Reklama

S nadsázkou řečeno. Tak by se totiž měl jmenovat chlapeček nastávající maminky Simony, která nám poslala do redakce příspěvek, v němž nás žádá o radu.

Příběh nastávající maminky Simony

jméno

Milá redakce a milé čtenářky. Za necelé dva měsíce se nám má narodit chlapeček. Moc se s přítelem těšíme, je to naše prvorozené dítě, ale co víc, je to prvorozené dítě široko daleko v rodině, protože manžel je jedináček a já mám sourozence mladší.

Těhotenství u mě probíhá bez komplikací, všichni kolem mě běhají a opečovávají mě. Nejvíce přítelovi rodiče, kteří jsou rádi, že jejich první vnouče bude chlapeček a že se udrží tradice rodinného jména – Karel.

Karel byl přítelův dědeček, Karel je táta, Karel je i můj přítel. Už chybí jen přízvisko božský. Mně se to jméno nelíbí, konec konců, svého přítele jsem si nevybírala podle jména. Já mu říkám většinou miláčku, zlatíčko, nebo taková ta zamilovaná oslovení, když už, tak ho oslovuji Kájo. Když ale slyším jeho rodiče – Ka“d“le, jdou na mě mrákoty.

Nic proti tomu jménu, ale prostě chci, aby se náš chlapeček jmenoval jinak. Aby to nebyl „Karel IV.“

Když jsem tuto myšlenku poprvé vyslovila nahlas, bylo zle. Přítel tak nějak automaticky počítal s tím, že to bude Karel, a jeho rodiče mi také hned oponovali: „Ale Simonko, u nás se vždycky dávalo prvorozeným synům jméno Karel.“
„No, tak je načase to přerušit,“
odpověděla jsem. Vůbec mě neregistrovali.

Termín porodu se blíží a my se stále nemůžeme shodnout na jméně. Já bych moc chtěla Patrika nebo Tadeáše, ale to se příteli nelíbí. Mně se zase nelíbí Karel. A na jiném jméně se neshodnem.

Mým rodičům je to jedno, hlavně ať je miminko zdravé, ale přítelovi rodiče do mě pořád hučí, že doufají, že jim udělám radost. Nakupují výbavičku, chtějí zaplatit i kočárek a postýlku, prostě chtějí si toho Karlíka koupit. A já teď nevím. Ono stejně nakonec záleží na mně, co do toho lejstra před porodem napíšu. Mohla bych mu dát také jména dvě, ale to mi přijde uhozené: Karel Tadeáš, nebo Karel Patrik. Navíc, když jsem přišla s touto variantou za přítelem, tak mi řekl: „No vidíš, stejně by to byl nakonec Karel, tak o co ti jde.“
Vím ale, že by to druhé jméno vůbec nepoužívali.

Možná se zdá tato má rozepře někomu malicherná, já vím, důležité je, aby bylo dětátko zdravé, ale proč bych mu jako matka nemohla dát i jméno, jaké chci? Já to dítě porodím. Kdyby stál alespoň přítel na mé straně, jenže i jeho si rodiče kupují. Slíbili mu, že až se Karlíček narodí, tak nám koupí auto, ať s ním nemusíme všude pěšky.

Mám ustoupit nebo si stát za svým? Vždyť přece není možné, že kdyby to byl Patrik nebo Tadeáš, že by ho neměli rádi.

Vaše čtenářka Simona

Pozn. red. Text byl redakčně upraven

Čtěte také: