Nejdřív kariéra! Chci vidět svět! Ještě jsem si nic neužila! Mám čas!


Většina žen chápe mateřství jako přirozené naplnění svého života. Někdy to však ne a ne vyjít. Existuje však určité procento těch, které by děti naopak mít mohly, ale nechtějí.

 

Bývají k tomu různé důvody. Zdravotní, sociální. Obstojí, až jednou bude pozdě?

 

..............................

 

„Před časem jsem jela na třídní sraz spolužáků ze základky po patnácti letech do Třeboně,“ píše paní Milena z jižních Čech. Původně jsem váhala – byla jsem už v sedmém měsíci těhotenství – ale podvědomě jsem se chtěla spolužákům pochlubit, že i já budu mít po dlouhém čase marného snažení konečně dítě.“ 

 

Milenu, která ze všech stran přijímala blahopřání, zaskočilo, že její nejlepší kamarádka ze školy, Markéta, se ke gratulantům nepřipojila a tvářila se pohrdlivě.

 

Tys dopadla!“ zněla naopak později její slova. Myslela jsem, žes měla jiné ambice. Architekturu, a pak dál do světa... To už jsi zapomněla? Nebo jsi to všechno stihla?“ 
 

Milena zjistila, že má její bývalá spolužačka za sebou úspěšné studium na prestižní americké univerzitě Yale v Connecticutu, kde se také vdala, stačila se rozvést, a teď střídavě žije v Praze nebo v Paříži.

Na abiturientském večírku všechny ochromovala nejen vybraným chováním a elegantním oblečením, ale i zbrusu novými ňadry – aspoň velikosti čtyřek, nastavenými vlasy a skvělou postavou.

Milena se dozvěděla, že Markéta pracuje pro jednu významnou potravinářskou společnost, peněz má, že neví, co s nimi, služebně cestuje po celém světě a minimálně dvakrát do roka se povaluje někde u moře.

 

Ale je sama – prý jí to tak nejvíc vyhovuje.

 

Copak s dětmi vůbec nepočítáš?“ divila se Milena.
Jistěže ne! Copak je mateřství povinné?“  uslyšela kategorickou šokující odpověď přítelkyně.
Povinné není, ale je to přece normální...“  nemohla pochopit její postoj Milena.
Děti strašně svazují. Takhle jsem volná jako pták!“

 

..............................

 

I když žen, které nechtějí mít vědomě děti, přibývá, je zcela logické, že narážejí ve svém okolí na nepochopení a neporozumění. Vždyť pro naprostou většinu žen jsou děti neodmyslitelně spjaty s jejich pocitem životního štěstí.

 
„Láska k dceři či synovi je velmi silná a hluboká, ale je samozřejmě provázena i obavami a stresem z dětského nočního pláče, nemocí, z potíží při hledání vhodného místa v jeslích, z možných problémů dítěte ve škole, z vylomenin v pubertě, z budoucího uplatnění...“ hledá nejběžnější příčiny otálení s otěhotněním psycholožka PhDr. Zdeňka Sládečková. „To je ovšem zcela přirozené.“

 

Když tyto okolnosti označí některá žena jako důvod, proč nechce děti, bývá většina rodičů zcela pochopitelně šokovaná a vyvedená z míry. Ten, kdo založil rodinu, v ní hledá hlubší smysl, který se nedá ničím nahradit.

 

Ženy, které se odmítají stát matkami, bývají velmi často společností ocejchované vlastnostmi, které všeobecně patří k těm nedobrým – nechuť nést zodpovědnost, egoismus a touha žít jen pro vlastní potěšení, hlad po kariéře a penězích.

 

Ovšem ve skutečnosti však nebývají důvody pro tato rozhodnutí vždy jen povrchní nebo pouze sobecké.

 

Podle psycholožky Sládečkové obvykle nevede samotná „chtivost kariéry“ k rozhodnutí nemít děti, ale spíš jde až o následek. Jednoduše o to, že ženy, které se zapojí do pracovního procesu a nechají se jím pohltit, nedokáží pak přinést dítěti dostatečné oběti. Spoustu času musejí věnovat svému zaměstnání, chápou to jako svou prvořadou povinnost.

 

„Dlouhodobé odmítání mateřství nemůže z mysli žen častokrát vypudit ani partner, který by si děti naopak přál."

Co také řekly čtenářky Ženy-in o mateřství:

...bohatě mi stačí manžel a pes. Jeden je „velký dítě“ a druhej mě miluje.


Děti: Dobré pouze na cvičné terče, či pokud přijde hlad aneb jak se stát z misantropa
   antropofágem snadno a rychle. Jedno nekřtěňátko v housce, prosím...

 

Dělají děti jen kvůli přídavkům. Aby nemuseli máknout...

 

Potrat mi přijde jako menší zlo než děcák.

 

Takhle to má hodně matek: Prostě dostanou plný zásah hormonů, nepřemýšlí, a
   pořídí si dítě, i kdyby měly cukrovku a žily v krabici.

 

...a setkání s takovými haranty je dostatečnou antikoncepcí. Muselo by se hodně
   změnit, abych si dítě pořídila.

Reklama