Prázdniny trávila v pyžámku na pokoji, společnost jí dělala hlavně její plyšová žirafa. A dvakrát týdně a o víkendu návštěva. To jen proto, že nechtěla svému biologickému otci říkat „tatínku“ a přespávat u něj. Případ desetileté Terezky Smutné vzrušil loňské léto celou zemi a jen stěží by se našel někdo bez názoru na její dojemný osud. Dívka byla zavřena nejprve na psychiatrii motolské nemocnice a následně na celé prázdniny do Olivovy dětské léčebny v Říčanech.
Zdálo se, že pobouření, které vyvolalo její násilné odloučení od matky, dostatečně pohne zákonodárci, a ti zajistí, aby se něco podobného už neopakovalo. Naopak. Parlamentem prošla novela Občanského soudního řádu, která počítá i s tzv. navykacím režimem pro děti, které se nechtějí s jedním z rodičů stýkat. Pokud zákon podepíše i prezident, může se stát, že si totéž, co Terezka Smutná, budou prožívat i další děti.
Případů, kdy se dítě odmítá stýkat s jedním ze svých rodičů, není totiž v Česku málo. A mnohdy se není čemu divit – odmítaný rodič, nejčastěji otec, totiž nejeví o dítě žádný nebo minimální zájem. Cestu k němu si začne hledat až v momentě, kdy se mu potomek hodí jako prostředek k prosazování jeho zájmů.
„Dochází k situacím, kdy biologický otec dlouhodobě psychicky či fyzicky týral svoji partnerku, případně popíral své biologické otcovství nebo se s dítětem vědomě nestýkal. Soud přesto může rozhodnout nejen o tom, že je dítě povinno se s ním stýkat, ale může mu dítě svěřit i do výlučné, případně „jen“ do střídavé péče,“ popsala už současný stav Marie Saša Lineau z organizace ProFem.
Podle Ivany Spoustové z projektu AdvoCats for Women (slovní hříčka – Advokátky či AdvoKočky pro ženy) zákon postrádá logiku. „Nedovedu si představit, že bychom někde zavřeli dva politiky, aby změnili svůj politický postoj. Rovněž nemůžeme zavřít dva dospělé lidi jenom proto, aby k sobě našli znovu vztah, a nerozpadala se nám manželství. Stejně tak nemůžeme zavírat děti, aby nacházely vztah k někomu, ke komu ho prostě necítí,“ uvedla právnička.
|
Co je v novele nejspornější: |
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) tvrdí, že novela práva dětí naopak posiluje. Potomky znesvářených rodičů by již neměl hned odebírat exekutor. Rodina by nejdřív měla podstoupit terapii a mediaci, tedy dohodu s prostředníkem.
Hájí také tzv. vhodné prostředí, tedy umístění dětí na neutrální půdu. To se prý využívá i v jiných zemích. A děti se do něj prý dostanou, jen pokud se samy nebudou schopny rozhodnout, s kterým z rodičů chtějí být.
S tím nesouhlasí stínová ministryně ČSSD pro ženu a rodinu a poslankyně Anna Čurdová. Podle ní naopak země EU tzv. vhodné prostředí obvykle nemají. Pokud novelu podepíše prezident, spolu s několika kolegyněmi okamžitě předloží další novelu, která by toto opatření neobsahovala.
Čurdová tvrdí, že odebrání dětí by mělo být až krajní možností, pokud by se rodiče nebyli schopni v žádném případě dohodnout. „Stát musí hájit v první řadě zájem dítěte, i za cenu toho, že jeden z rodičů nemůže vykonávat svá práva,“ dodala Čurdová.
| Argumenty odpůrkyň zákona: + Už nyní místo ochrany práv dítěte, případně rodiče, který je do té doby vychovával, chrání stát druhého rodiče, když jeho práva staví nad blaho a práva dítěte. A nový Občanský soudní řád může situaci ještě vyostřit. + Při rozhodování není u soudu zohledňován názor starších dětí, které již svou vlastní vůli projevují. + U malých dětí, které jsou nuceny násilně opustit vlastní zázemí a prostředí svých nejbližších, může nastat řada psychosomatických potíží. + Stát, který obvykle tak neochotně zasahuje do soukromí svých občanek a občanů (jako stále ještě v mnoha případech domácího násilí), novým zákonem zasahuje do něčeho tak výsostně osobního, jako jsou city a mezilidské vztahy. + Podkladem k tomuto zákonu je teorie PAS, tzv. syndrom odcizeného rodiče, která je většinou světových odborníků odmítána. Je totiž založena na domněnce, že dítě, které jednoho z rodičů odmítá, je nutné „přeprogramovat“ tak, aby k němu nalezlo cestu a začalo ho mít rádo. |
Myslíte, že by rozpory rodičů měly odnést děti odloučením? Mají mít už čtrnáctileté děti právo rozhodnout se, u kterého z rodičů budou žít?
Nový komentář
Komentáře
Můj brácha o svojí dceru stojí, hodně stojí. Ona o něj taky. O "maminku" už tolik ne. Dokonce došlo k situaci, kdy neteř švagrové řekla, že má radši tátu než jí a že chce bydlet u něj. A tím to začalo. Od té doby švagrová dělá všechno proto, aby se nemohli stýkat. Navíc jí navádí proti bráchovi a celé naší rodině. Loni jí s bráchou (tátou) nepustila na dovolenou, ikdyž byla zaplacená a už se to nedalo zrušit. Prostě dělá všechno proto, aby je rozštvala a bráchovi ublížila. Asi si nějak neuvědomuje, že to odnáší neteř.. Kdyby byla neteř víc ovlivnitelná, možná by to dopadlo tak, že by k tátovi taky nechtěla. Stačilo by pár "vhodných" poznámek od "maminky" a holka by zblba. A kdo teď patří za dveře bez kliky?????????
A napadlo vás, jak se cítí dítě, když vytuší či ví, že rodiči nestojí ani za kus žvance (myslím výživné)? Manželka mého bratrance na kluky platila, jen když byla v base, pokud si něco vydělala. Pak už ji bratranec ani nežaloval a kluci to ani nevěděli, že na ně máma neplatí.
A co když matka záměrně brání styku dětí s vlastním otcem takových případů taky není málo, prosoudíte spoustu peněz a stejně je to k ničemu.
Ze své zkušenosti mohu říci toto. Táta se o nás moc nezajímal a při rozvodu mých rodičů chtěl 2 děti on a 2 děti maminka. Ta s tím nesouhlasila a tak otec navrhl nás dát do ústavu. S tím maminka taky nesouhlasila. Asi rozhodovali tenkrát rozumní lidé a zůstali jsme všichni u maminky. Nikdo z nás k otci nechtěl.
gentiana: Jak chceš bojovat s někým, komu jsi i ty věřila každé slovo, udělá nevinné oči a i když je to nebezpečný lhář, každý mu na ně skáče - obzvláště ženy. Vždycky se nějaká najde, která za něj bude bojovat...jako jsem to nakonec dělala před sedmi lety i já, když se našim vůbec nezamlouval - jaká ironie
gentiana: Co je to za systém, ve kterém mají děti o výživné zažalovat rodiče?
Většina rodičů chce z dětí vychovat samostatné a života schopné lidi. Můj otec v této výchově byl absolutní jednička a já požádala opravdu soud o zvýšení alimentů. Byla jsem plnoletá a chodila do školy. Soudu jsem dala i přílohu se zdůvodněním. Skončili jsme u krajského odvolacího soudu, protože okresní soud uznal mou žádoat oprávněnou. Krajský soud zprůměroval moji žádost a původní částku , a to bez práva na odvolání. S odstupem let můj tehdejší postup oceňoval, až obdivoval. Myslím, že si mě i vážil, protože vím, co chci. No a já jediná mu jezdím občas na hrob zapálit svíčku.
gentiana: Jak chceš bojovat s někým, komu jsi i ty věřila každé slovo, udělá nevinné oči a i když je to nebezpečný lhář, každý mu na ně skáče - obzvláště ženy. Vždycky se nějaká najde, která za něj bude bojovat...jako jsem to nakonec dělala před sedmi lety i já, když se našim vůbec nezamlouval - jaká ironie
gentiana: No teď jsem si už vzala dobrou právničku, stála mě už 12.000, a já sjem samoživitelka, a s tím napadáním, je to už kolem pěti let, čtyři si odseděl a teď mě rok trápí. Tady u nás na OPD spíš hájili u soudu JEHO práva a ne práva dcerky.
festuca: Dobrý právník, dobrý psycholog, viz níže. Jestli máš ppaír od doktora a policajtů, že tě zmlátil a žes to hlásila, o to líp.
Ch.Z. Kochanská: Je to podle výše platu...já se musím smát protože na mou dceru stanovili 300,- Kč měsíčně, teď jí bude 5 půjde za chvíli do školy... je asi třeba mít dobrého advokáta
Jen otázka matkám - svěřily byste své dítě předškolního věku člověku o kterém teď už víte že má pochybné známosti, problémy s alkoholem, který vás neváhal fyzicky napadnout v těhotenství? Jak byste se asi cítily, kdyby vám někdo řekl, že je to vaše vina, že jste si s ním to dítě neměla pořizovat?
Kamarád platí na malinkou dceru 10.000,- Ale mimosoudně, nebyli manželé. Jeho bývalá by ale chtěla 12.000,- Vůbec nevím, jak se výše výživného stanoví.
Víte já teď napíšu něco osobního, biologický otec mé dcery mne podváděl a bil, bála jsem se cokoli udělat, když ho zavřeli za nějaké přepadení, oddechla jsem si zažádala o rozvod. Na dceru nepřispíval a nepřispívá, ale teď se mu hodí do krámu, tak o ni velice začal usilovat, dal mě k soudu, a hází na mne špínu neuvěřitelného ražení... samé lži a výlevy - a u prvního stání rozhodli, že dcera, která ho v životě párkrát viděla se s ním musí vídat každý týden, a sociální pracovnice mi říkala, že mám být vděčná že mám tak hezkou dceru, která je celá tatínek.....já myslela že se zblázním, samozřejmě jsem se odvolala, ale opět čekám na rozhodnutí a nemohu nic dělat - co si myslíte, že si o takové novele asi myslím já?
ja mám na 17 letého syna 1200kč, ted tedy zvednuté na 1700(to mimochodem za tyden projí
) jinak ex neplati, a já musím čekat 1/2 roku, jestli si nevzpomene s "jakokoliv částkou" na to , že syn musí jíst, oblékat se....pak teprve ho mohu dát k soudu, kde to řeší domluvou!starší dcera to má podobně, je jí 19, tak bude muset žádat sama. nedivedu si v tétp situaci představit, že by mi nějaký soudce nařizoval, že musí mít vztah k otci a posílal je na "převýchovu"
Čírina: Trefně řečeno.
psycho: Já mluvím z hlediska sociální antropologie, ne z hlediska Elišky Vomáčkové a její rodiny, ani z hlediska právního systému ČR roku 2008.
psycho: Jednoduše, ty prachy jí ten chlap přece dluží. Ona celou dobu dávala ze svého vlastního náhradu dětem za to, co nezaplatil jejich otec na alimentech, takže logicky, ty děti to visí jí, a jim to visí otec, takže to ergo kladívko visí otec té matce. Když zaplatíš za známého oběd v hospodě, protože si zapoměl peněženku, taky chceš revanž - i když ty peníze byly přece pro tu hospodu, a ta už zaplaceno má. To, že tohle naše zákony ignorují, je skutečně nelogičnost a chucpe na druhou.
gentiana: Jenže tady se bavíme o případu, kdy rodiče "nectí" své děti a nezajišťují jejich obživu. Takže pak nezbývá, aby si zajištění děti vysoudily. Smutné, ale asi "spravedlivé". Už jsem to dokonce jednou pomáhla řešit, holka se normálně bavila s mámou (žila u táty)a ta jí nedávala alimety. Táta byl neschopný mámě pohrozit. Holka si holt musela počkat do 18ti a mámu zažalovat. Peníze vysoudila do 2 mesíců a je divné, že se za to máma ani nezlobila, rychle to doplatila dlužnou částku a déle se spolu baví. Ne že by měly ideální vztah, ale baví se a občas se navštíví. Kdyby měla čekat, až se o tohle postará táta, tak je nikdy nedostane. Takže s tím souhlasím, aby to bylo na dětech. Pak peníze dostane přímo dítě - 18ti leté.
OMLOUVÁM SE VŠEM kuli těm alimentum. vidim, že vy máte jiný zkušenosti. tak sorry. možná ty částky, o kterejch sem slyšela já, byly tak nízký kuli tomu, že už byly stanovený dluoho a nikdo nezažádal o jejich zvýšení.. nevim..
psycho: Já vím, že alimenty jsou pro děti.
Jenomže, pokud připustíme, že je chvályhodné, aby děti ctily své rodiče a chovaly se k nim pěkně atp., tak zároveň chtít, aby se děti s rodičema soudily, je docela chucpe. Nadto, vyžadovat od dětí přestoupení velmi archetypální regule proto, že rodiče, dospělí a svéprávní, se nejsou ochotni dohodnout mezi sebou, je chucpe na druhou.
gentiana: Protože alimenty patří dětem a ne bývalé manželce (i když se tak dějě a maželka si za alimenty může klidně zvyšovat pouze svoji životní úroveň). To za A). A za B) - když je "dětem" 18+, tak si o svoje peníze musí říci, když mají (bohužel) takového tátu. Jak o ně může žádat bývalá manželka, když to nejsou peníze určené jí?