Vztahy

Nechci se vdávat! Šťastné manželství mých rodičů byla jenom iluze

Soudě podle toho, že každá červená knihovna, u které ženy zamáčknou nejednu slzu, končí svatbou, řeklo by se, že svatba je pro většinu z nás tím pomyslných snem. Tuto domněnku pak jen potvrzují různé svatební veletrhy a tematické časopisy, které jsou ve středu zájmu něžného pohlaví. Ale co když je to jinak?

Dnešní příběh nám vypráví Denisa (29 let), která o sobě říká, že je typická holka z vesnice. A všichni kolem ní čekají snad jen na jedno – až se vdá. Ona se však do této instituce příliš nehrne. Ne, nepolehla trendu, jenž se k nám připlížil patrně ze severských zemí jako Švédsko, nebo je zkrátka jen znakem „moderní“ doby. Denisa má své důvody.

svatba

Tady jsou:

Vyrůstala jsem v na první pohled harmonické rodině, vlastně jsem měla takové to dokonalé šťastné dětství. Nepamatuji si na žádné zásadní hádky, strach či jiné záludnosti, o kterých někdy u vína vyprávějí moje kamarádky.

To až v pubertě dostal v mých očích vztah rodičů zvláštní šrám, který mě asi poznamenal na celý život. Jak jsem dospívala v ženu, tíhla jsem samozřejmě k matce a všímala si více, co vše „obětovala“ pro to, abychom s bratrem vyrůstali v té krásné iluzi šťastné rodiny.

Otec byl zkrátka velicí hlavou rodiny, ale matka u nás nebyla tím pověstným krkem, co jí otáčí. Vzpomínám si, jak jsem ji kolikrát viděla tajně polykat slzy, nebo se zavírat v koupelně, abychom to my – děti – neviděly.

  • Většinu věcí mu odkývala, jen aby byl klid a nevznikl prostor pro hádku.

Čím víc jsem to pozorovala, tím víc jsem ho svým způsobem nenáviděla. A na mámu byla naštvaná. Však víte, jak člověk uvažuje, když je mu skoro osmnáct. Myslí si, že ví vše, že je dospělý, moudrý, nejchytřejší.

Tolikrát jsem se snažila matce říct, ať mu prostě řekne NE, ať si udělá život podle sebe, ale ona se pak jen rozbrečela a snažila se mi rádoby klidně říct, že to nemá cenu, že táta už je takovej a že to nemyslí s námi zle.

Jenže mě to štvalo. I takové maličkosti, jako že táta měl v našem malém domečku svou pracovnu, i když chodil do práce, ale máma, která šila lidem doma na zakázku, si potřebné věci musela vždy rozdělat v obýváku, a to ještě jen když otec nebyl doma, aby ho nerušil zvuk šicího stroje. Sama měla jen jednu skříň a knihy v krabici na půdě, zatímco otec ve své pracovně vlastnil knihovnu, do které nikdo nesměl chodit nebo si tam dát svou knihu. Prý je to jeho území. A co měla máma? Kuchyň?

Když jsem poznala svého nynějšího přítele, zeptala jsem se mámy, zda byl otec vždy takový, jak si ho pamatuji.

  • A ona – po pravdě – řekla, že do svatby ne.  

Ale pak se prý změnil. Hned po obřadu jí vzal všechny úspory, věno a udělal si z ní v podstatě služku. Těžko uvěřit, že spolu někdy trávili čas jako já nyní s přítelem. Ale viděla jsem fotky z jejich mládí – vypadají tak šťastně a zamilovaně. Co se stalo? Mám strach, že mě – po svatbě – potká totéž.

Tohle jsou myšlenky, které mi jdou hlavou, když je řeč o svatbě...

Přečtěte si také:

   
17.06.2015 - Příběhy - autor: Marcela Macáková

Komentáře:

  1. [13] Lyoness [*]

    kobližka — #9 hm... Tak to je tva dcera stastna...

    superkarma: 0 18.06.2015, 00:44:02
  2. [12] Keltka [*]

    Léthé — #2 souhlasím - každý to má takové, jaké si to udělá.

    superkarma: 0 17.06.2015, 23:00:09
  3. [11] Keltka [*]

    Manželství se právě rozpadá kvůli lidem, kteří si myslí, že nic neznamená - tohle by si měla milá slečna dát třeba do kuchyně nebo na noční stoleček za rámeček a přečíst si to každej den, aby věděla, co je zač.

    superkarma: 2 17.06.2015, 22:57:45
  4. [10] Keltka [*]

    Ježíš, to je neschopná holka, pardon, ale mě nadzvedává zase ze židle to, že na základě zkušenosti svých rodičů do toho prostě nejde-na jednu stranu to chápu, ale na druhou by se naopak měla snad vzepřít a říct si: "Já si to zařídím jinak, najdu si báječného manžela a budeme spolu šťastní navěky." A měla by ho urychleně hledat, než jí ujede vlak. A myslím si, že zavrhnout kvůli nějakému neúspěchu v manželství v rodině instituci manželství, která by měla setsakramentsky něco znamenat, je naprostý nesmysl. To, že se většina lidí dneska nebere a žije stylem "nevaž se, odvaž se..." - myslíte si, že jsou pak ti lidi šťastnější? Nemají už vůbec žádnou jistotu! Ani tu blbou, oni prostě do ničeho ani nejdou, protože jsou to malé děti, nezodpovědné, jako ta slečna-hra na oběť jí jde dobře. Měla by se ale z té role sebrat do role dospělé ženy - pokud chce mít dítě a partnera, tak by měla svůj postoj hodně rychle přehodnotit, jinak tím ještě partnery odradí - a mezi námi - moc slušných jich dneska není. Takže navrhla bych spíš psychoterapii a vyléčit si svoje vlastní strachy. A na řeči typu "kdy se vdáš" by se měla dívat pozitivně-třeba brzy, třeba je zrovna za rohem ten pravý. Panebože, tenhle článek mě skutečně rozparádil teda.

    Prej, že manželství je na nic...to je hovadina jako nikdy.

    superkarma: 1 17.06.2015, 22:56:45
  5. avatar
    [9] kobližka [*]

    Mě prostě jemně nadzvedá ze židle to ustálné tvrzení,že pokud je dívka (slečna,mladá žena) stále svobodná,všichni okolí ní čekají,kdy se vdá...KDO VŠICHNI??? Tohle je přece holý nesmysl Sml80 Já mám skoro třicetiletou dceru a v životě bych se jí nezeptala,kdy se bude vdávat.Natož nějaké okolí aby jí kladlo podobně pitomé otázky.

    1. na komentář reaguje Lyoness — #13
    superkarma: 0 17.06.2015, 16:52:49
  6. avatar
    [8] vladka321 [*]

    Léthé — #2 Halina má rozhodně pravdu - to sedlo Sml67 a ještě bych připomněla pořekadlo, čí přísloví "Aká matka, taká Katka" - toto platí i na chlapy, takže koukej, jaké jsou vztahy v rodině a podle toho vybírej. Pokud v rodině partnera má vedoucí úlohu otec, potom i partner podle tohoto modelu bude chtít svoji domácnost zařídit.

    superkarma: 1 17.06.2015, 16:46:12
  7. [7] martasko [*]

    Držím pěst, aby si slečna vybrala dobrého partnera. Já se svým mám 2 děti a dokud jsme spolu jen žili, vše bylo v pořádku. Po svatbě se to "nějak" změnilo. Plíživě a nenápadně ... Je pravda, že jsem se nepohodla s jeho rodiči a přestala k nim jezdit. Oni ho proti mě trošku štengrují a protože mají opravdu úzké pouto, tak je to neustálý boj. Rok po svatbě mám pocit, že jsem si brala někoho úplně jiného. A to jsme spolu předtím 6 let bydleli a vychovávali obě dcery ... A není to o tom, kdo doma zabere víc místa, ale spíš o přístupu k sobě navzájem a projevení si lásky a úcty. Sml16

    superkarma: 1 17.06.2015, 11:02:15
  8. avatar
    [6] enka1 [*]

    Léthé — #2Sml67

    superkarma: 0 17.06.2015, 08:57:53
  9. [5] bobani [*]

    je to sázka do loterie

    superkarma: 0 17.06.2015, 08:36:45
  10. avatar
    [4] Pentlička [*]

    Já si myslím, že v tomto není rozdíl mezi dlouhodobým vztahem "na psí knížku" a manželstvím. Člověk se nedokáže přetvařovat cleý život, vždycky vyleze na povrch jeho pravá povaha. A pokud si slečna s přítelem pořídí děti, bude s ním také spjatá, a to více než pouhou svatbou. Také by se jí těžko odcházelo, pokud by jí začal nevyhovovat. V té svatbě to opravdu není.

    superkarma: 1 17.06.2015, 08:34:38
  11. [3] cilani [*]

    Mně vždycky leze na nervy, jak se předkládá, že každá ženská musí sledovat sladkobolné kraviny, myslet jen na vdavky a řešit jen makeup a kávičkovat.

    Holce bych řekla jedno - ano, čeká ji to, pokud to dovolí.. Ona nemá povinnost dávat chlapovi přístup ke svým úsporám a dělat mu vola nebo služku.. Když ví, co nechce, může tomu zabránit. Ptala se matky, jestli s otcem spolu před svatbou žili, nebo se sestěhovali až po svatbě?

    superkarma: 0 17.06.2015, 08:26:17
  12. avatar
    [2] Léthé [*]

    Znám rodinu, kteří své děti milovali a věnovali se jim, přesto jeden z nich fetuje. Takže poučení, neměj děti. Pak jsou tu řidiči kteří jedou podle dopravních pravidel, nabourá do nich nějaký nepozorný, nebo opilí řidič a oni zemřou, v horším případě jsou doživotní invalidi. Ponaučení, nesedej za volant a choď všude pěšky. Taktéž letadla padají, nelítej.

    Bojíš se toho, abys neměla život jako měla tvoje matka. Ty nejsi tvoje matka a lidé se dovedou přetvařovat nanejvíš rok. Takže po roce bys již měla vědět, do čeho asi jdeš. Podle mě tvoje matka tuto možnost neměla, takže společné soužití započalo až po sňatku. A dál je ještě jedno opravdu pravdivé pořekadlo; jaké si to uděláš, takové to máš. Tvá matka si svoji podřízenou roli zvolila. Byla to její volba, tak jí to vyhovovaloSml80.

    A jak říká Halina Pawlovská; nepomlouvej otce matku, ze život jim děkuj spratkuSml31.

    1. na komentář reaguje enka1 — #6
    2. na komentář reaguje vladka321 — #8
    3. na komentář reaguje Keltka — #12
    superkarma: 12 17.06.2015, 08:21:41
  13. avatar
    [1] gerda [*]

    Možná by jí měl někdo říct, že všichni muži nejsou jako její otec. Stačí se rozhlédnout a vybrat takového, který k ní bude pasovat. Ale nečekat, že to bude další "táta"Sml30. Trošku mi to připomíná situaci v našich supermarketech, kde je každý zákazník předem zloděj. Taky vám vadí, jak musíte předvádět prázdný vozík a jak vám otvírají i schránku s vajíčkama, jestli nekradete nějakou drobnost? Už si vybírám, kam chodit nakupovat. Stejně tak může slečna z článku svou podezíravostí a zaujatostí odhánět každého slušného nápadníka.

    superkarma: 4 17.06.2015, 06:49:56

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme