Rodina

Nechtějí vaše děti jíst?

eat

Nutriční terapeutky se v Poradenském centru Výživa dětí setkávají s celou řadou situací a problémů spojených s více či méně vhodným stravováním dětí a také s jeho nejrůznějšími důsledky. Nejčastěji diskutovanou situací je nadváha, následuje odmítání jídla. Jíst odmítají děti každého věku, nejčastěji předškoláci, výjimkou však nejsou ani děti jedenácti- nebo dvanáctileté, které jedí pouze pečivo, suché těstoviny a brambory a z ovoce třeba jen banány. Podle stesků rodičů dětem nabízené jídlo nechutná a raději budou celý den o hladu, než aby ho snědly. Alespoň že jsou ochotné sníst ty sladkosti. Ačkoli rodiče dětem často vyhoví a raději jim nabídnou sladkost, aby snědly alespoň něco, obávají se, aby jim nechyběly nějaké důležité látky a aby nebyly podvyživené.

Když dítě nejí

Pokud v rodině nastane situace, že potomek nejí, měli by rodiče v první řadě zachovat klid a nadhled. Uvědomit si, že děti jsou ve výběru jídel spíše konzervativní, nemají rády nové věci, a než přijdou novému jídlu na chuť, potřebují jej ochutnat až 10x! Nátlak, vyhrožování, nebo dokonce fyzické násilí také nepomohou, spíše naopak – dítě má jídlo spojené s nepříjemnými prožitky a situace se ještě zhoršuje. Základní podmínkou, pokud dítě odmítá jíst, je tedy TRPĚLIVOST. Rodiče by se dále měli vyhnout některým sice zažitým, ale taktéž chybným postupům. Není dobré:

·         nutit dítě sníst vše, co má na talíři

·         nabízet dítěti úplatky za to, že sní alespoň kousek (po čase by se situace mohla obrátit – „já to teda sním, ale ty mi dej…“)

·         nabízet náhradu, dítě si zaručeně vybere to, co mu chutná, a jídelníček se časem ještě zúží

·         podávat dítěti drobnosti (bonbony, sušenky atp.) mezi jídly

·         používat přednášky na zdravotní („když to nebudeš jíst, budeš nemocný“) a sociální („co by za to daly děti v Africe“) témata

·         nezkoušet ani „za tatínka, za maminku“

Vhodné naopak je vzít děti na návštěvu do kolektivu nebo rodiny se stejně starými dětmi, které problémy s jídlem nemají a kde panují vhodné stravovací návyky, a zúčastnit se s nimi stolování. Při vybíravosti pomáhají také jednoduché „fígle“ a drobné „lži“, například „to není ryba, ale losos“, „to není maso, ale sekaná“ atd. Známým, byť o něco tvrdším postupem, je nechat dítě „vyhladovět“. Žádné zdravé dítě ale nebude o hladu dobrovolně a z vlastního přesvědčení, a tak by se rodiče neměli obávat, že právě jejich dítě takový den nepřežije. Postup je velice jednoduchý, vyžaduje ale od rodičů notnou dávku trpělivosti, asertivity a důslednosti:

·         k snídani dostane dítě to, co by normálně na snídani dostalo

·         dostane časový prostor – například 15–20 minut, po které si může s jídlem dělat takřka cokoli

·         pokud svou porci nedojí, rodiče mu jídlo seberou, avšak bez zbytečných komentářů a výčitek

·         nic dalšího v podobě sladkých drobností nedostane ani v případě intenzivního dožadování se

·         dalším jídlem bude až svačina, na kterou nedostane zbytek snídaně, ale to, co by běžně ke svačině dostalo

·         tak pokračuje celý den. Pokud dítě skutečně nic nesní, bude několik dalších dní pokračovat tak, jak bylo zvyklé, a po například 10 dnech přijde na řadu opět den s „přísnějším“ režimem.

Jak děti naučit jíst

eatingV době jídla je třeba dát dítěti jistou míru svobody. To, že si s jídlem na talíři hraje, sahá na něj rukama či jej rozděluje na hromádky atd., ještě nemusí znamenat, že nic nesní. Jen potřebuje na seznámení s pokrmem více času. Není nutné veškeré pokusy o zařazení něčeho nového nebo zdravého do jídelníčku dítěte vzdát hned po prvním neúspěchu. Na poprvé stačí jen málo. Navíc, když dítě uvidí, že jej nikdo k ničemu nenutí, nebude se bát zkoušet dále.

Pokud rodiče chtějí, aby se jejich dítě stravovalo zdravě, měli by se tak jednak stravovat také, měli by ale také mít sami představu o zásadách zdravé výživy dětí. Kromě pravidelnosti (tzn. snídaně, svačina, oběd, svačina, večeře), kdy dítě učíme jíst pomocí „jídelních rituálů“, jsou to také pravidla týkající se výběru a četnosti konzumace jednotlivých potravin.

Snídaně je pro organismus velice důležitá, neboť jej pomáhá nastartovat pro celý nadcházející den. Pro děti je ale velice důležitá i svačina, která dodá energii pro výkon ve škole či školce. Zoufat nemusejí ani rodiče, kteří nemají čas svačinu sami připravovat, v současnosti je totiž možné zakoupit zdravou svačinu i v některých školních automatech (více na www.happysnack.cz). Během dopoledne by měly děti přijmout přibližně polovinu energie a oběd tuto první polovinu završuje. Ten, který nabízí dětem školní jídelna, je většinou zcela vyhovující, i když některé děti mají tendenci tvrdit opak. Do dětského jídelníčku patří i odpolední svačina, která už ovšem může být lehčí. Večeře je pak posledním jídlem dne a její podoba záleží na tom složení celodenního jídelníčku.

Základem jídelníčku dětí by mělo být pečivo (pro děti starší cca 10 let celozrnné), 2-3x denně by také děti měly jíst mléčné výrobky. Přednost mají mléčné výrobky polotučné (jogurty do 3 % tuku, čerstvé sýry a nepřesolené sýry s obsahem do 45 % tuku v sušině), nevhodné jsou ale tavené sýry a sýry velmi slané (napříkad jadel).

Protože děti potřebují kvalitní bílkoviny, měly by jíst také maso, především libové kuřecí, telecí i vepřové, a alespoň 1x týdně by se na jejich talíři měly objevit ryby. Ty totiž obsahují nejen snadno stravitelné bílkoviny a jód (u mořských ryb a plodů), ale jejich tuk také obsahuje nezbytné mastné kyseliny omega-3, které jsou nezbytné pro zdravý růst a vývoj dětí. Ty jsou obsaženy také v rostlinných olejích a tucích z těchto olejů vyrobených, tzv. margarínech (například Rama nebo Flora). Z celkového příjmu tuků by měly ty rostlinné tvořit celé 2/3. Na živočišné tak zbývá jen 1/3 včech tuků, přičemž ale musíme počítat i s těmi obsaženými v potravinách (mase, mléce, mléčných výrobcích, vejcích).

K čemu vede nesprávná strava

eatingDítě, které ze svého jídelníčku většinu potravin vylučuje, přijímá jen velmi jednostrannou stravu, a bude tedy pravděpodobně po čase trpět nedostatkem nebo nadbytkem některých živin, minerálních látek či vitaminů. Nadbytek se pak nejčastěji týká jednoduchých sacharidů a nevhodných nasycených tuků, které děti přijímají v podobě sladkostí a slazených limonád. To je příčinou zvýšené kazivosti zubů a samozřejmě nežádoucího vzrůstu tělesné hmotnosti. Negativně může být ovlivněna také hladina cholesterolu a tuků v krvi, zejména díky nadměrnému příjmu tučných pokrmů (smažených jídel, jídel z nabídky nejrůznějších fast foodů či stánků). Nedostatek je v takovém případě obvyklý např. u bílkovin nebo kvalitních rostlinných tuků, které jsou zdrojem esenciálních aminokyselin, resp. esenciálních mastných kyselin. (Esenciální látky si tělo nedovede samo vytvořit a musí je proto přijímat s potravou.) V důsledku nedostatku esenciálních aminokyselin může dojít k např. poruchám ve vývoji pohybového aparátu, v důsledku nedostatku esenciálních mastných kyselin zase k problémům s vývojem některých orgánů.

Je důležité si také uvědomit, že některé látky potřebují „nosiče“ proto, aby se mohly v organizmu efektivně šířit. Např. železo, které je obsaženo v mase a luštěninách, potřebuje pro svou efektivní distribuci (nejen) po dětském těle dostatek vitaminu C, jehož zdrojem je mnoho druhů ovoce a zeleniny. Strava má tedy být, jak bylo mnohokrát opakováno, pestrá! Bylo také prokázáno, že vhodný vzájemný poměr jednotlivých živin (tedy cukrů, tuků,
bílkovin) napomáhá jejich vstřebávání, a u dětí dokonce snižuje nemocnost. Např. u dětí trpících epilepsií může ovlivnit počet a frekvenci epileptických záchvatů, nebo obecně snižuje náchylnost k respiračním onemocněním.

Závěr

Dětským lékařům si rodiče nejčastěji stěžují, že dítě málo jí, nebo si donekonečna vybírá, mění své chutě apod. Nejlepší radou je zachovat si chladnou hlavu a kromě výše doporučených postupů vzít nezvedeného potomka do kolektivu nebo např. do restaurace. Děti odkoukají, že jiným chutná, a možná u toho i pochytí nějaké základy slušného stolování. Pakliže rodiče nepraktikovali popsané metody odmala, nemusí podléhat zoufalství. Začít lze kdykoli – lépe později než nikdy. Navíc – jestliže lékař potvrdí, že je dítě zdravé a roste normálně, přestaňte se neustále zabývat množstvím jídla, které dítě pozře, a soustřeďte se spíš na jeho radost z jídla. Problémy se dají rychle do pořádku. Kolik toho má dítě sníst, to musí rodičům ukázat ono samo. Ti se pak mají řídit jeho potřebou, a ne svými představami.

Rituál jídla by měl být zkrátka alespoň částečně záležitostí příjemnou, tzn. pokud možno bez plačícího dítěte a matky na pokraji zhroucení. Je proto vhodné zvážit nutnost všech příkazů, zákazů a nařízení a učit děti správným výživovým návykům nenápadně, nenásilnou formou. Jak říká staré latinské přísloví „Verba movent, exempla trahunt“ neboli „Slova povzbuzují, příklady táhnou."

   
21.09.2009 - Děti - autor: odborný článek

Komentáře:

  1. avatar
    [4] Vivian [*]

    Co já bych za to dala, kdybych někdy nechtěla jíst :-D

    superkarma: 0 21.09.2009, 23:47:10
  2. avatar
    [3] ToraToraTora [*]

    Když už označujete komerční články, nemohly by mít nějakou značku i recykláty...neklikala bych na ně!

    superkarma: 0 21.09.2009, 12:56:04
  3. avatar
    [2] Suzanne [*]

    Opakování - matka moudrostiSml57

    superkarma: 0 21.09.2009, 11:23:26
  4. avatar
    [1] Eva_CZ [*]

    zase

    superkarma: 0 21.09.2009, 00:17:53

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme