Se čtenářskými příspěvky nezačínáme dnes příliš zvesela. Jestli nevíte, co je to dilatace urety, tak jde o rozšiřování močové trubice. Provádí se při plném vědomí a bez znecitlivění - vážne lahůdka...

Svou zkušenost s rozšiřováním močové trubce zaslala čtenářka Kopretina 3. Je to opravdu síla! Děkuji čtenářce za odvahu, tuhle hrůzu popsat!


Téma léčebných procedur není moc veselé, ale protože jsem známý hypochondr, nedá mi to, abych se k němu nevyjádřila.

Nejhorší a nejbolestivější léčba, kterou jsem podstoupila opakovaně, souvisela s mými opakovanými záněty močových cest, které jsem prodělala opakovaně v rozmezí 15. až. 16. roku. Co 14 dnů jsem měla potíže, kdo to zná, ví, jak je to nepříjemné, chodit neustále na záchod, vymočit jen minimum s bolestivým řezáním a pálením, které je navíc rozšířeno v celém podbřišku.

 Součástí léčby bylo pití urologického čaje. Ze všech bylinných čajů, které jsem kdy pila, mi přijde tento urologický jednoznačným vítězem na stupnici hnusu. To ale ještě nebylo to nejhorší, co ve mě v souvislosti s tímto onemocněním potkalo. Jelikož jsem záněty močových cest a močového měchýře trpěla opakovaně, byla jsem poslána do nemocnice na týdenní vyšetřovací procedury. Neustále mi v mých 16 letech zkoumali močové a pohlavní ústrojí, prošla jsem různými nepříjemnými vyšetřeními. Nakonec se však přišlo na příčinu mých opakovaných potíží. Zjistili mi, že mám v močovém měchýři chronický zánět nějakého trojúhelníku (Nevím už přesně, jak se to jmenovalo, znalé čtenářky mě určitě rádi opraví na správný název). Tento zánět se léčil půlroční léčbou braní antibiotik. To ještě nebylo tak hrozné.  Další příčinou mého trápení byla zúžená močová trubice. Tento fyziologický jev se léčí takzvanou dilatací uretry, což je česky: rozšiřování močové trubice. Takže to pro mě znamenalo jezdit zpočátku každý měsíc na toto rozšiřování, které se provádělo tak, že se bez jakéhokoliv umrtvení vsune do močové trubile želená tyčka vy bezmocně ležíte v bolestech a čekáte, až uplyne 15, 20 minut a přijdou Vám ji vyjmout. Pak Vás ještě celý den pálí při močení. Teprve druhý den si oddechnete, že to máte za sebou. Po půl roce už jsem jezdila jen jednou za tři měsíce, následně za půl roku a od svých 19 let už naštěstí na tuto proceduru nejezdím. Přiznám se, že už si nepamatuji, jestli už jsem mohla přestat jezdit nebo jestli jsem se bez dozoru rodičů na to prostě vykašlala. Vím, že existují jistě mnohem hroší léčebné procedury jako je chemoterapie nebo dialýza, ale pro mě to bylo opravdu bolestivé a dodnes na to nerada vzpomínám.

Kdybych měla vzpomenout na nejhorší fyzickou bolest, co do délky a hloubky, tak by to nebyl porod, jak s oblibou ženy uvádějí, ale mimoděložní těhotenství. Porod bolí, ale mimoděložní těhotenství, když už máte krev v dutině břišní je horší. Nemůžete se nadechnout a bolestí až omdlíte a u porodu jsem tedy rozhodně neomdlela. Nikomu bych to nepřála. Horší však byla ještě pak bolest psychická, která přišla vzápětí. Naštěstí jsem to však přežila a následné těhotenství už bylo v pořádku.

Kopretina3

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 15. 2. 2013: Léčivé fujtajbly

  • Znáte (a používáte) nějaký léčivý „fujtajbl“?
  • Jakou nepříjemnou, odpornou, nebo dokonce bolestivou léčebnou procedurou jste prošla?

Na téma o léčivých fujtajblech a nepříjemných léčbách pište své příspěvky formou zážitků a zkušeností na e-mailovou adresu redakce (viz níže), a to nejpozději do 15. 2. 2013, 15.00 hodin. Vaše příspěvky ať jsou dlouhé alespoň jako tento odstavec textu. Po skončení tématu se dozvíte, kterou z přispěvatelek odměníme pěkným dárkem: meruňkovým a třešňovým šamponem GARNIER KIDS.

garnier

Reklama