Téma tchyně je věčné a nevyčerpatelné. Většinou se na ně díváme očima snach. Ale zamyslely jsme se někdy nad tím, jak nás vidí ony? Jsme ty nesnesitelní baby, co stále kritizují, nebo na nás nedají dopustit? Přečtěte si příspěvek naší čtenářky Danuše a zkuste se zamyslet.

Milé ženy, je to rok, co se naše firma přestěhovala a já získala mnoho nových kolegů a kolegyň.

Postupně se tak utvořily vztahy pevné a dobré či jen tak na kolegiální úrovni. Jeden takový dobrý, pevný a velice kamarádský vztah mám s jednou mladou kolegyní. Respektive mladší než já.

 Se svým mužem mají perfektní vztah a jedinou vadou na kráse je prý její tchyně.

Často si v kanceláři stěžuje, čím ji vytočila, co řekla na její adresu a začíná být zoufalá.

(Když k ní např jdou na oběd, naráží na její oblečení, nebo jejich syn mlaskne nebo usrkne pití a už má poznámky na výchovu, u nich kritizuje její vkus nebo připravené jídlo, její účes, rtěnku atd..)

 Já sama jsem dvojnásobná tchýně a donutilo mě to pořádně se zamyslet, jestli jsem vůči mladým v pohodě a jestli taky jim nějak neotravuji život.

Víte, co se říká-tchýně a uzený, nejlepší jsou studený. 

Je fakt, že i já si vzpomněla, kolikrát jsem u nich byla, když rekonstruovali byt, a já jim radila, co by bylo hezké a co by se mi líbilo.

 Nebo jsem snaše radila s výběrem oblečení pro děti. A má paměť si dokonce vybavila i scénu, kdy jsem říkala snaše, když v létě nosila sukně, které já nikdy nenosila, že bych si to na sebe nikdy nevzala a později se mi doneslo, že ji to hrozně vadilo, že jsem o ní toto řekla. Že je to jen její věc, co si obléká a mně je po tom prd.

 A má pravdu. Možná by pomohlo, kdyby mi to řekla rovnou. A to jsem poradila i kolegyni. Říct své tchyni natvrdo, že všechno, co dělá a nosí je jen její věc a jí je do toho prd.

 Říkala, že nechce dělat rozbroje v rodině a kor být na kordy s tchýní.

Moji kamarádku tchyně kdysi tak otrávila řečmi a pomluvami, že ji naprosto vyškrtla ze života a dokonce k nim odmítala chodit na Vánoce i oslavu narozenin.

Ani se jí nedivím. Když ji pomlouvala, že běhá za chlapama a přitom seděla doma jak puťka, to by mě taky naštvalo slušně řečeno.

 A co vy, ženy-in, jaké vy máte tchyně, a jaké s nimi máte zážitky?

Danuše

Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven
Ilustrační foto: Žena-in

Milá Danuše, díky za zajímavé téma. Pojďme se na sebe podívat očima snach. Jaké jsme (nebo budeme) tchyně? Kecáme mladým do života, nebo je necháváme žít? Co myslíte? Napište nám svůj názor pod tento příspěvek

Reklama