Rodina

Nechci vidět svoje děti plakat

Má snad Bůh raději ty, které nám bere mladé? Ale proč by to dělal? Ne, nechci se rouhat, ani nechci házet vinu na Boha, je to jen důsledek mých silných emocí, které se mnou cloumají už bezmála čtrnáct dní. Čtrnáct dní, ve kterých vídám své, byť už dospělé, děti potají v koutku plakat. A já nechci vidět svoje děti plakat!

kid

7. 7. 2011- datum, které věštilo svou přítomností dvojité štěstí. Tentokrát však jako by si chtěl osud po dlouhé době zase krutě pohrát, vyvěštil dvojité neštěstí. Vlastně trojité... a tím to ještě nekončí.

Tři mladí lidé ve věku mých dětí, tři jejich kamarádi, jednoho z nich dokonce vozili v porodnici stejně s mým synkem mně a jeho mamince ke kojení. Tři kluci, které jsem znala od narození. Chodili společně s mými dětmi do školky, do školy, hrávali si na pískovišti, znala jsem jejich rodiče, hlavně pak maminky.

S ohledem na tragickou událost nebudu uvádět konkrétní jména, snad jen, že onoho dvousedmičkového rána informovaly zpravodajské deníky: „Ke tragické automobilové nehodě došlo kolem čtvrté hodiny ranní v jihomoravském kraji, kdy vozidlo po nárazu se srnou dostalo smyk a sjelo do příkopu. Pětadvacetiletý spolujezdec nehodu nepřežil, další mladík zůstal ochrnutý, třetí, stejně starý, který vozidlo řídil, leží v nemocnici se středně těžkým zraněním.“


„Mami, v tom autě jsem měla jet s něma, ale bylo by nás už pět, a to jsme nechtěli,“ řekne mi má dcera, která byla tou dobou s námi na Moravě na chalupě, v místě, odkud všichni pocházíme a kde se ona tragédie udála. Polilo mě horko, udělalo se mi mdlo. Pak se dcerka rozpláče a volá svému bratrovi, tedy mému synovi, co se stalo jejich společným kamarádům.

Tři mladí kluci, tři životy, které během setiny sekundy dostaly úplně jiný směr. Tragédie, která obrátí zcela naruby také životy jejich rodičů, příbuzných, ale i jejich sousedů a známých. Na malém městě se taková událost řeší dvakrát víc než ve velkém. Lidé se rozdělí na dva tábory. Kdo je viník? Kdo poškozený? Jak je rodičům, kteří přišli o syna? Neexistuje přece nic horšího v lidském životě než přijít o dítě. Jak je rodičům, jejichž syn už nebude chodit?

A jak je rodičům, jejichž syn bez vážnějších následků přežil, ale právě on řídil? Budou si na ně ukazovat prstem? Nechtěla bych být na místě ani jednoho z nich.

Možná jeli kluci příliš rychle, byli čtyři hodiny ráno, možná měli něco v krvi, nechci je omlouvat, ale nechci ani soudit. Nikdo nevíme, co všechno tragedii předcházelo, co se v autě událo. Jako jedna z příčin se uvádí nekušenost řidiče. Hoď kamenem, kdo jsi bez viny. Nehodí nikdo. Draze zaplacená zkušenost. Byli to už dospělí lidé, vlastně dospělí muži, ale v mých očích jsou to stále kluci, které jsem znala od dětství. Kamarádi mých dětí.

Epilog

... v tom autě měla sedět i má dcerka, já věřím, že musí existovat „něco“, co ji i jejího přítele nakonec do toho auta neposadilo. Stále vidím pohřeb jejich kamaráda, mám před očima neskutečnou bolest rodičů. Všech zúčastněných rodičů. Vidím stát nad hrobem řadu známých tváří, vidím plakat své, byť už dospělé, děti. Já nechci vidět svoje děti plakat, ale alespoň žijí...

andel

 

   
20.07.2011 - Rodina - autor: Alexandra Stušková

Komentáře:

  1. avatar
    [17] nugyna [*]

    něco podobného jsem si zažila já. Taky jsem měla jet a zrovna mě rodiče nepustili. Asi mám toho anděla strážného. Ale bohužel po návratu zpět z diskotéky 2 z mých kamarádů zemřeli. Ten co řídil a ta, co seděla na klíně spolujezdci vepředu.Spolujezdce tím zachránia. Potkávám její maminku denně u nás v malé vesnici a až teď po 12 letech jsem měla tu odvahu s ní promluvit.A to proto, že se jí narodil vnouček jejího syna.Tak jsem jí pogratulovala. Kondolovat jsem jí nepřišla, i když bych měla. V tomhle jsem srab.

    superkarma: 0 20.02.2012, 13:14:11
  2. [16] magic11 [*]

    Taky se mi syn vyboural namotorce, už to bude rok, přežil zázrakem, nic se mu nestalo, ale podle všech svědků už tady neměl rok být. Snad toho využije a už nikdy nás nedostane do situace, kdy vidíme motorku a je nám zle a máme slzy v očích.

    superkarma: 1 20.02.2012, 12:03:51
  3. avatar
    [15] Suzanne [*]

    átéčko — #12 Sml79Sml15

    superkarma: 0 08.08.2011, 11:31:54
  4. [14] Klára Křížová [*]

    átéčko — #12 To je hrozný.... ty motorky jsou bohužel rizikem, každý střet bolí nebo přivodí zranění ... kombinéza to nezachrání, ani helma Sml13

    superkarma: 0 20.07.2011, 14:04:47
  5. avatar
    [13] dasal [*]

    átéčko — #10  Hm, je to on. To je mi líto.

    superkarma: 0 20.07.2011, 12:54:46
  6. avatar
    [12] átéčko [*]

    dasal — #11 Ano o něm. U nás dělali vše možné. Teď naposled, týden před tou osudnou havárkou nám dělal vodu. Pili jsme spolu každý den kávu a až poslední den  mi řekl, že nesladí,ale nevadí, že mu připomínám jeho zemřelou mamku, tak že to vypije rád. Seznámil mého syna se svou švagrovou, se kterou teď syn chodí.

    Brečím, pokaždé když si vzpomenu na jeho smích a na to čekání v nemocnici.

    Lidi řekli, no jo, motorkář! Ale jeho vinou se to neštěstí nestalo. Nedali mu přednost z vedlejší...

    Byl to skvělý kluk. Dobře dělal svou práci, miloval svou ženu a byl to skvělý kamarád.

    1. na komentář reaguje Klára Křížová — #14
    2. na komentář reaguje Suzanne — #15
    superkarma: 0 20.07.2011, 12:46:47
  7. avatar
    [11] dasal [*]

    átéčko — #9 asi před 6 lety nám v domě dělali topení a vodu, dobře dělali, i byli fajn

    O něm píšeš?

    1. na komentář reaguje átéčko — #12
    superkarma: 0 20.07.2011, 12:40:38
  8. avatar
    [10] átéčko [*]

    dasal — #8 http://www.strelci.estranky.cz/fotoalbum/roman-pohreb/

    1. na komentář reaguje dasal — #13
    superkarma: 0 20.07.2011, 12:35:13
  9. avatar
    [9] átéčko [*]

    dasal — #8 Ano, znáš ho?

    1. na komentář reaguje dasal — #11
    superkarma: 0 20.07.2011, 12:24:18
  10. avatar
    [8] dasal [*]

    átéčko — #7 ten kluk na fotce ... dělal instalatéra?

    1. na komentář reaguje átéčko — #9
    2. na komentář reaguje átéčko — #10
    superkarma: 0 20.07.2011, 12:12:16
  11. avatar
    [7] átéčko [*]

    Já jsem viděla svého syna plakat, když nám lékař po operaci jeho kamaráda sděloval, že stav je kritický, s devastujícím zraněním mozku nešlo mnoho dělat. Plakal syn jeho dívka i já. Objímala jsem je oba a plakala s nimi.

    Byl to tak silný a bolestný pocit, že jej nepřeji žádné matce na světě!

    1. na komentář reaguje dasal — #8
    superkarma: 0 20.07.2011, 11:06:08
  12. avatar
    [6] rusalka2008 [*]

    brr, ani pomyslet... denně říkám mým dětem, kterým bude 15 let, že nesmí riskovat, že to za to nestojí... zkrátka - nepouštím je ani na lom se koupat, jedině na hlídané koupaliště, stačilo mi včera, co jsem viděla ve zprávách - pes na lomu utopil ženu v mém věku... Sml15 

    superkarma: 0 20.07.2011, 09:59:53
  13. avatar
    [5] catcat [*]

    Rikina — #1 přesně tak to cítím i já

    superkarma: 0 20.07.2011, 09:43:09
  14. [4] Agartha [*]

    Alexandro, věřte tomu, že to "něco" existuje, vím o čem mluvím...

    Z takových příběhů mrazí, napsala jste to s citem a od srdce, ale příště radši něco veselejšího Sml57

    beautiful day

    superkarma: 0 20.07.2011, 09:31:23
  15. avatar
    [3] Barbucháč [*]

    jj, je jich přílišSml22 Moje spolužačka, jedináček bez rodičů (vyrůstala od 8 let v dětském domově) přišla o syna (5 let), manžela a jeho rodiče při jedné jediné hloupé autonehodě. Zůstala tak opět úplně sama, manžel byl také jedináček. Sesypala se a už se z toho neprobrala, je už 12 let v ústavu a nikoho nepoznává.

    Nejsou to ale je autonehody. U kolegyně v paneláku vyskočila minulý týden 17-ti letá holčina ze sedmého patra, z nešťastné lásky...Sml15 Sice přežila, ale prognózu má velmi nejistou.

    Brr, radši na to ani nemyslet.

    superkarma: 0 20.07.2011, 09:21:44
  16. avatar
    [2] ToraToraTora [*]

    Nejhorší je, že tehle příběhů je příliš. Ségřin spolužák se zabil v autě, když se vraceli s diskotéky, bylo jich tam asi pět, většinou přežili se zraněními. Moje spolužačka se zabila rok po maturitě, když se vraceli ze zábavy, smetlo je auto z protisměru. Bylo jí dvacet, jedináček. Sml80

    superkarma: 0 20.07.2011, 08:49:48
  17. [1] Rikina [*]

    Velmi ráda bych viděla své dítě plakat. Velmi ráda bych viděla své dítě dělat cokoli... i kdyby třeba nemohl chodit... velmi přesně vím, jak je rodičům, kteří přišli o syna. A takovéhle články to nezlepšují. No, nenapadlo mě včas přestat číst, moje chyba. Nemám tady strašit v tuhle hodinu. Sml80

    1. na komentář reaguje catcat — #5
    superkarma: 0 20.07.2011, 01:28:18

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme