Dobrý den,

 

já mám takové trápení. Chceme se s přítelem vzít, už jsme to i oficiálně oznámili oběma rodinám. Jakmile jsme to řekli i přítelovým rodičům, začala Ríšova maminka ihned snít... a až tě, holka, povede z kostela, budeš jak andílek, a s tou vlečkou, nebude krásnější nevěsty. Řekli jsme jí, že svatbu v kostele neplánujeme, stačí nám na radnici, potvrzená úřadem. Nato budoucí tchyně spráskla rukama a začala lamentovat, že to teda ne, že by měli ve městě ostudu, že se řádné manželství uzavírá v kostele. Pravda, já jsem z velkého krajského města, manželovi rodiče z menšího okresního. Ve velkých městech se lidé tak nemíchají do života těch druhých, proto mne nenapadlo, že Ríšova maminka toho „nenechá“.

 

„Už jsem objednala zpěváčky na kúr,“ oznámila mi nedávno telefonem budoucí tchyně. Předtím nám oznámila, že svatební hostina bude u nich v baráku, že pan farář už o nás ví a že chce se mnou hovořit. Byla jsem a jsem na ni slušná, ale už mi tím vážně leze na nervy. Slušně jsem jí odvětila, že zpěváčky nebudeme potřebovat, protože svatbu v kostele mít nebudeme. Jako kdyby mne nevnímala, jen mi odvětila, že bez andělských hlásků by to nebylo ono a že to už předjednala s učitelkou z místní lidušky. Jindy jsme jim s Ríšou řekli, že si přejeme svatební hostinu v restauraci – jednak proto, že to je naše přání, a jednak taky z toho důvodu, že chceme, aby si máti i tchán svatební veselí užili a ne jen lítali okolo hostů. Navíc hostinu chceme jen pro nejbližší příbuzné, oslavu nechť si klidně u nich na zahradě udělají. Ríša je relativně v pohodě, teda vlastně je v pohodě, říká – nech máti, takový matky asi bývají, ne? A to ještě nevím, jak se smíří s mými šaty, nebudou s vlečkou, budou s korzetem, bez ramínek, nebudou mít čistě bílou barvu, ale šampaň s bordó kytičkami kolem spodního lemu. Místo klasické kytice mám chuť nechat si udělat zvláštní „motanici“.

 

Jinak s Ríšovou mámou si rozumím, líbí se mi, že je taková přirozená, ráda se s ní rýpu v zemi okolo kytek, ráda s ní peču, protože ona je opravdu mistr. Taky za ta léta, co je navštěvuji,  je vidět, že se s budoucím tchánem stále milují. Brali se v kostele, ale to přeci neznamená, že to je jediná záruka šťastného manželství.

 

Já se prostě v kostele vdávat nechci, nechci nic předstírat.

 

Linda

Reklama