Kdyby se mi některá z kamarádek svěřila s tím, že spí s bývalým přítelem, a dokonce doufá, že se k sobě časem vrátí, klepala bych si na čelo. Řekla bych jí striktně a jasně: „Kašli na něj!“ Jenže poprvé v životě jsem byla v takové situaci já…

Chodila jsem s Adamem jen pár měsíců, když mi oznámil, že se zamiloval do jiné a mezi námi je konec. Nesla jsem to ale statečně. My ženské máme šestý smysl, takže jsem stejně už pár dní cítila, že se něco děje, a v podstatě jsem jen čekala, kdy za mnou Adam s něčím takovým přijde. Byl by to klasický model rozchodu, přestali bychom se vídat, city by časem vyšuměly... Kdyby! Kdyby jeho nová známost už za pár dní po našem rozchodu nedostala pracovní nabídku v zahraničí a on se shodou náhod naopak nepřestěhoval za prací do města za Prahou, kde jsem žila já...

sousedOd chvíle, kdy se z nás stali téměř sousedi, se mi Adam opět začal víc ozývat. Psal mi denně a chtěl se vídat. Nechápala jsem, o co mu jde, a protože mám upřímnou a zároveň netrpělivou povahu, brzy jsem se ho na jeho úmysly zeptala. Když mi na rovinu přiznal, že mu jde jen o sex, zuřila jsem a poslala ho… Však víte, kam! Jenže nekomunikovat s ním vůbec? To jsem nedokázala. Začali jsme spolu chodit na večeře, na procházky, denně jsme si psali nebo si třeba jen tak zavolali. Jak to mohlo dopadnout? Ano, několikrát jsem mu neodolala a vyspala jsem se s ním. Druhý den se ale vždycky odmlčel. Vycítila jsem z něj, že si najednou drží mnohem větší odstup, což mě samozřejmě trápilo. Pralo se to ve mně. Jeden den jsem za námi dělala tlustou čáru, veškerý kontakt s ním jsem chtěla ukončit, ale den na to jsem zase vychladla a doufala, že když budu trpělivá, třeba se k sobě nakonec vrátíme, a to se vším všudy. Chlácholila jsem se tím, že kdyby mu šlo jen o sex, choval by se jinak. Přece poznám, že mě má rád? Jenže mít rád na vztah asi nestačí...

Od doby, kdy jsme se s Adamem rozešli, a stali se z nás něco jako ti nejlepší kamarádi, kteří se spolu občas vyspí, uplynuly už téměř čtyři měsíce. Letí to. Cítím, že s ním na jednu stranu ztrácím čas, ale na tu druhou si zkrátka nemůžu pomoct. Přitom - když se na nás dva zkusím podívat racionálně - dobře vím, že to nikam nevede, jen si to asi nechci přiznat. V hloubi duše nejspíš pořád doufám... Copak by se mohl takhle chovat, kdyby mě vlastně nemiloval? Třeba se jen bojí vážného vztahu? V hlavě mám spoustu otázek, jen žádné rozumné odpovědi. Podle mých kamarádek bych se od něj měla pokusit odpoutat, ale já vůbec nevím jak.

Pozn. redakce: Jméno čtenářky na její přání neuvádíme.

Jak hodnotí situaci psycholožka Mgr. Martina Wievegová? (www.psychoterapie-andel.cz)

Pro muže je takový vztah velmi výhodný a pohodlný. Má vše, aniž by měl jakoukoliv zodpovědnost za vztah. Jestli si čtenářka myslí, že se situace změní a muže zlomí, s nejvyšší pravděpodobností se plete. Muž nemá důvod začít se chovat jinak. Má vše i bez toho, aniž by musel jakkoliv „hnout prstem“. Má volnost a svobodu, může si dělat, co se mu zlíbí. Proč by něco měnil? Ani fakt, že ji bere mezi své přátele, nelze považovat za projev lásky. Může to být jen ukázka jeho „machovství“. Třeba chce všem jen ukázat, že může mít milenku i další ženy. Čtenářka by si v sobě měla v první řadě nastavit, co od partnerství očekává. Jak chce, aby se k ní partner choval, jaké by měl mít její vyvolený kvality. Ať si jasně určí, co je ochotná nechat si od muže líbit a co nikoliv, za jakých podmínek s ním chce mít sex a kdy jí to už ubližuje. Pokud kontakt s ním psychicky nezvládá, měli by přerušit veškerý kontakt. Jestli na to ona není dostatečně silná, doporučuji situaci konzultovat s psychologem. V podstatě se může jednat o určitý druh závislosti na tomto muži.

Dámy, co si o tom myslíte? Pište nám, jak byste to řešily vy.

Reklama