň jako tento odstavec textu.

knihakniha

 

 

Reklama